NWR: Chceme vládní pomoc nejen pro Paskov, ale pro celé OKD

Zástupci firmy NWR po vládě chtějí, aby řešila problémy nejen dolu Paskov, ale celé společnosti OKD. Vláda o tom dnes bude jednat.

Řešte nejen důl Paskov, ale celé OKD, to podle informací Ekonomického deníku požadovali zástupci New World Resources (NWR) na jednání se zástupci vlády. Materiál, který shrnuje výsledky dosavadních jednání mezi hlavním akcionářem OKD a ministry Sobotkovy vlády, bude dnes projednávat kabinet.

Vláda uzavřela na jaře 2014 s NWR dohodu, která se týkala dolu Paskov a spočívala v tom, že těžba zde bude pokračovat až do konce roku 2017, přičemž stát se bude podílet 600 mil. Kč na následném tlumení sociálních dopadů po uzavření dolu. Jednou z podmínek dohody ovšem bylo, že „pokud by mezinárodní benchmark koksovatelného uhlí v období od 1. 7. 2014 do 31. 12. 2017 po tři po sobě následující čtvrtletí poklesl pod 110 USD za tunu, pozbývá tato Dohoda platnost a strany se v dobré víře zavazují zahájit jednání o dohodě nové s cílem minimalizovat negativní dopad uzavření Dolu Paskov na Moravskoslezský kraj. Pokud by strany nesjednaly v přiměřené době dohodu novou, OKD by Důl Paskov uzavřelo na své náklady bez poskytnutí státní pomoci ze strany státu.“

Pokles ceny koksovatelného uhlí v období tří po sobě následujících čtvrtletí pod stanovenou hranici nastane k 31. 12. a dohoda mezi vládou a NWR tedy automaticky pozbude platnosti. Proto došlo k jednání mezi zástupci NWR a vlády, o kterém v minulém týdnu informovala média. Jak zjistil Ekonomický deník, delegace NWR ve složení Gareth Penny, předseda představenstva NWR, Boudelwijn Wenting, finanční ředitel, Dale Ekmark, výkonný ředitel a předseda představenstva OKD, a.s., Pavel Hadrava, provozní ředitel a zástupce výkonného ředitele a Pavel Jílek, zástupce finančního ředitele, požadovala po státu dohodu na řešení nejen ztrátového dolu Paskov, ale celých OKD.

Důvodem je bezvýchodná ekonomická situace OKD. Ekonomický deník má k dispozici vládní materiál, který shrnuje ekonomickou situaci NWR následovně:

  1. Ve 3Q 2015 došlo k mírnému nárůstu tržeb na 159 mil. €, což představuje nárůst o 5 % oproti 2Q 2015. Celkově dosáhly tržby společnosti NWR za první tři čtvrtletí 445 mil. €, v porovnání se stejným období roku 2014 jde o 12 % pokles.
  2. Společnost NWR vykázala za 3Q 2015 ztrátu ve výši 29 mil. €, oproti předchozímu čtvrtletí jde o více než dvojnásobek. Celkově je společnost NWR za 9M 2015 ve ztrátě 16 mil. €, v minulém roce se jednalo o ztrátu 128 mil. €. Pokud by se odhlédlo od vlivu konvertibilního dluhopisu, vykázala by společnost ztrátu za 9M 2015 ve výši 63 mil. €.
  3. V porovnání s 2Q 2015 došlo v 3Q 2015 k poklesu EBITDA (-6 mil. €). Celkově je ukazatel EBITDA společnosti NWR za 9M 2015 na hodnotě -4 mil. €.
  4. Ve 3Q 2015 došlo ke snížení disponibilní hotovosti na 57 mil. € a přiblížení se hranice 40 mil. €. Tato situace byla způsobena především vysokým nárůstem pohledávek a zásob uhlí.
  5. Čistý dluh společnosti vzrostl na 321 mil. €., který vzrostl díky snížení disponibilní hotovosti.
  6. Celkové náklady na výkony za 9M 2015 oproti 9M 2014 klesly v důsledku snížení produkce o 15 %. Prodejní náklady se snížily o 19 % a administrativní náklady o 10 %, především díky menšímu počtu zaměstnanců a nižších výdajů na poradenské služby.
  7. Společnost NWR prodávala v období 9M 2015 koksovatelné uhlí v průměru za 92 €/t, což je nárůst o 7 % vůči 9M 2014. Energetické uhlí se prodávalo průměrně za 51 €/t, tato hodnota představuje pokles o 9 %.
  8. Společnost NWR vytěžila za 9M 2015 5,7 mil. tun uhlí (pokles o 10 %) a prodala 5,4 mil. tun uhlí (pokles o 12 %).

Zástupci NWR navrhli překvapeným zástupcům vlády následující varianty řešení budoucnosti OKD:

  • Postupné/řízené uzavření: Nechat OKD jako samostatný subjekt s vládní finanční injekcí a postupně utlumovat provozy.
  • Rozdělení společnosti: Kombinace ztrátových dolů (nebo jejich částí) a vytvoření životaschopné podnikatelské jednotky.
  • Spojení s jinými průmyslovými podniky: Kombinace ztrátových dolů (nebo jejich částí) s poskytovateli energií, anebo ocelárnami.
  • Rychlé uzavření: Uzavření ztrátových dolů a zavedení možnosti dřívějších odchodů do důchodu.
  • Proces výběrového řízení: Prodej některých dolů nebo jejich částí a následná nabídka na volný trh a převod Dolu Paskov na stát.
  • Postupné uzavření: Uzavření Dolu Paskov v roce 2016 a poté dalších ztrátových provozů dle situace na trzích.
  • Spolupráce s polskou vládou: Nalézt spolupráci s českou a polskou vládou jak v probíhajících projektech (Morcinek a Dienbiensko), tak při restrukturalizaci hornictví na úrovni EU.
  • Kombinace: Kombinace všech uvedených možností.

Jednotlivé varianty však ze strany NWR nebyly doloženy žádnou bližší specifikací. Jak se v materiálu konstatuje, „jsou také zcela bez korelace s příslušnou evropskou legislativou pokrývající sféru povolování státní podpory pro černouhelné hornictví s cílem přenést několikamiliardové finanční závazky za uzavření nekonkurenceschopných dolů na stát nebo státní podniky.“ Zástupci NWR/OKD informovali rovněž zástupce vlády o předběžných jednáních s potenciálními akvizitory do těžební společnosti, avšak opět bez uvedení jakýchkoliv průběžných výsledků nebo podrobností.

„Vzhledem k vývoji na trhu s uhlím, a to jak poptávky, tak vývoji cen uhlí, lze očekávat další zhoršení finanční situace obou společností (NWR/OKD) v roce 2016, které stále více splňují podmínky pro vyhlášení bankrotu. Existuje zde tedy nanejvýš aktuální hrozba lavinovitého propouštění zaměstnanců těžební společnosti OKD, a.s., která by mohla směřovat k dramatickému zhoršení již tak napjaté sociální situace v Moravskoslezském kraji, a to už ve druhé polovině příštího roku,“ stojí v závěrech zprávy, kterou dnes projedná vláda.

Její zástupci však na základě jednání s NWR už začali podnikat kroky k záchraně OKD. Jak zjistil Ekonomický deník, vláda sonduje zájem některých společností, mezi něž patří například ČEZ, METALIMEX či Třinecké železárny, o možný vstup do OKD. A to jak za situace řízeného úpadku společnosti, tak v případě ochoty majitelů odprodat konkurenceschopné části podniku.

-usi-