NKÚ potvrdilo to, o čem se dlouhodobě mluví. Rozšiřování IT systémů pro EET nebylo v souladu se zákonem

EET pokladna Markeeta. Foto: markeeta

Kontroloři Nejvyššího kontrolního úřadu potvrdili, že rozšiřování Automatizovaného daňového informačního systému (ADIS), na kterém funguje EET nebylo v souladu se zákonem. Generální finanční ředitelství totiž zakázku na rozšiřování systému vyhlásilo prostřednictvím tzv. jednacího řízení bez uveřejnění, k čemuž nebyl podle kontrolorů důvod. GFŘ podle názoru NKÚ porušilo rozpočtovou kázeň ve výši 428 milionů koruna prohloubilo závislost (vendor lock-in) na dodavateli IS ADIS – firmě IBM. Generální finanční ředitelství se závěry kontrolní akce nesouhlasí.Podle mluvčího Petra Habáně vycházejí ze spíše teoretických názorů a technických výpočtů NKÚ, které nezohledňují reálnou situaci, ve které se GFŘ nacházelo.

Kritizovaný Automatizovaný daňový informační systém (IS ADIS), respektive jeho provozovatel – Generální finanční ředitelství ČR (GFŘ). Dostal další ránu. Jeho rozšiřování kritizuje po Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který GFŘ vyměřil v listopadu 2017 více než čtyřmilionovou pokutu (4,3 milionu), také Nejvyšší kontrolní úřad. Podle dnes zveřejněného Kontrolního závěru se GFŘ dopustilo porušení rozpočtové kázně ve výši 428 milionů korun. Stalo se tak kvůli využití tzv. jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU), které je dlouhodobě kritizováno ze strany Evropské komise, ÚOHS i nevládních organizací a občanských sdružení. Podle zprávy NKÚ jen v letech 2011-2017 bylo v JŘBU zadáno rozšíření systému ADIS za 5 miliard korun.

Podle Nejvyššího kontrolního úřadu vedením Generálního finančního ředitelství tím, že na rozšíření systému IS ADIS pro EET nevyhlásilo otevřené výběrové řízení nejenže porušilo rozpočtovou kázeň, ale také prohloubilo technologickou závislost na stávajícím dodavateli, firmě IBM, která systém ADIS provozuje od roku 1993. Vedení GFŘ však se závěry kontrolorů nesouhlasí. „GFŘ postupovalo s péčí řádného hospodáře, když zadalo evidenci tržeb jako rozvoj stávajícího systému ADIS. V opačném případě by kromě vybudování nového systému na evidenci tržeb muselo navíc zadat veřejnou zakázku na vybudování celé řady rozhraní na stávající systém ADIS. I bez těchto úprav byly náklady na samostatný systém EET na počátku projektu odhadnuty ve výši 945 mil Kč,“ uvádí v reakci na závěry Nejvyššího kontrolního úřadu mluvčí Generálního finančního ředitelství Petr Habáň.

Podle zprávy NKÚ jen v letech 2011-2017 bylo v JŘBU zadáno rozšíření systému ADIS za 5 miliard korun.

O problémech s rozšiřováním systému IS ADIS jsme v Ekonomickém deníku psali opakovaně. Například již v roce 2016 jsme upozornili na přestřelku mezi tehdejším ministrem vnitra Milanem Chovancem (ČSSD) a ministrem financí, dnes premiérem, Andrejem Babišem (ANO). Babiš si tehdy písemně stěžoval ministru vnitra Milanu Chovancovi na „liknavost“ „vnitráckých“ úředníků. „S ohledem na skutečnost, že spuštění EET je vládní prioritou, si Vás dovoluji požádat, abyste věnoval veškeré možné úsilí a stanovil maximální prioritu plnění tohoto úkolu,“ napsal 24. března ministr financí Andrej Babiš ministru vnitra Milanu Chovancovi. Důvodem byla skutečnost, že jeden z „vnitráckých“ odborů nedal doporučení pro schválení státní zakázky nutné pro pokračování přípravy spuštění EET. Nebyla totiž podle všeho řádně připravena a tuto skutečnost odhlasovat i zástupce „financí“ v hodnotící komisi.

