Náměstci ministra musejí mít bezpečnostní prověrku. Získá jí profesor Prymula na Zdravotnictví?

Dva náměstci ministerstva zdravotnictví: na obrázku vpravo Radek Policar bezpečnostní prověrku má, vlevo Roman Prymula nikoliv. Foto: MZ ČR

Všichni náměstci ministra zdravotnictví musejí mít prověrku na stupeň „Důvěrné“. Plyne to ze služebního předpisu, který vznikl letos v březnu, jak Zdravotnický deník informovala mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová. „Všichni náměstci byli upozorněni, že je nutné podat žádost ‚co nejdříve‘. Očekáváme, že do konce dubna již budou mít řádně podanou žádost na Národní bezpečnostní úřad,“ sdělila nám mluvčí. Prověrku již v minulosti absolvovali náměstek Radek Policar a hlavní hygienička Eva Gottvaldová. Nově o ní bude muset požádat i profesor Roman Prymula, který byl přitom v minulosti kvůli střetu zájmů a soukromým obchodním aktivitám odvolán z funkce ředitele fakultní nemocnice.

Až dosud se povinnost požádat si o bezpečnostní prověrku na náměstky ministra zdravotnictví nevztahovala. Podle mluvčí Štěpanyové vznikla potřeba nové povinnosti v souvislosti s blížícím se předsednictvím Česka v Evropské unii, kdy bude nutné zajistit zpracování chráněných dokumentů. „V této věci jsme už byli i formálně osloveni ze strany příslušných úřadů. Proto se snažíme ministerstvo řádně připravit v předstihu a platí nově tato povinnost,“ uvedla Štěpanyová.

Prověrka může narazit na korupční vazby

Jak informoval nedávno Zdravotnický deník, ministr zdravotnictví Adam Vojtěch nařídil ředitelům 15 státních nemocnic, aby si zažádali o bezpečnostní prověrku, protože to považuje mj. za protikorupční opatření. „Žadatel o prověrku musí pod dohledem Národního bezpečnostního úřadu předložit příjmy za posledních pět let, majetek ve společném jmění manželů či pracovní vazby,“ řekl nám k tomu před časem Adam Vojtěch (o prověrkách ředitelů jsme psali zde a zde).  Stejně lze tedy vnímat i prověřování náměstků ministra, tedy nejen jako „povolení“ pracovat s utajovanými skutečnostmi, ale i jako příležitost prověřit případné korupční vazby úředníků a manažerů, kteří rozhodují o miliónech korun veřejných peněz.

Zákon (o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti) definuje tzv. bezpečnostní způsobilost. Ta mimo jiné, zahrnuje osobnostní způsobilost (osoba netrpí poruchou či obtížemi, které mohou mít vliv na její spolehlivost vykonávat citlivou činnost) a samotnou spolehlivost, kterou popisuje paragraf 84 tak, že „podmínku spolehlivosti splňuje fyzická osoba, u níž nebyla zjištěna negativní okolnost. Touto negativní okolností může být například:

  • činnost proti zájmu České republiky,
  • skutečnost, že jsou majetkové poměry zjevně nepřiměřené řádně přiznaným příjmům fyzické osoby,
  • chování, ovlivnitelnost nebo nedůvěryhodnost fyzické osoby, která může vést ke zneužití výkonu citlivé činnosti,
  • styky s osobou, která vyvíjí nebo vyvíjela činnost proti zájmu České republiky.

Negativní okolnosti se zjišťují za období 10 let zpětně od podání žádosti. Bezpečnostní spolehlivost se prověřuje v bezpečnostním řízení pro stupeň utajení Tajné a Přísně tajné, ale i Důvěrné, což je právě ten stupeň, který je nyní požadován pro výkon funkce náměstka ministra zdravotnictví.

Muž v konfliktu zájmů

Profesor Roman Prymula byl v roce 2016 odvolán z funkce ředitele FN Hradec Králové. „Zjištění, že porušoval zákon zamlčováním informací o střetu zájmů a pravdivě neinformoval o svých rozsáhlých soukromých aktivitách, považuji za natolik závažné, že jeho setrvání na místě ředitele veřejné fakultní nemocnice je nadále neudržitelné,“ uvedl k jeho odvolání tehdejší ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Zdravotnický deník doložil ve svých článcích zde a zde, že Roman Prymula ve stejné době, kdy byl ve funkcích ředitele Fakultní nemocnice v Hradci Králové a šéfa České vakcinologické společnosti, působil i ve firmě své dcery Biovomed s.r.o., která inkasovala od farmaceutických firem ročně mnohamilionové částky. Nahlédnutím do  Registru oznámení o jiných vykonávaných činnostech, oznámení o majetku nabytém v průběhu výkonu funkce a oznámení o příjmech, darech a závazcích podávaných veřejnými funkcionáři, jsme zjistili, že Roman Prymula jenom od roku 2010 do roku 2014 vydělal, kromě svého platu ředitele FN, více než 32 miliónů korun a že tyto peníze vykazoval každý rok jiným způsobem a dále pak, že neoznámil své působení ve firmě Biovomed s.r.o, což byla jeho povinnost.

Jenže odvolání z křesla ředitele fakultní nemocnice zdaleka neznamenalo konec kariéry profesora Prymuly ve státních službách. Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík si jej vybral za svého náměstka, jmenoval ho ke dni 1.3. 2017.

Přesto, že je Roman Prymula náměstkem ministra dva roky, dosud prověrku nemá. Argument, že nebyla požadována služebním předpisem je sice relevantní, ale na druhou stranu jeho kolegové náměstci Policar a Gottvaldová prověrku mají. Portfolio úseku zdravotní péče, které pod náměstka Prymulu spadá, zahrnuje celou škálu klíčových rozhodnutí či podstatného vlivu na rozhodování o mnoha miliónech dotací, včetně evropských peněz. Profesor Prymula přitom dodnes sedí na dvou židlích, protože je stále předsedou České vakcinologické společnosti. Bude tedy muset Národnímu bezpečnostnímu úřadu vysvětlit, jaké jsou jeho byznysové vztahy s farmaceutickým průmyslem, co pro něj v minulosti a nyní dělá a zda to nekoreluje se zájmy státu. Také bude muset ozřejmit svou roli ve spolupráci Česka se společností CEFC, která měla 270 miliony korun financovat dnes již zkrachovalý projekt výstavby kliniky čínské medicíny v areálu FN Hradec Králové a jejíž představitel byl v Číně obviněn z korupce.

Samozřejmě, Roman Prymula také nemusí vůbec nic vysvětlovat a o prověrku si jednoduše nepožádat. Pak by se ale jeho výkon funkce stal více než problematickým. Porušil by tak nastavená pravidla a ministr by je musel kvůli němu změnit. Prymula sám by se pak nevyhnul prohloubení odůvodněných pochybností o svých obchodních aktivitách s korupčním potenciálem a o nadbíhání zájmům cizích zemí s nedemokratickým režimem.

Když jsme se na odstoupení, či odvolání, náměstků, kteří si nezažádají, nebo nedostanou bezpečnostní prověrku na požadovaný stupeň utajení, ptali mluvčí ministerstva, ujistila nás, že je naše otázka předčasná a jakákoliv odpověď by byla nyní jen pouhou spekulací. „Případné dopady lze řešit až po skončení daného řízení o udělení bezpečnostní prověrky,“ dodala Štěpanyová. Zdravotnický deník tedy bude dál téma sledovat a až uplyne duben, zeptáme se, kdo si o prověrku zažádal a jaké z toho vyvodí ministr závěry.

Tomáš Cikrt, Zdravotnický deník