Obrana už podruhé zrušila tendr na právní poradenství při nákupu obrněnců za 53 miliard. Otevírá se prostor pro mezivládní nákup?

Dvě z uvažovaných bojových vozidel pěchoty, které by mohla získat Armáda ČR. Nahoře ASCOD 2 od španělského výrobce General Dynamics European Land Systems. Dole německý Lynx KF 41 od společnosti Rheinmetall. Koláž: ED

Již podruhé byla zrušena zakázka na právní kancelář, která měla pomoct s největším armádním tendrem v historii – nákupem pásových bojových vozidel pěchoty za 53 miliard korun. Tentokrát je důvodem námitka jednoho z uchazečů na požadavek ministerstva obrany na to, aby uchazeč měl zkušenost se zakládáním podniku „joint venture“ a evropským právem. Do tendru za téměř 14 milionů korun bez DPH se přihlásily dvě právní kanceláře a jedno konsorcium kanceláří. Otázkou je, jestli se premiérovi Andreji Babišovi (ANO) neotevírá prostor pro nákup obrněnců prostřednictvím mezivládní dohody.

V době, kdy nejen potenciální čtveřice uchazečů o zakázku na dodávku obrněných transportérů pro českou armádu za 53 miliard korun napjatě očekávají vyhlášení této veřejné zakázky, v níž bude i specifikace toho, jaká vozidla nakonec armáda poptá, se objevila informace o tom, že stejný zadavatel zrušil tendr na právní kancelář, která by měla s touto největší zakázkou historie pomáhat.

Podle informací deníku Právo ministerstvo bylo nuceno vyhovět námitce jednoho z uchazečů. „Dostali jsme tři nabídky, ale také jednu námitku. Té jsme po jejím posouzení vyhověli a výběrové řízení na právní podporu vypíšeme znovu,“ řekl Právu mluvčí obrany Jan Pejšek. Na tento scénář, tedy na podání námitky jednoho z uchazečů a tím „shození“ celého tendru Ekonomický deník upozorňoval již 19. února.

Pochybnosti o zakázce na právní poradenství největšího armádního tendru nabývají na intenzitě

Který ze tří uchazečů o tuto zakázku námitku podal, není jasné. Podle písemné zprávy zadavatele, která je uveřejněná na profilu Ministerstva obrany ČR v Národním elektronickém nástroji (NEN) se do výběrového řízení přihlásily tito uchazeči:

  • Advokátní kancelář Brož, Sedlatý s.r.o., IČO 24827452, Vinohradská 2828/151, 13000
    Praha.
  • Konsorcium AKHMP a MTL, zastoupené vedoucím konsorcia Havel & Partners s.r.o.,
    IČO 26454807, Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha.
  • Císař, Češka, Smutný s.r.o., advokátní kancelář, Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4.

V této zprávě se také dočteme, že námitka byla směřována proti požadavku na předložení reference s přípravou alespoň jedné obchodní smlouvy zakládající vztah typu „joint venture“, tedy společného podniku tuzemské a zahraniční právnické osoby, přičemž tato zahraniční právnická osoba musí mít sídlo v EU a rozhodným právem tohoto právního vztahu musí být alespoň z větší části právo některého členského státu EU, mimo ČR.

O tom, že taková podmínka v zadávací dokumentaci je, jsme psali v únorovém textu

Obrana opět hledá právníky pro tendr na bojová vozidla pěchoty, stanovuje hranici 1652 korun na hodinu

„Podle stěžovatele nebyl tento požadavek stanoven přiměřeně ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, tj. v rozporu se zásadou přiměřenosti vyjádřenou v ust. § 6 odst. 1 zákona. Zadavatel se ztotožnil s argumentací stěžovatele, že vzhledem ke skutečnosti, že lze rozumně očekávat, že smlouva s vybraným dodavatelem pásových bojových vozidel pěchoty se bude řídit českou právní úpravou, nelze hodnotit požadavek zadavatele na zkušenost dodavatele s právem EU jako přiměřený. Nadto je nutno uvést, že i v případě, že by se předmětná smlouva na pásová bojová vozidla pěchoty řídila právem jiného členského státu EU, či dokonce státem mimo EU, negarantovala by takto nastavená technická kvalifikace, že bude vybraný dodavatel znalý právě tohoto konkrétního práva, neboť dle zadávací dokumentace prokazuje takto nastaveným kritériem kvalifikace „znalost“ práva jakéhokoliv členského státu EU, mimo ČR,“ uvádí se v písemné zprávě zadavatele.

„Vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel vyhověl námitkám směřujícím proti zadávacím
podmínkám do požadavků na technickou kvalifikaci, a zadávací řízení je již ve fázi po otevření nabídek, tj. v této fázi zadávacího řízení není možný autoremedurní postup zadavatele, nezbývá zadavateli jiná možnost, než zadávací řízení zrušit a to postupem dle ust. § 127 odst. 2 písm. d) zákona,“ uzavírají ministerští úředníci dokument, který je podepsán vedoucím oddělení projektu pořízení BVP Ctirad Gazda.

