Skandál na ministerstvu obrany, zmizel důležitý polský dopis. Aneb, jak se (ne)nakupovaly nové vrtulníky za miliardy. Řešilo se i politické zadání náměstka ministra

Mil Mi-24 je velký ruský dvoumotorový bitevní vrtulník určený pro přímou podporu pozemních jednotek, včetně ničení tanků a obrněných cílů. Mezi bitevními vrtulníky je unikátní schopností přepravit až 8 osob nebo 1 500 kg materiálu v nákladovém prostoru. Severoatlantická aliance mu přidělila kódové jméno Hind (česky "Laň"). Armáda má s nalezením nástupce Laně velký problém. Foto: army.cz

Je rozhodnuto. Po letech váhání nakoupí česká armáda víceúčelové vrtulníky podle všeho od Spojených států amerických. Ostatní potenciální a i levnější dodavatele ministerstvo obrany eliminovalo. Resort hodlá na tento velice sledovaný nákup vyčlenit 12,5 miliardy korun. Jenže tomuto rozhodnutí předcházely několik let silně diskutabilní kroky zodpovědných vedoucích představitelů ministerstva. Ekonomický deník k tomu získal důkazy. Dřívější kritizované miliardové armádní nákupy jsou proti tomu, co se na obraně ohledně nákupů vrtulníků dělo, vyčpělým koktejlem.

Nákupu víceúčelových vrtulníků předcházelo dlouhé období hledání optimálních nabídek a takzvaného marketingového průzkumu. S odstupem času to ale spíše vypadá, že v průběhu let šlo o účelové zúžení výběru ne na kvalitní stroje za rozumnou cenu, ale o cílenou eliminaci některých dodavatelů. Dokazují to interní dokumenty ministerstva obrany, se kterými měl Ekonomický deník možnost se detailně seznámit.

Nakonec vybraný americký stroj Bell UH-1Y pozici favorita také neustál. Ministerstvo se rozhodlo vybrat víceúčelové vrtulníky, které by měly vystřídat ruské Mi-24 znovu a celé záležitosti se začala věnovat z popudu ministryně Karly Šlechtové (ANO) Vojenská policie.

V klíčové roli této akvizice vystupoval především náměstek ministra obrany Daniel Koštoval, který po svém odstoupení z funkce na přelomu roku znovu aspiruje na post náměstka ministra obrany, tentokrát pro řízení Sekce obranné politiky a strategie.

Kdo vyletí z kola ven?

Ale pojďme se tedy vrátit ke konkrétním podivnostem při výběru dodavatele vrtulníků. Důležitým orgánem obrany byl takzvaný Hlavní projektový tým, který řešil všechny podstatné věci a mnohokrát se pozastavoval nad kroky vrcholných představitelů ministerstva obrany. Jako například v květnu 2015, kdy náměstek Daniel Koštoval zcela neočekávaně zúžil okruh oslovených výrobců a vlád. Ministerstvo totiž zvažovalo využít možnost nákupu G2G, Government to Government, tedy na základě mezivládní dohody. O tomto druhu nákupu uvažoval premiér Andrej Babiš (ANO) i v případě zakázky na bojová vozidla pěchoty za 52 miliard. Psali jsme o tom v textu Poslanci se obávají, že Obrana nestihne tendr na obrněnce včas, zhoršující se ekonomika může…

V interních dokumentech stojí, že tehdy RFI (Request for Information – vyžádání informací – pozn. red.) k vrtulníkům Hlavní projektový tým dopracoval a schválil. Na jednání dne 19. 5. 2015 pak byl po jazykové stránce dokument zkontrolován Ředitelstvím zahraničních aktivit ministerstva obrany. Hlavní projektový tým na tomto jednání zároveň odsouhlasil seznam adresátů RFI – států (USA, VB, Francie, Německo, Itálie Polsko) a komerčních dodavatelů (Airbus Helicopters, Bell Helicopter, Sikorski, AgustaWestland, MD Helicopters).

Ale teď pozor! „Náměstek ministra pro řízení Sekce pro vyzbrojování a akvizic upravil znění RFI (nikoliv však technické aspekty) a průvodní dopisy a rozeslal upravené redukovanému seznamu adresátů (vládám – USA, Francie, Itálie) bez vyžádání stanoviska Hlavního projektového týmu. V průvodním dopisu pro USA bylo uvedeno, že má být RFI považováno za Letter Of Request pro obdržení odpovědi ve formě Letter Of Offer and Acceptance, toto nebylo projednáno ani odsouhlaseno Hlavním projektovým týmem,“ stojí v dokumentu projektového týmu.

