Plnění cílů ve Státní energetické koncepci nabírají skluz. Ministerstva nezvládají předkládat potřebnou legislativu včas

Státní energetická koncepce. Ilustrační obrázek (zdroj: Pexels.com)

Z celkového počtu 49 úkolů stanovených ve Státní energetické koncepci se podařilo prozatím splnit pouze 20. Ministerstvo průmyslu a obchodu i přes sliby doposud neprotlačilo legislativním procesem novelu zákona o podporovaných zdrojích energie a několik let je pozadu i s přípravou koncepce vnějších energetických vztahů. Pozměňující návrhy poslanců u schvalování novely zákona o hospodaření energií způsobily, že se některé klíčové části do zákona vůbec nedostaly. Ministerstvo životního prostředí nezvládlo včas předložit zákon o odpadech. Politické neshody brání v plnění cílů spojených s jadernou energetikou.

Česká republika v rámci plnění cílů stanovených v rámci Státní energetické koncepce nabírá zpoždění. Z celkového počtu 49 úkolů se podařilo prozatím splnit 20. Dalších 6 úkolů je splněno dílčím způsobem a 12 je plněno průběžně. „Na základě vyhodnocení stavu a způsobu plnění jednotlivých nástrojů Státní energetické koncepce ČR je možné konstatovat, že dochází k postupné implementaci opatření, která směřují k naplnění cílů tohoto strategického dokumentu. Přestože u některých úkolů dochází ke zpoždění jejich plnění, nebo došlo zatím pouze k jejich dílčímu splnění, je třeba zdůraznit, že z tohoto pohledu nebyly zjištěny důvody, které by vedly k nutnosti tyto nástroje v současné době upravovat,“ píše se ve zprávě o plnění nástrojů Státní energetické koncepce do roku 2018, kterou předložilo Ministerstvo průmyslu a obchodu.

MPO stále nezvládlo uvést v život novelu zákona o podporovaných zdrojích energie, v rámci které má být zaveden mechanismus pro zajištění finančních zdrojů pro úhradu nákladů na podporu obnovitelných zdrojů energie. V rámci energetické koncepce měl být tento úkol splněn nejpozději do konce roku 2015, ale doposud se tak nestalo. Naposled zástupci MPO slibovali, jak jsme vás informovali v článku MPO předloží novelu zákona o podporovaných zdrojích energie, že zákon bude na podzim minulého roku, ale ten se dostal do legislativního procesu až v polovině listopadu 2018. Novela již prošla připomínkovým řízením, jež bylo ukončeno 8. prosince 2018, ale dokument od té doby stále čeká na projednání vládou a prozatím se nedostal ani na její program. Obdobné zpoždění nabírá i zpracování koncepce vnějších energetických vztahů, kterou ministerstvo nyní slibuje předložit v průběhu prvního čtvrtletí 2019 k připomínkovému řízení pro ostatní rezorty.

V rámci projednávání zákona 103/2015, kterým byl novelizován zákon o hospodaření energií, došlo v poslanecké sněmovně k prohlasování pozměňujících návrhů, které z původní novely zcela odstranily platby za nesplnění minimální účinnosti užití energie při spalování hnědého uhlí. „Nemohly být tedy následně vydány ani prováděcí právní předpisy stanovující hodnoty minimální účinnosti užití energie a výše plateb za jejich nesplnění. Zavedení malusů pro nízko-účinně kondenzačně vyrobenou elektřinu z uhlí bude řešeno v návaznosti na výstupy analýzy, která byla zpracována MPO na základě požadavku Rady vlády pro energetickou a surovinovou strategii,“ říká k současné situaci MPO.

Zpoždění nabírá i novela zákona o odpadech, ve které mělo Ministerstvo životního prostředí zpracovat zvýšení poplatků za skládkování a zavést mechanismy pro podporu energetického využívání odpadů. Zákon měl být původně připraven již do konce roku 2015, ale byly splněny jen dílčí cíle. Podle předložené zprávy se novela měla nakonec dostat do připomínkového řízení nejpozději na konci roku 2018, ale stále nebyly předložena. O problematice skládkování jsme v minulém roce informovali i v rámci tohoto textu, kde jsou probírány i cíle, jenž stanovila EU v rámci recyklačního balíčku. Komunálnímu odpadu se také věnuje aktuální článek, Komunálního odpadu v Evropě přibývá, Češi ho ale produkují skoro nejméně v Unii.

Podle Státní energetické koncepce měl také vzniknout multioborový think tank, který se měl zabývat diskusí a vyhodnocováním zpracovaných analýz a statistik trendů vývoje energetiky. Od toho bylo nakonec ustoupeno. „Vzhledem k tomu, že vznik multioborového odborného týmu by znamenal zdvojení některých činností Rady vlády pro energetickou a surovinovou strategii byl tento nástroj splněn posílením odborného zastoupení v rámci této rady vlády a jejích pracovních skupin, jejichž složení bude vyhodnocováno tak, aby odpovídalo multioborovému odbornému týmu,“ uvádí se k problematice v předložené zprávě.

V plánu byl i výkup rafinerií, které zajišťují České republice zásobování ropou a ropnými produkty. Jelikož se ale nepodařilo změnit vlastnickou strukturu Unipetrolu, který státu odmítli jeho polští vlastníci prodat, nemá stát žádný vliv na nákup a zpracování ropy a může pouze ovlivňovat strukturu nouzových zásob. Ohledně zvyšování nouzových zásob prozatím vláda nerozhodla a aktuálně by měl být strategický plán, týkající se této problematiky projednávám mezi MPO a Ministerstvem financí.

Předložená zpráva hovoří také o rozvoji jaderných elektráren po roce 2040. Jelikož ale aktuálně neexistuje politická shoda ohledně výstavbě nových jaderných elektráren, bude aktuálně zpracována pouze studie o zaměřená na prověření dostatečnosti podkladů pro využití lokality Blahutovice ležící v Moravskoslezském kraji. Zároveň by mělo MPO do konce roku 2019 připravit návrh 4 preferovaných lokalit pro hlubinné uložení vyhořelého jaderného paliva. Politická shoda neexistuje ani u samotného nákupu jaderného paliva, které se mělo stát součástí státních hmotných rezerv, ale tento cíl byl nakonec ze Státní energetické koncepce zcela vyškrtnut.

Michal Ožuch