Skandál na obraně, díl 3. Přestože v požadavcích české armády italské vrtulníky výrazně předčily americké, ministerstvo přesto chtělo a chce nakupovat v USA

Který vrtulník nakonec nahradí ruský Mil Mi-24 (na obrázku)? Schyluje se k nákupu amerických Black Hawků. Foto: army.cz

Česká armáda se v průběhu posledních let chystala pod taktovkou ministerstva obrany, řízeného hnutím ANO 2011, nakoupit drahé víceúčelové vrtulníky Bell UH-1Y Venom. Do finále se dostaly dva stroje, už zmiňovaný Bell a výrazně levnější italská Agusta AW 139M. Italský vrtulník amerického konkurenta při porovnání požadavků Generálního štábu výrazně předčil, ale ani on nakonec nesplnil technicko-taktické požadavky vojáků. Ekonomický deník získal z interních zdrojů ministerstva obrany vyhodnocení nabídek. Už dříve jsme informovali o tom, že pokus o nákup vrtulníků doprovázel velmi tvrdý lobbing a velice nestandardní kroky náměstka a někdejšího vysoce postaveného důstojníka, posléze poradce ministra.

Ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová před rokem zrušila přípravu na nákup víceúčelových vrtulníků a předala případ k prošetření Vojenské policii. Jak Ekonomický deník informoval zde a zde, okolo přípravy nákupu se děla spousta velmi nestandardních věcí. Okruh vytipovaných potenciálních dodavatelů byl původně široký, vyjma evropských a amerických výrobců v něm figurovala i korejská zbrojní společnost. Jenže kroky náměstka ministra Daniela Koštovala a jemu blízkých lidí byl výběr potenciálních dodavatelů velmi zúžen. Víceúčelové vrtulníky nakonec nabídly vlády Itálie a USA.

„Ministerstvo obrany dnes převzalo nabídky vlád Itálie a USA na dodávku 12 víceúčelových vrtulníků. Nyní se budou posuzovat a vyhodnocovat. Do ukončení tohoto procesu nebudeme zakázku více komentovat. Celý projekt běží podle stanoveného harmonogramu. Finální rozhodnutí o dodavateli nových vrtulníků bude na nové vládě,“ prohlásil na konci října roku 2017 mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.

Armáda pak dle několika důvěryhodných zdrojů v takzvaném marketingovém průzkumu směřovala k nákupu strojů amerických mariňáků Bell UH-1Y Venom. Přestože požadavkům vojáků nevyhovovaly. „Výsledky marketingového průzkumu poukázaly na rozpor ve finančním zabezpečení tohoto projektu a v některých specifických požadavcích na požadavky víceúčelového vrtulníku. Projektový tým na zasedání dne 2. 3. 2017 nedoporučil pořizovat víceúčelový vrtulník formou zadání vláda — vláda, protože v takovém případě zůstává pouze vrtulník UH,“ stojí v draftu dokumentu do kterého mohl Ekonomický deník nahlédnout.

„Navrhovaný přímý nákup vrtulníku UH-1Y požadavkům AČR nevyhovuje a jedná se o nejméně ekonomickou variantu. V materiálu se manažer 1. úrovně (náměstek ministra – pozn. red.) nezmiňuje o závěru hodnocení marketingového průzkumu hlavním projektovým týmem a odchýlil se od jeho doporučení. Navrhuje pořídit víceúčelový vrtulník UH-1Y formou zadání vláda – vláda, ale zdůvodnění proč se odchýlil od závěru projektového týmu zde není uvedeno a odůvodněno. Tento postup narušuje transparentnost při výběru, neumožní ČR vysoutěžit ekonomičtější variantu s lepším logistickým zabezpečením a podmínkami dodání,“ stojí v draftu interního dokumentu, do kterého mohl Ekonomický deník nahlédnout.

