Nová pravidla EU na ochranu spotřebitele schválena. Skončí praxe dvojí kvality stejného zboží?

Potraviny v obchodě. Fotka od Igor Ovsyannykov z Pixabay

Evropský parlament na svém posledním plenárním zasedání schválil nová pravidla na ochranu spotřebitele, která měla podle původních očekávání zařadit mj. prodej zboží s odlišným složením ve stejném či velmi podobném balení na seznam nekalých obchodních praktik. Nakonec byl schválen kompromisní text, na kterém se europoslanci shodli po dlouhých a náročných jednáních se členskými státy EU i Evropskou komisí jako předkladatelem návrhu. Reakce na výslednou úpravu jsou rozporuplné, tzv. dvojí kvalita na uvedeném seznamu nakonec není. Teprve budoucnost ukáže, zda se podařilo praxi jiného složení stejně či podobně balených potravin nebo pracích prostředků prodávaných v různých zemích zastavit či nikoli.

Evropský parlament včera na svém plenárním zasedání schválil návrh směrnice, jejímž cílem je celkově modernizovat a posílit pravidla na ochranu spotřebitele v Evropské unii. Tento dokument získal v poslední době poměrně značnou mediální pozornost, a to v souvislosti s tzv. dvojí kvalitou potravin, konkrétně pak ustanovením zakazujícím prodej zboží odlišného složení ve stejném či zdánlivě stejném obalu pod stejnou značkou. Nová pravidla byla schválena v kompromisním znění, na němž se po dlouhých a komplikovaných jednáních dohodl Evropský parlament se členskými státy EU a Evropskou komisí jako předkladatelem návrhu. Směrnici podpořila i komisařka Věra Jourová, která má tuto agendu v Evropské komisi na starosti a podle níž „máme nyní jasná pravidla pro řešení otázky dvojí kvality zboží“, jak uvedla na svém twitterovém účtu.

Dvojí kvalita zboží není nekalou ale klamavou obchodní praktikou

Uvádění zboží (tedy nejen potraviny) „na trh v jednom členském státě jako zboží totožného se stejným zbožím uváděným na trh v jiných členských státech, ačkoliv takové zboží má podstatně odlišné složení nebo znaky, pokud to není odůvodněno oprávněnými a objektivními faktory“ je podle směrnice sice klamavou obchodní praktikou, nicméně nejedná se o přímý zákaz praktiky jako nekalé, jak původně europarlament navrhoval. Evropská komise má pak do dvou let předložit zprávu o uplatňování směrnice, v níž má posoudit, zda není zapotřebí dvojí kvalitu přeci jen zakázat.

Proti finálnímu rozvolnění směrnice se vymezila zejména europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD), která dokonce na poslední chvíli předložila na plenární zasedání ve spolupráci s dalšími europoslanci pozměňovací návrh, který dvojí kvalitu mezi zakázané důvody zařazoval, nepřipouštěl žádné legitimní důvody pro odlišné složení a ani neobsahoval požadavek na označování odlišného složení, protože ji vlastně vůbec neumožňoval. Sehnalová nebyla nakonec se svým návrhem úspěšná a text byl schválen v dohodnutém kompromisním znění.

Podle vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu, které o textu směrnice ve spolupráci s ministerstvem zemědělství jednalo s ostatními členskými státy v rámci Rady EU, prosazovali Češi přísnější znění úpravy, nicméně během vyjednávání se ukázalo, že v takovém případě by ustanovení zamezující dvojí kvalitě zboží zřejmě vůbec neprošlo. Přijetí předpisu proto ministerstvo vnímá jako pozitivní krok směrem k vůbec první právní úpravě v této oblasti, na základě níž lze činit další kontroly a kroky. Evropská komise by se měla touto problematikou navíc dále zabývat a ministerstvo věří, že se podaří nalézt další důkazy, které budou následně dostatečně přesvědčivé i pro ty země, které v současné době přísnější úpravu nepodporují. „S ohledem na uvedené a především na celkový přínos směrnice v dohodnutém znění jsme přesvědčeni, že její přijetí v navržené podobě je nanejvýš žádoucí,“ sdělilo Ekonomickému deníku ministerstvo, které zároveň upozorňuje, že je hlasování o návrhu nutné vnímat i v kontextu nadcházejících květnových voleb do Evropského parlamentu. „Je otázka, zda by se po volbách pozice členských států k otázce dvojí kvality změnila natolik, aby byly ochotny ustoupit ze svých dosavadních pozic,“ uvádí v svém vyjádření pro Ekonomický deník ministerstvo průmyslu a obchodu.

