Válka o Havlovu lavičku. Pražský kapitán chce zpestřit veřejný prostor, oponenti varují před nevratnými škodami

Autor záměru pražský kapitán Štěpán Rusňák ukazuje budoucí umístění lavičky Václava Havla

Pražský kapitán Štěpán Rusňák chce na Alšově nábřeží v Praze postavit ponton s lavičkou Václava Havla, který by mohli využívat i malé lodě pro výstup a nástup. Proti plánům se však staví jiní účastníci provozu na Vltavě. Převozník pražský Zdeněk Bergman se obává, že záměry Štěpána Rusňáka nejsou takové, jak předkládá. V případě se navíc objevuje několik závažných rozporů a ukazují na určité nepřesnosti i ve vyjádření samotného Štěpána Rusňáka.

Na Alšově nábřeží v Praze by ještě letos mohla vyrůst lavička Václava Havla. Zní to nevině, ale právě tento záměr vyvolal obrovské emoce a vzduchem létají trestní oznámení a hrozby žalobou. Za záměrem stojí podnikatel a známý pražský kapitán Štěpán Rusňák, který si jako místo vybral lukrativní místo nábřeží, kde by na molu tvořeného zakotveným pontonem mělo být umělecké dílo umístěno. Návštěvníci by se měli k molu dostat díky zakotvenému schodišti, jež povede z nábřežní zdi dolů. Molo zároveň budou moci využívat majitelé (nájemci) pramic, šlapadel nebo případně lodi s elektrickým pohonem.

K záměru se již pozitivně postavili památkáři magistrátu hlavního města Prahy. Toto stanovisko vydali i přes nesouhlas Národního památkového ústavu, jehož doporučením se ale magistrát nemusí řídit. „Obecně lze konstatovat, že Národní památkový ústav zásadně nesouhlasí s koncepcí řešení individualizovaných přístupů k vodě z pravobřežní navigace. Ta je totiž urbanisticky i architektonicky koncipována právě opačně, s řadou společných přístupů k vodě,ať již vnějšími schodišti na náplavku, či prostupy v nábřežní zdi, v protikladu k podstatné části levého břehu, který na území PPR z části není regulovaný vůbec a je přístupný přímo z pozemků domů, přiléhajících přímo ke katastrálnímu území řeky,“ uvádí ve svém stanovisku památkáři z NPÚ. Sami památkáři však ve svém stanovisku uvádějí, že zásah je pouze omezený a kultivovaný, umístění lavičky by však podle nich mohlo narušit souměrnost zdi při dálkových pohledech.

Magistrátní památkáři, kteří udělili souhlas s umístěním díla, si svůj souhlas podmínili splněním dvou podmínek. Proti původnímu plánu, který počítal se světelným linkou ve tvaru srdce, nebude smět být toto srdce světelné. Památkáři zároveň vyžadují zpracování detailní výkresové dokumentace řešení konstrukce řešení konstrukce schodiště s rampou. Své stanovisko staví i na souhlasných stanoviscích Povodí Vltavy a Institutu plánování a rozvoje.

Plány pražského kapitána Rusňáka však nejsou každému po chuti. K plánu se vyjádřil negativně další známý hráč na Vltavě, převozník pražský Zdeněk Bergman. Podle něj je podezřelé, za jakých okolností získal Štěpán Rusňák souhlas s umístěním uměleckého díla a dokonce, že samotný záměr zneužívá a poškozuje památku prezidenta Václava Havla. „Pan Rusňák potřebuje nové přístaviště na nábřežní zdi na Alšově nábřeží, ale my si myslíme, že by to narušilo krásu panorámatu města. Mimo jiné magistrátním památkářům nedal stanovisko Institutu plánovaní a rozvoje. Respektive jim jej poskytl, ale to bylo na Dvořákovo nábřeží,“ říká k jedné z podivností Zdeněk Bergman. Pro upřesnění Ekonomický deník dodává, že souhlasné stanovisko IPR z 5. 4. 2018 je založeno na architektonické studii, komparativní studii, využitelnosti nábřeží a náplavek ve vybraných centrech evropských měst zařazených na seznam UNESCO, která byla dělána v Praze na Dvořákově nábřeží a uvádí to ve stanovisku ředitel odboru památkové péče Jiří Skalický, což vyplývá z dokumentů, které má redakce ED k dispozici. Necháváme tedy na posouzení čtenáře, jak důležité je, že odbor památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy založil své stanovisko, mimo jiné, na rozhodnutí IPR založeném na studii 500 metrů vzdáleného Dvořákova nábřeží.