„Vrtulník UH-1Y byl v celém marketingovém průzkumu hodnocen jako nevyhovující v řadě takticko-technických požadavků a ekonomicky nejméně vhodný vrtulník. Tento stroj podle armádních specialistů nepřevyšuje schopnosti vrtulníků, které jsou již v armádě zavedené (Mi-17, Mi-24/35). Adresně k vrtulníku UH-1Y lze uvést, že plnohodnotně neplní hlavní úkol stanovený ministerstvem obrany na nový víceúčelový vrtulník. Jako velký problém bylo zmíněno, že stroj od americké společnosti Bell neumožňuje působit za podmínek vzniku námrazy, což patří mezi základní (diskriminační) požadavky na budoucí víceúčelový vrtulník, zejména při zámyslu působit na letecké základně Náměšť nad Oslavou,“ bylo zapsáno do dalšího z interních armádních materiálů.

Neúprosné srovnání

Na začátku loňského roku byli vrcholní představitelé ministerstva obrany a Generálního štábu seznámeni s výsledky marketingového průzkumu, ve kterém zbyly po postupném vyřazování už jen dva stroje americký Bell UH-1Y Venom a italská Agusta AW 139M. Oba adepti ale nesplnili takticko-technické požadavky Generálního štábu. Takticko-technické požadavky činily 54 procent poptávacího řízení, náklady na pořízení a provoz zbylých 46. Jak dopadlo srovnání, je vidět zde.

Repro: Ekonomický deník

Náklady na pořízení amerických strojů bez životního cyklu by činily 12, 859 miliard korun. S náklady na životní cyklus na 25 let pak 17, 335 korun. Italské vrtulníky by vyšly na 9, 082 miliard korun, bez nákladů na životní cyklus pak na 6, 892 miliard.

Repro: Ekonomický deník

Naprostým deklasováním pak dopadlo pro americký mariňácký Bell porovnání požadovaných schopností.

Co nabízené stroje uměly a neuměly. Repro: Ekonomický deník

Z marketingového průzkumu následně výrazně lépe vyšel italský stroj. Ministerstvo ale stále drželo ve hře i stroj Bell, protože s Itálií by nebylo možné realizovat nákup G2G, tedy vláda-vláda, ale jen vláda-výrobce (G2B). „Dle navrhovaného schématu by nebylo možné uskutečnit nákup vrtulníků přímo od italské vlády, ale jen s její podporou. Smlouva na nákup vrtulníků by byla uzavřena mezi… „Czech MoD and the Italian Industry…“. Služby s nákupem související, je Itálie schopna v režimu G2G poskytnout,“ stojí v powerpointové prezentaci pro špičky ministerstva a armády.

Výsledek porovnání vrtulníků podle takticko-technických požadavků a ceny. Repro: Ekonomický deník

Vše se tedy klonilo k nákupu vrtulníků Bell, pokrytému mimo jiné velmi silným lobbingem. „Vláda USA – program Foreign Military Sales (FMS). Takovýto obchod je z principu uskutečňován toliko mezi vládami kontrahujících států. Závěr: Postup realizace nákupu vrtulníků od USA formou vláda-vláda naplňuje podmínky pro vyloučení realizace veřejné zakázky jak z režimu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (§ 191 odst. 2 písm. c)), tak směrnice 2009/81/EC (čl. 13 písm. f),“ uzavřel tvůrce dokumentu z ministerstva obrany Vladimír Barca.

Lobbovali i poslanci

Ekonomický deník už na základě důkazů popsal, jaké věci se při přípravě nákupu vrtulníků děly: od tvrdého lobbingu, po zapření nabídky polské vlády na nákup vrtulníků Black Hawk. Lobbing dnes připouštějí i bývalí ministři obrany Martin Stropnický a Karla Šlechtová. „Oslovovali jsme vlády a polská mezi nimi nebyla. Navíc cena vrtulníku Black Hawk přesahovala naše tehdejší rozpočtové možnosti. Pokud hovoříte o lobbování, ano, někteří lobbovali. Včetně poslanců. Ve prospěch Black Hawku,“ sdělil Ekonomickému deníku nynější velvyslanec v Izraeli Stropnický. Neřekl už ale, kdo konkrétně. A odpověděl i na na otázku ohledně zapojení bývalého vysokého armádního důstojníka, který prosazoval Belly, jak se lze dočíst zde. „Poté, co jsem se dozvěděl, že má vazby na armádní průmysl, konzultace byly už jen minimální a na porady projednávající zakázky zván nebyl,“ konstatoval Stropnický.