Olga Sehnalová je nicméně z výsledku hlasování v Evropském parlamentu zklamána. Podle ní směrnice obsahuje právní kličky „přímo šité na míru velkým výrobcům, kteří z dvojí kvality mají velký byznys“. Na svých webových stránkách k tomu doplňuje: „Každé podezření na dvojí kvalitu musí složitě posuzovat dozorový orgán, sbírat důkazy, vyjádření výrobců… To v praxi nemůže fungovat.“ Z rozmělnění návrhu pak obviňuje členské státy v čele s Německem a Rakouskem. „V rozhodující moment se přidali i europoslanci z těchto zemí, které jsem přitom v rámci rozpravy upozorňovala, jak důležité téma to pro naše občany je a ať se k nám nechovají jako ke spotřebitelům druhé kategorie.“

Své rozčarování dnes vyjádřila i její kolegyně Dita Charanzová (ANO). „Mrzí mne, že jsme nevyužili tuto příležitost naplno,“ uvedla po hlasování. „Debata se teď přesune do Česka, je na nás, abychom dostatečně zatlačili i na samotné výrobce či řetězce, aby si lépe rozmysleli, čím zásobují naše regály.“

Další aspekty směrnice – posílení práv spotřebitele v online světě

Úprava tzv. dvojí kvality zboží je však pouze jedním z  aspektů schválené směrnice. Ta má obecně posílit práva a ochranu spotřebitele v EU, zejména pak v online světě. Zakotvuje např. zvláštní informační povinnosti pro online tržiště nebo do své působnosti nově zahrnuje i digitální služby, které jsou spotřebitelům poskytovány výměnou za jejich osobní údaje (i pro tyto smlouvy tak budou platit informační povinnosti a právo spotřebitele odstoupit od smlouvy). Ministerstvo průmyslu a obchodu pak výslovně vyzdvihuje zjednodušení informačních povinnosti pro obchodníky, kdy se snižuje jejich administrativní zátěž, aniž by to vedlo ke snížení ochrany spotřebitele. „V konečném důsledku představuje směrnice přínos pro spotřebitele, kteří se pohybují ve světě moderních technologií, ale nechtějí být zahlcováni nepotřebnými informacemi,“ uzavírá ministerstvo.

Směrnice také nově upravuje udělování sankcí za porušení spotřebitelských práv, mj. upravuje možnost udělit pokutu ve výši až 4% z celkového ročního obratu. K harmonizaci sankčních pravidel na úrovni EU se však Česká republika obecně staví spíše rezervovaně.

V českém právním řádu do dvou let

Členské státy nyní musí jednotlivá ustanovení směrnice převést do roku 2021 do svých právních řádů. V České republice se úpravy dotknou zejména zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.

Bez ohledu na konečné znění právní úpravy se otázka tzv. dvojí kvality zboží stala bezesporu celospolečensky diskutovaným tématem. A jak nedávno v rozhovoru pro DVTV upozornila komisařka Jourová, někteří výrobci tuto skutečnost již reflektují a zboží s odlišným složením pro různé státy již začínají stahovat z výroby.

O směrnici, dvojí kvalitě zboží, postoji velkých potravinářů, navrhovaných sankcích či o tom, zda lze zmanipulovat spotřebitelský test, a mnohém dalším, si můžete přečíst také v našem obsáhlém rozhovoru s prezidentem Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomášem Prouzou.

Helena Sedláčková