Tento krok náměstka Koštovala vyvolal velké vzrušení a nesouhlasná stanoviska. Člen týmu podplukovník Jaroslav Falta například na jednání uvedl, že v případě USA dochází k posunu od průzkumu k výzvě o předložení nabídky. Další člen týmu, kapitán Ondřej Henžlík pak doplnil, že USA nejsou schopny odpovědět na detailní dotazy v jiném programu, než byly dotazy odeslány.

Experti posléze došli překvapivě ke smírnému závěru. „Tým akceptuje změny provedené v RFI z úrovně náměstka, zejména proto, že nedošlo ke změně technických parametrů dokumentu, které vychází z takticko-technických požadavků na víceúčelový vrtulník. K redukci seznamu adresátů RFI z původně navržených států a komerčních dodavatelů na pouze tři státy (USA, Francie a Itálie) projektový tým uvádí, že nadále považuje původní návrh seznamu adresátů za optimální z hlediska potřeby provedení a co nejširšího marketingového průzkumu. Nicméně Hlavní projektový tým bere na vědomí politické zadání a direktivu z úrovně náměstka pro řízení Sekce vyzbrojování a akvizic v této věci a je připraven pokračovat na projektu dle upraveného zadání,“ stojí v interních armádních dokumentech, s nimiž měl Ekonomický deník možnost se seznámit. Ano, oči vás neklamou. O tom, kdo ze států a výrobců nebude osloven, rozhodl jen a pouze náměstek Koštoval. Ten se ke svým překvapivým krokům dnes nechce vyjadřovat, jak se dočtete níže.

Kam zmizel dopis z Polska?

Pojďme teď podrobně rozebrat jiné události, z jara roku 2017. To totiž došel Danielu Koštovalovi dopis od polského státního tajemníka a náměstka ministra obrany Daniela Kowniackého, který mu odeslal 17. ledna 2017. V něm mu sdělil, že by Polsko mohlo české armádě nabídnout vrtulníky Black Hawk formou G2G, tedy vláda vláda. Jenže dopis se na několik měsíců záhadně ztratil.

Ministerstvo obrany ale dnes překvapivě tvrdí, že Poláci žádnou vážnou nabídku nepředložili. „Žádnou oficiální nabídku na pořízení formou G2G nebo jinou formou jsme od polské strany nikdy neobdrželi. Na veletrhu obranného průmyslu v Kielcích 2016 byl českým účastníkům pouze představen model S-70 Battlehawk Sikorsky v podobě demonstrátoru bez certifikovaných zbraňových systémů. Přesto Integrovaný projektový tým uvedený vrtulník posoudil. Bez certifikovaných zbraňových systémů však nesplnil základní požadavek armády,“ tvrdí Petr Sýkora z tiskového oddělení ministerstva.

Ekonomický deník se pod tíhou nových zjištění znovu zeptal na ministerstvu k podrobnostem, v listu z polské strany nabízených. „Pokud máte na mysli dopis od polského náměstka ministra obrany, ten Daniel Koštoval obdržel. Neobsahoval ale žádnou konkrétní nabídku na dodání vrtulníku s požadovanými systémy a příslušenstvím, kterou by bylo možné relevantně posoudit a porovnat. Situaci si oba náměstci vyjasnili v roce 2017 během jednání šéfů vyzbrojovacích sekcí V4,“ doplnil mluvčí ministerstva Jan Pejšek.

Dobře schovaný dopis. Faksimile listu polského náměstka ministra obrany s nabídkou Black Hawků. Repro: Ekonomický deník

Jenže v armádních dokumentech lze vyčíst diametrálně odlišný průběh historie listu, adresovaného náměstkovi Koštovalovi, i potenciální polské nabídky. Hlavní projektový tým se sešel 6. června 2017. A zkonstatoval, že šéfka Sekce vyzbrojování a akvizic Jitka Nalevajková za necelého půl roku nepodepsala jediný dokument, který by posunul práci projektového týmu dopředu a neschválila ani jeden zápis z jednání týmu. „Neinformovala tým o obdrženém dopise od Státního tajemníka Polska s nabídkou na vrtulníky Black Hawk vyráběné v Polsku ze 17. 1. 2017. Dopis Státního tajemníka Polska jsme obdrželi dne 16. 5. 2017 od Ing. Štěpánka (ze Sekce vyzbrojování a akvizic – pozn. red.),“ stojí v dalším interním dokumentu ministerstva obrany.