Michal Bláha – analytik a provozovatel serverů Hlídač státu a Hlídač smluv se vývojem kolem IT řešení EET dlouhodobě zabývá. Své poznatky shrnuje v obsáhlém textu

Celková hodnota smluv podepsaných v prosinci 2016 na provoz systému ADIS v letech 2017-2019 je 434.981.319,64 korun bez DPH.

Roční přípravy přišly vniveč

V Kontrolním závěru Nejvyššího kontrolního úřadu se lze například dočíst, že původně GFŘ připravovalo po dobu cca jednoho roku vývoj softwarové části EET ve spolupráci s resortním státním podnikem. Ten měl vyvinutý software nasadit a provozovat v rámci samostatného informačního systému EET. GFŘ však nakonec od spolupráce odstoupilo a zajistilo informační podporu EET od dodavatele IS ADIS, a to formou dodávky nových aplikačních komponent jak pro IS ADIS, tak i pro nový samostatný IS. „Zadání této veřejné zakázky proběhlo v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách, když ji GFŘ zadalo formou jednacího řízení bez uveřejnění6 (dále také „JŘBU“), ač nebyly naplněny podmínky pro jeho užití, čímž prohloubilo závislost na dodavateli IS ADIS. Vynaložené peněžní prostředky na spolupráci se státním podnikem ve výši 2,9 mil. Kč a neoprávněné využití JŘBU v případě zakázky v objemu 60,5 mil. Kč vyhodnotil NKÚ jako porušení rozpočtové kázně. GFŘ navíc toto řešení realizovalo, aniž získalo kladné stanovisko odboru hlavního architekta eGovernmentu, který schvaluje významné ICT projekty veřejné správy před vynaložením peněžních prostředků,“ uvádí se ve zprávě NKÚ. To však vedením GFŘ odmítá podle něj se povinnost schvalování ICT projektů v odboru hlavního architekta týká zakázek vyhlašovaných po roce 2016. Tato však byla vyhlášena o rok dříve. „To, že GFŘ zvolilo variantu využití a rozšíření stávající infrastruktury a IS ADIS, se nakonec ukázalo jako nejvýhodnější varianta. Systém byl připraven za 6 měsíců a spuštění systému neprovázely žádné komplikace ani havárie,“ uvádí GFŘ.

Podle kontrolorů byla také porušena zásada zákazu diskriminace při rozšíření infrastruktury IS ADIS pro potřeby EET. „O účasti potenciálních uchazečů o veřejnou zakázku na rozšíření infrastruktury IS ADIS v otevřeném výběrovém řízení rozhodoval dodavatel IS ADIS, neboť GFŘ plnění této veřejné zakázky (dále také „VZ“) neoprávněně podmínilo poskytnutím specialistů na IS ADIS autorizovaných jeho dodavatelem,“ píší kontroloři. Podle mluvčího generálního finančního ředitelství Petra Habáně byla podmínka pro to, aby byl nabízený systém kompatibilní s ADIS relevantní, jelikož dodavatel musel své zařízení implementovat do již funkčního prostředí.

„NKÚ dále konstatuje, že GFŘ pořídilo informační technologie, které nepotřebovalo v tak rozsáhlém množství. Kontrola nezohlednila skutečnost, že systém EET a rozšíření infrastruktury ADIS byl dimenzován na cílový stav, který zahrnoval I. až IV. vlnu náběhu elektronické evidence tržeb. Až po spuštění systému, zhruba po půl roce fungování EET, následovalo rozhodnutí Ústavního soudu České republiky, které mimo jiné odložilo realizaci III. a IV. vlny EET. GFŘ nesouhlasí s názorem NKÚ, že průměrná míra využití výpočetního výkonu serverů je 1,4 %, když ustálený odborný názor specialistů v oblasti ICT hovoří o nezbytnosti návrhu systému na předpokládané špičkové zatížení, včetně rezervy, jehož pravděpodobnost vzniku může být jednou ročně,“ ohrazuje se Habáň proti další výtce kontrolorů.

Jiří Reichl