Vláda dokončuje koncepci pro rozdělení dotací ze strukturálních fondů po roce 2021

Nové rozpočtové období Evropské unie 2021-2027 se blíží a Česká republika má již představu, kolik dostane přiděleno peněz, které dále rozdělí na dotacích. Bude jich zase o něco méně, a Češi musí zároveň zohlednit doporučení unijních orgánů či aktuální globální trendy.

Současný návrh příštího víceletého finančního rámce Evropské unie pro období 2021-2027 přiděluje tzv. politice soudržnosti, jejímž cílem je snižovat rozdíly mezi různými regiony Evropské unie,  rozpočet ve výši 373 miliard eur. Jedná se především o Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus a Fond soudržnosti, z nichž by Česká republika měla obdržet přibližně 20 miliard eur.

Finanční podpora strukturálních fondů se snižuje

Ve srovnání se stávajícím rozpočtovým obdobím tak do České republiky doputuje zhruba o 13 % méně peněz. Zároveň se navýší spolufinancování z domácích zdrojů (týká se to především regionů, které se z kategorie „méně rozvinutých“ přesunou do „více rozvinutých“) a naopak sníží zálohové platby ze strany Evropské komise. Už na začátku března na to upozornil generální ředitel pro regionální a městskou politiku Evropské komise Marc Lemaître, když při prezentaci priorit pro Českou republiku , jak je vidí Komise, zdůraznil, že EK velmi pečlivě vnímá problémy jednotlivých regionů. Region severozápad velmi zaostává za zbytkem země a to i v porovnání s ostatními regiony EU. Naproti tomu hlavně jihovýchodní region České republiky velmi rychle dohání průměr EU. Vidíme zde také několik regionů, které se dostávají do další fáze z hlediska svého růstu,“ řekl Lemaître.

Tato situace odpovídá obecnému trendu, kdy postupně v každém dalším rozpočtovém období směřuje stále více unijních prostředků do programů, které jsou přímo řízeny Evropskou komisí, zatímco rozpočet na politiku soudržnosti, jejíž finanční prostředky rozdělují samy členské státy, se snižuje. Například rozpočet unijního programu Erasmus podporujícího zahraniční mobilitu vysokoškolských studentů a pedagogů se zdvojnásobí, u programu Horizont Evropa na podporu výzkumu a vývoje dojde k nárůstu o čtvrtinu. Zapojení do unijních programů však obvykle vyžaduje nejen vyšší míru zkušeností a mezinárodní spolupráce, ale i spolufinancování, a tak Češi zatím při čerpání dotací spoléhají především na prostředky z evropských investičních a strukturálních fondů. Program rozvoje venkova navrhuje Evropská komise nově vyčlenit mimo politiku soudržnosti.

Devět operačních programů

Česká vláda v současnosti dokončuje „Národní koncepci realizace politiky soudržnosti v ČR po roce 2020“, což je strategický dokument připravovaný ministerstvem pro místní rozvoj, který definuje nové operační programy a jejich obsah. První verzi koncepce projednala vláda již v únoru a v červenci by měla schválit její konečnou podobu.

Právě v únoru byla již navržena základní struktura operačních programů: Integrovaný regionální operační program, Konkurenceschopnost, Doprava, Životní prostředí, Výzkum a vzdělávání, Lidské zdroje, Technická pomoc, Přeshraniční spolupráce a Rybářství. Koncepce nepokrývá oblasti financované ze zdrojů jiných než jsou strukturální fondy –   jedná se především o přímé dotace do zemědělství, podporu pro  národní systémový reformy (např. důchodová či sociálního zabezpečení, elektronizace zdravotnictví) či oblasti pokrývané pouze z národních zdrojů.