V zápisu se lze dále dočíst, že znalost obsahu dopisu by pravděpodobně měla vliv i na závěry jednání Kolegia ministra obrany dne 17. 4. 2017 a výrazně by ovlivnila jednání Hlavního projektového týmu s náčelníkem Generálního štábu dne 3. 4. 2017. „Na jednání u náčelníka dne 3. 4. 2017 Ing. Vávra (člen týmu – pozn. red.) speciálně na nabídku Polska upozorňoval a JUDr. Nalevajková tvrdila, že se zástupci Polska neozvali a o kontrakt nemají zájem. Postupem JUDr. Nalevajkové byl Hlavní projektový tým, vlastník projektu, i náčelník Generálního štábu uveden v omyl. Jedná se o závažný čin, kdy došlo k záměrné manipulaci v rámci projektového řízení a byl porušen princip nestrannosti a rovného přístupu,“ zapsal Hlavní projektový tým ministerstva obrany. Připomeňme jen, že dopis byl adresovaný náměstkovi Koštovalovi.

Transparentnost nade vše. Jak se na pár měsíců zatoulal dopis z Polska a Hlavní projektový tým to zjistil pozdě. Repro: Ekonomický deník

Někdo lže

Tím ale pochybnosti kolem nákupu vrtulníků nekončí. Podle aktuálního vyjádření ministerstva Poláci nabídli Čechům pouze stroj v podobě takzvaného demonstrátoru bez certifikovaných zbraňových systémů. Jenže to není pravda, jak se lze dočíst v dalším z interních dokumentů ministerstva, ze září roku 2016. „Na základě požadavku Sekce vyzbrojování a akvizic se v odpoledních hodinách uskutečnila prezentace vystaveného vrtulníku Black Hawk z produkce polské firmy PLZ Mielec. Vystavovaný vrtulník byl prezentován včetně zbraňových systémů, řízených-neřízených střel kulometů a dalších doplňkových řešení, například navijáky apod,“ stojí v záznamu. Vrtulník byl osazen mimo jiné systémem Hellfire, tedy jednou z nejúčinnějších protitankových střel. Současně zástupci výrobce české partnery informovali o tom, že budou vrtulníky (ve víceúčelové verzi) dodávat pro tureckou armádu (včetně přepravních schopností, integrace zdravotnického systému a protinámrazového systému čepelí vrtule). „Cena základní verze vrtulníku (bez zbraňových systémů) byla zástupcem firmy odhadnuta na cca 15 mil. USD. Zástupci společnosti deklarovali, že prezentovaný vrtulník není pouze demonstrátor a jsou schopni jej dle požadavku ukázat včetně funkčnosti zbraňových systémů v ČR. Prezentace tak doplnila skutečnost, že státní sekretář POL B. Kownacki vyjádřil podporu a schopnost nabídnout vrtulníky z výroby PLZ Mielec formou vláda-vláda ministerstvu obrany,“ stojí v dalším materiálu ministerstva, se kterým měl Ekonomický deník možnost se seznámit.

Žádný demonstrátor, vrtulník v plné verzi. Někde se v posunu informací zjevně stala chyba. Repro: Ekonomický deník

To, že někdo na ministerstvu obrany neříká pravdu, dokazuje i komunikace, kterou vedl Ekonomický deník s polským ministerstvem obrany. „Polská strana nabídla českému ministerstvu obrany analýzu možností státní podpory (G2G) v rámci programu ReSAP. Česká strana byla informována, že v případě rozhodování o vrtulnících vyrobených v Mielci by Polsko mohlo navrhnout například realizaci školení/kurzů pro piloty v polských centrech, jakož i preferenční vládní půjčku. Bylo však konstatováno, že samotný nákup vrtulníků by měl probíhat na základě přímé smlouvy s průmyslem (G2B). Vzhledem k tomu, že strana polské vlády není autorem průmyslové nabídky (včetně konfigurace vrtulníků), nemůžeme na ni odkazovat,“ odpovědělo na otázky Ekonomického deníku tiskové oddělení Operačního centra polského ministra národní obrany.

Nevyhovující stroj na forhontě

Ale ani těmito příkrými rozpory příběh vrtulníků nekončí. Když se podařilo na ministerstvu obrany definitivně zúžit výběr dodavatelů, do finále se dostal americký stroj UH-1Y Venom od americké společnosti Bell. Jak se posléze ukázalo z armádních materiálů, nejvíce nevyhovující stroj. „V průběhu roku 2015 a 2016 probíhal marketingový průzkum (RFI) na pořízení víceúčelového vrtulníku podle schválených technicko-taktických požadavků a specifikace. Výsledky marketingového průzkumu poukázaly na rozpor ve finančním zabezpečení tohoto projektu a v některých specifických požadavcích na požadavky víceúčelového vrtulníku. Projektový tým na zasedání dne 2. 3. 2017 nedoporučil pořizovat víceúčelový vrtulník formou zadání vláda — vláda, protože v takovém případě zůstává pouze vrtulník UH. Navrhovaný přímý nákup vrtulníku UH-1Y se jeví jako Y, který požadavkům AČR nevyhovuje a jedná se o nejméně ekonomickou variantu. V materiálu se manažer 1. úrovně nezmiňuje o závěru hodnocení marketingového průzkumu hlavním projektovým týmem a odchýlil se od jeho doporučení. Navrhuje pořídit víceúčelový vrtulník UH-1Y formou zadání vláda — vláda, ale zdůvodnění proč se odchýlil od závěru projektového týmu zde není uvedeno a odůvodněno. Tento postup narušuje transparentnost při výběru, neumožní ČR vysoutěžit ekonomičtější variantu s lepším logistickým zabezpečením a podmínkami dodání,“ stojí v draftu dokumentu, do kterého mohl Ekonomický deník nahlédnout.