Opakovaný tendr byl kritizován kvůli omezení ceny za hodinu poradenství, zrušení se předpokládalo

Zrušením tendru na právní poradenství se tak naplnily předpoklady některých zasvěcených odborníků, kteří předpokládali, že i druhá zakázka na právní poradenství bude zrušena. Nejvíce kritiků mělo omezení ceny právního poradenství, které ministerstvo obrany stanovilo maximálně na 1.652 korun za hodinu.

„Zadavatel upozorňuje dodavatele, že při ceně za poskytování jedné hodiny právních služeb vyšší než 1.652,- Kč bez DPH zadavatel nevylučuje postup o jednání o nabídce ve smyslu § 129 odst. 7 zákona za účelem snížení nabídkové ceny u účastníka, který se umístil jako první v pořadí,“ uvádí se v zadávací dokumentaci. Pokud by tuto cenu, tedy 1.652 korun bez daně na hodinu překročily všechny právní kanceláře, nevylučuje vedení ministerstva obrany zrušení celé zakázky s odkazem na ekonomickou nepřijatelnost nabídek.

Již 19. února jsme v textu Pochybnosti o zakázce na právní poradenství největšího armádního tendru nabývají na intenzitě upozorňovali na to, že hrozí opakování situace z prvního tendru a opětovné „shození“ zakázky neúspěšnými uchazeči. Tehdy – v druhé polovině roku 2018 byla zrušena, když si druhý v pořadí stěžoval, že vítězná advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS nabídla dumpingovou cenu. Oficiální zdůvodnění bylo, že zástupci Ministerstva obrany se při hodnocení obdržených nabídek dopustili nezákonného postupu.

Nové zadávací řízení podle analýzy obsahovalo stejné vady, jako dříve zrušené řízení i řadu nových problematických aspektů, což se potvrdilo mj. tím, že již den po zahájení nového zadávacího řízení muselo Ministerstvo obrany prodloužit lhůtu pro podání nabídek, a to z důvodů chyb v zadávací dokumentaci.

Naplňují se tak obavy, které nedávno vyjádřili poslanci, kteří zasedají ve výboru pro obranu. Podle jeho předsedkyně Jany Černochové (ODS) není tendr dobře připraven. „Za ministra Martina Stropnického (ANO) promrhalo velké množství času při přípravě tak zásadní akvizice a nyní se dohání, co se dá. „Ztracený čas se bude dohánět těžko, to by na přípravě muselo dělat mnohem více lidí. Mám proto pochybnosti o tom, že se podaří dodržet proklamovaný časový harmonogram, podpis smlouvy letos v září. To by znamenalo opoždění i dodávek a obávám se, aby nakonec pořízení náhrady BVP2 „nevytlačily“ z rozpočtu, zvláště pokud se zhorší výkon ekonomiky, další modernizační projekty, které budou připraveny včas,“ řekla Ekonomickému deníku Černochová.

Nakoupí transportéry vláda přímou dohodou s jinou vládou? Scénář poslance Krejzy se naplňuje

Její stranický i poslanecký kolega Karel Krejza z ODS ve stejném článku upozornil na variantu, že pokud bude z jakýchkoli důvodů zrušen i druhý tendr na výběr advokátní kanceláře, otevírá se pro vládu z časových důvodů možnost úplně shodit tendr a jít cestou mezivládní dohody (G2G). „I premiér Babiš se nechal někde slyšet, že si dokáže představit nakoupení BVP napřímo – mezivládní dohodou,“ řekl poslanec Karel Krejza z ODS.

Tyto spekulace (že soutěž bude zrušena a místo ní bude uzavřena mezivládní smlouva) se objevují již několik měsíců. Jako možná druhá strana mezivládní dohody je zmiňováno Německo a jako preferovaný typ techniky BVP Lynx, které na rozdíl od druhého německého kandidáta, vozidla Puma, uveze osmičlenný výsadek. Problémem je, že samotný Bundeswehr zavedení vozidla Lynx neplánuje a jedná se o ryze exportní projekt existující jen v prototypu. Objevila se ale nová a daleko zajímavější spekulace: G to G s Rakouskem. Ta by na rozdíl od německé varianty byla skutečně bilaterální a reciproční: Rakušané by si koupili výcviková letadla L-39 NG, za která ve Vídni nedávno loboval český ministr obrany Metnar, a Česko by odebralo obrněnce ASCOD, jejichž producent, koncern GDELS, má výrobní podnik i ve Vídni (bývalou pobočku firmy Steyr, která mimochodem dodávala ČR kolové obrněnce Pandur).

Jiří Reichl