Název OP Řídicí orgán
OP Konkurenceschopnost Ministerstvo průmyslu a obchodu
OP Doprava Ministerstvo dopravy
OP Životní prostředí Ministerstvo životního prostředí
OP Výzkum a vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
OP Lidské zdroje Ministerstvo práce a sociálních věcí
Integrovaný regionální OP Ministerstvo pro místní rozvoj
OP Technická pomoc a kvalita správy Ministerstvo pro místní rozvoj
OP Přeshraniční spolupráce bude upřesněno

 

Oblasti, do nichž budou evropské dotace podle Koncepce v budoucnu směřovat, vychází nejen z priorit definovaných samotnou vládou, ale musí ještě více než dřív odrážet specifická doporučení unijních institucí. Jedná se především o doporučení Rady EU (složené z členských států), která směřují k zajištění zdravých veřejných financí a podpoře hospodářského růstu, a dále doporučení Evropské komise uvedená ve Zprávě o ČR, v níž Komise každoročně hodnotí českou ekonomickou a sociální situaci.

43 investičních pokynů z Evropské komise a globální trendy

Právě letošní zpráva o ČR se výrazně zaměřuje na investice a definuje – z pohledu Evropské komise – hlavní investiční potřeby ČR. Na konci února tak ČR dostala celkem 43 investičních pokynů týkajících se politiky soudržnosti, která nelze ignorovat, protože budou analytickým podkladem pro Evropskou komisi při vyjednávání s ČR o konečné podobě dotací. Koncepce se však v naprosté většině s těmito doporučeními překrývá, i když se najdou témata, která Evropská komise nezmiňuje nebo je nepovažuje za prioritní jako např. kvalita veřejné správy, ochrana obyvatelstva a péče o zdraví či modernizace infrastruktury internetu, která je naopak podstatná pro ČR.

Podrobně jsme o Country reportu psali v textu Jak se Evropská komise dívá na ČR za loňský rok? Poslušný žák, který má…

Koncepce definuje celkem 11 tematických oblastí, na které by se měla soustředit pozornost při rozpracovávání specifických cílů ve vztahu k strukturálním fondům. Náleží sem trh práce a zaměstnanost, vzdělávání, sociální začleňování, boj s chudobou a péče o zdraví, veřejná správa a bezpečnost, výzkumný a inovační systém, podpora podnikání a průmyslu, doprava, posun k nízkouhlíkovému hospodářství, ochrana životního prostředí a oběhové hospodářství, kultura a cestovní ruch. A těmito oblastmi se jako červená niť dále táhnou průřezová témata globálního charakteru jako přizpůsobení se změně klimatu, společenské změny související s digitalizací ekonomiky (společnost 4.0) nebo odstraňování podstatných regionálních rozdílů.

Návrh operačních programů s detailním rozpisem specifických cílů:

Česká republika nebude mít úplně volnou ruku v tom, kolik peněz na konkrétní oblast přidělí. Musí dodržet určitá pravidla – poměrně vysoké procento dotací má jít např. na podporu inovativní ekonomické transformace, nízkouhlíkového a oběhového hospodářství, přizpůsobení se změnám klimatu či sociální začleňování. ČR bude mít sice určitou možnost finančních přesunů, nicméně pokusí se ještě vyjednat větší manévrovací prostor.

Po schválení Koncepce v letošním červenci zpracuje vláda tzv. Dohodu o partnerství jako základní zastřešující dokument, který již schvaluje Evropská komise a který definuje celkovou strategii a opatření pro čerpání strukturálních fondů a obsahuje již konkrétní rozdělení finančních prostředků mezi jednotlivé operační programy. Vláda dále připraví další strategické dokumenty, které s Koncepcí úzce souvisí, jako Strategie regionálního rozvoje, detailní pravidla pro čerpání fondů nebo dokument vymezující blíže vztah mezi operačními programy v rámci politiky soudržnosti, dalšími unijními programy jako jsou zemědělské fondy nebo přímo řízené programy, národními dotačními programy apod. Všechny tyto dokumenty by se měly vzájemně doplňovat a obsahově nepřekrývat.

Příští víceletý finanční rámec Evropské unie pro období 2021-2027 musí ještě projednat a schválit členské státy EU a Evropský parlament. Původně se tak mělo stát ještě před květnovými eurovolbami, k tomu ale nedošlo. Finanční i koncepční rozsah strukturálních fondů tak může ještě doznat určitých změn.

Helena Sedláčková