Vrtulník UH-1Y byl v celém marketingovém průzkumu hodnocen jako nevyhovující v řadě požadavků a ekonomicky nejméně vhodný vrtulník. Tento stroj podle armádních specialistů nepřevyšuje schopnosti vrtulníků, které jsou již v armádě zavedené (Mi-17, Mi-24/35). „Adresně k vrtulníku UH-1Y lze uvést, že plnohodnotně neplní hlavní úkol stanovený ministerstvem obrany na nový víceúčelový vrtulník. Jako velký problém bylo zmíněno, že stroj od americké společnosti Bell neumožňuje působit za podmínek vzniku námrazy, což patří mezi základní (diskriminační) požadavky na budoucí víceúčelový vrtulník, zejména při zámyslu působit na letecké základně Náměšť nad Oslavou.“

Stroje Venom nedostaly od vojáků zrovna lichotivé hodnocení. Výňatek z draftu armádního dokumentu. Repro: Ekonomický deník

Manažerem 1. úrovně v tomto popisovaném draftu interního armádního dokumentu je velmi pravděpodobně myšlen bývalý náměstek náměstek Daniel Koštoval, který v minulosti působil jako diplomat v USA. Ekonomický deník proto Daniela Koštovala, který byl klíčovou postavou ohledně nákupu vrtulníků, oslovil, aby se k velmi závažným zjištěním vyjádřil. Koštoval ale této možnosti nevyužil. „Dobry vecer. Koukam ze jste mi psal sms a volal. Dekuji za Vas zajem o nazor. Jsem vazan mlcenlivosti takze nebudu na Vase otazky a konstrukce reagovat. Pekny vecer. DK,“ odepsal Koštoval a na další pokusy o konverzaci už nezareagoval.

Akvizici pak nakonec skrečovalo samo ministerstvo obrany a z popudu šéfky resortu Karly Šlechtové ji začala prověřovat Vojenská policie. V jaké fázi prověřování je, není oficiálně známo. Nyní se ale pohled armádních akvizitorů znovu stáčí směr USA. Nákup vojenských vrtulníků pro českou armádu přímo od vlády USA se přiblížil po návštěvě premiéra Andreje Babiše v Bílém domě. Návštěvu pomáhal zařizovat náměstek Jakub Landovský, který by se měl stát na podzim velvyslancem při NATO.

Česká delegace v Bílém domě vyzvala americkou stranu, aby českému ministerstvu obrany v nejbližší době poslala nabídky na dodání 12 helikoptér. Mělo by jít opět o už jednou zvažované UH-1Y Venom od americké společnosti Bell nebo UH-60 Black Hawk od firmy Sikorsky. „U projektu víceúčelových vrtulníků proběhla detailní analýza trhu, na jejímž základě došlo k úpravě armádní specifikace. O pořízení víceúčelových vrtulníků jednáme v tuto chvíli exkluzivně s americkou stranou. Čekáme na nabídky podle upravené specifikace, které následně posoudíme. Předpokládáme nabídky na vrtulníky od firem Bell a Sikorski. V akvizičních plánech ministerstva obrany se pro pořízení dvanácti strojů kalkuluje s částkou 12,5 miliardy korun,“ sdělil Ekonomickému deníku Petr Sýkora z tiskového oddělení ministerstva.

To je ovšem odvážné tvrzení. Podle neoficiálních ale dobře informovaných zdrojů z ministerstva „je důležité vědět, že tato částka je za ´holý´vrtulník, bez zbraňových systémů a munice“. Tudíž stejně jako v předchozím pokusu o nákup vrtulníků se avizovaná suma nakonec vyšplhá ještě velice pravděpodobně výrazně výš.

V takzvané Bílé knize o obraně, kterou schválila vláda v roce 2011, stojí: „Preferovat přímé nákupy hotových výrobků v otevřeném výběrovém řízení. Provádět průzkum trhu bez prostředníků, přímo u výrobců. Brát vždy v úvahu náklady na celý životní cyklus výrobku. Kontrolovat proces nezávislým, technickým a právním dohledem.“ V případě nákupu víceúčelových vrtulníků se to ministerstvu obrany ale zjevně dost nepovedlo.

Jan Hrbáček