„Boží mlýny melou sice pomalu, ale hlavně jistě i u nákupů vzdušných eskadér. Pár dalších dílků do skládanky. Mnohým to již došlo, mnohým to nedojde nikdy. Tak snad ty vrtule jednou mít budeme i v souladu s našimi zákony,“ uvedla k tématu nákupu vrtulníků na Twitteru exministryně obrany Karla Šlechtová, poté, co vyšel první článek Ekonomického deníku.

Jasný směr v nákupu vrtulníků pak dala nedávná návštěva premiéra Andreje Babiše v USA u prezidenta Donalda Trumpa. Bylo rozhodnuto, že Česká republika nakonec nakoupí za Atlantikem. „Jsou tam dva američtí výrobci vrtulníků, které my i ministerstvo obrany považujeme za favority, a čekáme na nabídku, ale samozřejmě důležitá pro nás bude určitě nějaká dobrá cena,“ prohlásil krátce po návštěvě Bílého domu Babiš. Naznačil i, že důvodem, proč padla volba na Američany, může být nespokojenost USA, že česká armáda od amerických zbrojařů delší dobu nic nekoupila.

„V minulosti ta spolupráce v obraně, ve zbrojařském průmyslu nebyla úplně ideální, Spojené státy si na to stěžovaly, a proto jsme změnili strategii,“ řekl Babiš před novináři ve Washingtonu.

Začátkem května zazněla zpráva, která Babišova slova potvrdila. Americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že Spojené státy jsou připraveny prodat České republice šestnáct vojenských vrtulníků v hodnotě 23 miliard korun. Obchod schválilo americké ministerstvo zahraničí. Podrobnější informace o nabídnutých strojích lze nalézt zde a zde. O finální podobě smlouvy i o konečné ceně helikoptér bude Česko s americkou stranou ale ještě jednat.

Nabídka je ovšem ale evidentně stále ještě velmi drahá. „V akvizičních plánech ministerstva obrany se pro pořízení dvanácti strojů kalkuluje s částkou 12,5 miliardy korun,“ připustil v jedné z odpovědí pro Ekonomický deník Petr Sýkora z tiskového oddělení ministerstva obrany.

 

Prodej amerických vrtulníků České republice se na poslední chvíli pokusil zablokovat americký senátor Rand Paul. Republikánský politik předložil v Senátu návrh několika usnesení zakazujících dohodnutý prodej vojenské techniky vedle Česka také Bahrajnu, Kataru či Spojeným arabským emirátům. Podle vyjádření české ambasády v USA je jeho šance zastavit či zpomalit průběh zakázky mizivá. Paul se podobné kontrakty pokoušel překazit už loni, nezískal však dostatečnou podporu kolegů v Senátu. Kongres má právo do čtrnácti dnů od předložení ministerstvem vyjádřit k zakázce námitky, což se ale v drtivé většině případů neděje. Prodej zbraní některé zemi může být zamítnut v případě, že se na tom shodnou Senát i Sněmovna reprezentantů. „Je však téměř vyloučené, že by obě komory o návrhu vůbec hlasovaly. Podle dostupných informací je velmi nepravděpodobné i to, že by Paulův návrh mohl celou schvalovací proceduru výrazněji zdržet. Žádný další senátor se k Paulově iniciativě podle našich informací nepřipojil,“ sdělil k tomu ČTK zástupce českého velvyslance ve Washingtonu Zdeněk Beránek.

Podle dnešní zprávy ČTK Ministerstvo obrany plánuje podpis smlouvy na nákup 12 vojenských vrtulníků do konce roku. Nyní čeká na konkrétní nabídku z USA. Na jejím základě se rozhodne, zda pořídí pouze víceúčelové helikoptéry nebo i bojové vrtulníky. Vybírat může z víceúčelových strojů UH-1 Venom a UH-60 Black Hawk a bojového AH-1 Viper. Metnar dnes řekl, že očekává podpis smlouvy do konce roku.

Jak dopadlo vyšetřování podezřelých okolností ohledně přípravy nákupu vrtulníků Vojenskou policií, které jí zadala ministryně Karla Šlechtová, není známo. Připomeňme k tomu jen jedno z několika zjištění Ekonomického deníku. A to, že zetěm jednoho z aktérů příběhu, někdejšího vysokého armádního důstojníka, je šéf operativy Vojenské policie.

Jan Hrbáček