Proti tomu se však tvrdě ohrazuje autor záměru Štěpán Rusňák. „Rozhodně se nejedná o nové přístaviště. Pan Bergman chce zhatit realizaci tohoto projektu a proto šíří do médií zavádějící informace. Nikdy bych nepřipojil své jméno pod projekt, který by nějakým způsobem negativně narušoval vzhled Starého města. V místě, kde bude lavička umístěna budou moci využít i lidé, kteří připlují na šlapadle, elektrické nebo hybridní lodi. Není však možné, aby zde byla trvale ukotvena velká loď, jelikož je v tomto místě hloubka okolo 50 centimetrů,“ vyjádřil se v rozhovoru pro Ekonomický deník pražský kapitán Štěpán Rusňák. Dodal, že v případě povodní půjde celé dílo demontovat. V rozhovoru zároveň zmínil, že počínání pražského převozníka souvisí s jejich osobními spory a v současnosti zvažuje proti němu právní kroky. Zde však vzniká další rozpor. V místě, kde má být ponton umístěn, je ve skutečnosti hloubka 1,8 až 2,8 metrů, jak vyplývá z obrázku níže. Tato hloubka je dostatečná i pro větší plavidla. Podle informací, které redakce získala, bylo v tomto místě prohlubováno dno a je tedy zvláštní, že si této skutečnosti nebyl kapitán Štěpán Rusňák vědom. Rozpory v hloubce a v podkladech stanoviska magistrátních památkářů minimálně vyvolávají otázku, jestli zde skutečně nemůže, třeba i trvale, kotvit velká loď. Štěpán Rusňák však tento záměr popírá.

Měření hloubky v místě, kde by měla být umístěna lavička Václava Havla

Ve věci samotné se bude vydat souhlas ještě Praha 1, které patří nábřežní zeď Alšova nábřeží. Zde je důležitý detail, jelikož samotná zeď patří Praze 1, ale vodní hladina je pod správou Povodí Vltavy, respektive hladina nepatří přímo nikomu. Tyto informace redakci potvrdil i předseda Svatojánského spolku Vojtěch Pokorný, který má z plánů podnikatele Rusňáka obavy. Vojtěch Pokorný v rozhovoru zmínil, že v případě schválení pontonu, už nikdo nezabrání, aby zde Štěpán Rusňák trvale umístil velkou loď, jelikož takovou podmínku nebude schopno město nijak vymáhat ani kontrolovat.

Podle mých informací, které mám z Institutu plánování a rozvoje, tak by tento projekt nikdy neschválili, pokud by věděli, že se jedná o Alšovo nábřeží. Bylo mi slíbeno, že Institut v této věci vydá nové rozhodnutí,“ řekl v rozhovoru Vojtěch Pokorný. Jednou z jeho největších obav je, že by kvůli umístění schodiště vedoucího z nábřežní zdi, bylo rozřezáno zábradlí pocházející z 18. století a samo o sobě je historickým skvostem.

V rámci ověřování informací získala redakce od zdroje z radnice Prahy 1 informaci, že k celé věci uspořádali radní neoficiální schůzku, kde celou věc rozebírali. Většina radních včetně starosty Pavla Čižinského se však má klonit na stranu NPÚ, tedy nesouhlasí s umístěním pontonu s lavičkou Václava Havla. Důvodem jsou i obavy, že by město nemohlo ovlivnit, jaké zde budou kotvit lodě.

O vyjádření jsme požádali i Povodí Vltavy, prostřednictvím jejich tiskového mluvčího. Jelikož chceme být v případě nestraní, požádali jsme o vyjádření k připomínkám, které zaznívají ze stran odpůrců, aby Povodí mělo možnost se vyjádřit. „Umístění plovoucího zařízení – pontonu u Alšova nábřeží bylo se státním podnikem Povodí Vltavy projednáno již v roce 2016. Podnik posuzuje takové záměry z hlediska ochrany před povodněmi a z hlediska vztahu k plavební dráze. V okamžiku, kdy žadatel obdrží kladné stanovisko Odboru památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy, může předložit našemu podniku k vyjádření technické parametry vlastního plovoucího zařízení – pontonu, který může samozřejmě sloužit i pro přistání plavidla k nástupu a výstupu pasažérů, nikoliv však k stání plavidel,“ zní stanovisko Povodí Vltavy, které zveřejňujeme bez zásahů. Tiskový mluvčí, však nezodpověděl ani jeden z konkrétních dotazů. Ptali jsme se, proč Povodí v minulosti odmítlo desítky jiných žadatelů o umístění nového přístaviště? Z jakého konkrétního důvodu zde dospělo Povodí ke kladnému stanovisku a nevypsalo raději výběrové řízení?

V rámci Povodí Vltavy jsme odhalili další skutečnost. Povodí skutečně udělilo souhlasné stanovisko, ale jak jsme si ověřili toto stanovisko bylo následně dopisem zrušeno. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí památkářů se opírá, o kladné stanovisko PV je tato skutečnost opravdu zarážející. Stejně tak je zarážející, že tuto informaci redakci neposkytl tiskový mluvčí PV, ale dostala ji zprostředkovaně. Obsah dotazů a celý obsah mailu směřovaný tiskovému mluvčímu PV navíc byl před odpovědí celý předán Štěpánu Rusňákovi, který tuto informaci netají.

Zůstává tedy otázkou jestli je to příběh nezištného záměru, který by Praze měl přinést obohacení veřejného prostoru, nebo se jedná o chytrý plán na tiché vybudování přístaviště pro velkou loď? Tuto věc musí posoudit sám čtenář.

Michal Ožuch