NSS korigoval přílišnou zbrklost ÚOHS ve správním řízení

Návaznost jednotlivých procesních úkonů veřejného zadávání je pro mnoho zadavatelů skutečným oříškem. Jak se však s překrýváním jednotlivých kroků ve správním řízení vyrovnává ÚOHS?

Koncem roku 2014 podala společnost ELTODO k ÚOHS návrh na přezkoumání úkonů zadavatele – Statutárního města Ostrava – při zadávání veřejné zakázky „Podpora veřejné dopravy“. Konkrétně se snažila dosáhnout zrušení požadavku na testování funkčnosti nabízeného plnění, příp. zrušení celého zadávacího řízení. ÚOHS tento návrh v květnu 2015 zamítl a ELTODO podalo proti tomuto rozhodnutí rozklad. Začátkem července 2015 informoval zadavatel ÚOHS, v rámci jiného správního řízení vedeného k této veřejné zakázce, o zrušení zadávacího řízení z důvodu nemožnosti realizace plnění ve stanoveném termínu. 30. července 2015 obdržel  ÚOHS návrh vybraného uchazeče společnosti MASTER IT Technologies na zrušení rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení. Tato informace však byla do správního spisu řízení vedeného na popud společnosti ELTODO vložena až 5. srpna 2015. Přesto již 31. července 2015 předseda ÚOHS zrušil prvostupňové rozhodnutí a zároveň řízení zastavil, neboť se po zrušení zadávacího řízení zadavatelem stal návrh společnosti ELTODO zjevně bezpředmětným.

Společnost ELTODO se však s rozhodnutím předsedy ÚOHS nehodlala smířit a podala žalobu ke Krajskému soudu v Brně. Přes zrušení zadávacího řízení zadavatelem, ale nebylo v okamžiku rozhodnutí o rozkladu pravomocně ukončeno. V případě vyhovění návrhu vybraného uchazeče na zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení by zadavatel v zadávacím řízení pokračoval, čímž nebyly naplněny podmínky pro zastavení řízení pro zjevnou bezpředmětnost. Krajský soud ve svém rozhodnutí argumenty společnosti ELTODO uznal s argumentem, že v případě „obživnutí“ zadávacího řízení by společnost ELTODO přišla o možnost využití řádného opravného prostředku. Předseda ÚOHS měl podle názoru krajského soudu přistoupit k přerušení řízení do doby rozhodnutí o návrhu vybraného uchazeče. Rozhodnutí krajského soudu se pro změnu nelíbilo ÚOHS, který jej napadl kasační stížností. V ní argumentoval, že soud odlišil situaci definitivního zrušení a situaci možného obnovení zadávacího řízení. Podle ÚOHS však neexistuje rozdíl mezi obnovením zadávacího řízení ze strany zadavatele, nebo půjde o výkon činnosti ÚOHS. ÚOHS zároveň odkázal právo na ochranu postupu do oblasti přezkumného řízení. Podle ÚOHS pak krajský soud pochybil, protože nevzal na vědomí faktický stav v době vydání rozsudku, kdy bylo již zadávací řízení zrušeno pravomocně, protože v paralelním správním řízení ÚOHS potvrdil správnost postupu zadavatele vedoucímu ke zrušení zadávacího řízení.

Nejvyšší správní soud (NSS) ve svém rozsudku přisvědčil argumentaci krajského soudu. Pro posouzení, zda je možné zrušit stanovení požadavku na testování funkčnosti nabízeného plnění, bylo totiž nejprve nutné vyřešit, jestli v okamžiku takového rozhodování bylo zadávací řízení platně zrušeno. Řízení o oprávněnosti zrušení zadávacího řízení bylo tak v tomto smyslu předběžnou otázkou, jež bylo navíc zahájeno dříve než v den vydání rozhodnutí předsedy ÚOHS o bezpředmětnosti řízení se společností ELTODO. Z tohoto úhlu pohledu nemohl tedy předseda ÚOHS postupovat tak, že zastavil řízení pro zjevnou bezpředmětnost, protože až do okamžiku rozhodnutí o předběžné otázce mohlo zadávací řízení „obživnout“. Krajský soud rovněž nemohl přihlížet ke konečnému výsledku paralelně vedeného správního řízení, neboť musel posuzovat situaci přesně k okamžiku rozhodování správního orgánu, tj. 31. červenci 2015. NSS rovněž odmítl možnost ochrany účastníka řízení prostřednictvím institutu přezkumného řízení, protože ten neposkytuje právní ochranu srovnatelnou s řízením o řádném opravném prostředku. Rovněž tak potvrdil NSS závěr krajského soudu týkající možnosti přerušení správního řízení do okamžiku rozhodnutí o předběžné otázce.

Uvedený případ ukazuje, že srovnání posloupnosti jednotlivých kroků, byť v rámci správního, nikoli zadávacího řízení, je někdy pro ÚOHS podobně obtížné jako pro zadavatele. A to i přesto, že mohou oba být vedeni těmi nejušlechtilejšími úmysly.

Jiří Reichl