Putinovy geopolitické hry ničí měny postsovětských zemí

Expanzivní politika Ruska vůči jeho sousedům mimo jiné zásadně poškozuje měny v bývalých sovětských republikách, jejichž ekonomika je napojená na rubl. 

Samotný rubl v meziročním srovnání ztratil šestačtyřicet procent své hodnoty, píše agentura Bloomberg. Neschopnost ruské ekonomiky vyrovnat se s dopady mezinárodních sankcí podle Bloombergu zasadila citelnou ránu touze ruského prezidenta Vladimira Putina vybudovat úzké spojenectví na půdorysu někdejšího Sovětského svazu. Už teď totiž třeba v Bělorusku nebo v Gruzii, jejichž měna je navázaná na rubl vidět, co s jejich ekonomikou dokáže natropit zpětná vazba vzniklá z dopadu mezinárodních sankcí na rubl.

Je vcelku pochopitelné, že ukrajinská hřivna patří k vůbec nejhůř si vedoucím měnám na světě – hůř je na tom jen brazilský real. Třeba vůči koruně hřivna od loňského dubna ztratila sto procent hodnoty a pokud se za rok průměrně kupovala za 1,5 koruny, je to jen proto, že se na počátku sledovaného období relativně dlouho pohybovala nad dvěma korunami. Její současný kurz se potácí místy i pod hranicí koruny za hřivnu.

Podobně jako hřivna je na tom gruzijské lari, které se meziročně vůči dolaru propadlo o třináct procent. Běloruská ekonomika je na tu ruskou napojená skutečně velmi těsně – a tamní rubl meziročně vůči dolaru ztratil čtvrtinu hodnoty. Před lednovou devalvací stál americký dolar 15 705 běloruských rublů. Podle informací agentury Bloomberg se k devalvaci měny chystá i polodiktátorský režim Nursultana Nazarbajeva v Kazachstánu. Kazachstán nyní jako na smilování čeká na záchrannou půjčku ve výši 17,5 miliardy dolarů od Mezinárodního měnového fondu. Tu ale ještě musí odsouhlasit FED – a pokud tak neučiní, čeká kazašské hospodářství perioda drsného úpadku. A pomoc z Ruska nepřijde – ruský rubl má totiž svých starostí dost.

Ondřej Fér