Mimosoudní vymáhání dluhů postrádá jasná pravidla

Dluhy, jejich vymáhání, děti či senioři v exekuci, insolvence…to jsou velká témata současnosti jak na úrovni České republiky, tak Evropské unie. V roce 2018 bylo v ČR zahájeno na 505 000 exekucí. Téměř 1,5 milionu nových pohledávek zároveň zaznamenaly inkasní agentury. Oblast mimosoudního vymáhání pohledávek však nesvazují prakticky žádná legislativní pravidla.

Podle průzkumu trhu mimosoudního inkasa za rok 2018, který si každoročně nechává zpracovat Asociace inkasních agentur (AIA) a měl by pokrývat cca 80% trhu inkasních služeb, řešily inkasní agentury pohledávky v objemu okolo 23,5 mld. Kč (o 3,5 mld. Kč méně než v roce 2017). Za rok 2018 zároveň přibylo na inkasním trhu cca 1,46 mil. nových pohledávek. Srovnáme-li to s exekucemi, tak podle statistiky Exekutorské komory za rok 2018 byl počet nově zahájených exekucí 505 tisíc. „Inkasní agentury tedy pracují s třikrát větším počtem případů než exekutoři a přitom oblast mimosoudního vymáhání pohledávek není příliš řešena, nezabývají se tím politici ani média,“ řekl prezident Asociace inkasních agentur Radek Laštovička na symposiu Stálé konference českého práva o exekucích, „Přitom nemáme zákon o mimosoudním vymáhání a nemáme ani upraveno přenášení nákladů spojených s vymáháním.“

Pětina agentur nedodržuje žádná pravidla

Trh s pohledávkami nesvazují prakticky žádná pravidla. Inkaso pohledávek může v současné době vykonávat téměř kdokoli – fyzická nebo právnická osoba. Významné české společnosti, které podnikají v oboru správa a inkasa pohledávek, sice sdružuje AIA, nicméně jedná se o dobrovolné zájmové sdružení. Žádný formální přehled, kdo tuto činnost provozuje, neexistuje stejně jako dozorový orgán, který by mohl efektivně řešit jejich případné prohřešky a včas proti nim zasáhnout. Podle výkonné ředitelky AIA Jany Tatýrkové činí tržní podíl členů AIA, kteří se dobrovolně zavázali „alespoň“ k dodržování Etického kodexu AIA, cca 80% trhu. „Stále tedy existuje 20 % trhu, kde žádná etická pravidla neplatí. Mohlo by se říci, že inkasní agenturu si najímá věřitel, že ten by měl nést odpovědnost a řešit reputační riziko. Ano, část věřitelů dbá o svou dobrou pověst, ale najdou se i tací, kterým je způsob práce inkasní agentury úplně jedno, jen ať dostanou zaplaceno,“ uvedla Tatýrková pro Ekonomický deník. „Do Asociace se nám dostávají stížnosti typu: pracovník inkasní agentury oblepil pracoviště manželky dlužníka od vstupu až po její kancelář samolepkami s informací, že dluží. Nebo jiný příklad: v ulici, kde bydlí dlužník, dali všem autům za stěrač leták s výzvou, pokud znají toho dotyčného člověka, ať mu řeknou, ať zaplatí svůj dluh apod.,“ popsala Tatýrková různé nekalé praktiky, proti nimž ale AIA nemůže nijak zakročit.

Nemůžeme říct, co už je přemrštěné

Podobně není řešena ani výše nákladů vymáhání pohledávky inkasní agenturou, které jsou pak přenášeny na dlužníka. Legislativa by podle Tatýrkové měla stanovit rámec pro věřitele, potažmo inkasní agentury, a tak dát jistotu i dlužníkům. „Nyní může dojít k tomu, že jedna inkasní agentura na pohledávku ve výši např. 1000 Kč uplatňuje náklady 500 Kč, jiná 200 Kč a další třeba 1500 Kč. A my za AIA nemůžeme říci, o čem se domníváme, že je odpovídající výše nákladů a co už je přemrštěné.“ Před několika lety se totiž členové AIA dohodli na doporučovaných maximálních výších nákladů na vymáhání a AIA začala tyto výše propagovat. Proto tomu se však postavil antimonopolní úřad, podle něhož tento krok odpovídal kartelové dohodě, a AIA musela od tohoto doporučení ustoupit.

Pokud by mimosoudní vymáhání pohledávek bylo legislativně vhodně upraveno, bylo by podle AIA možné úspěšně vyřešit bez nutnosti soudu, exekuce či insolvence více pohledávek. AIA dokonce připravila i návrh zákona o inkasní činnosti, který se snaží předat k projednání politikům, zatím ale bezúspěšně.

V této souvislosti je podle Tatýrkové téměř 1,5 mil. mimosoudně vymáhaných pohledávek ve srovnání s počtem exekucí dětí nebo důchodců z hlediska mediální pozorností neúměrně upozaděno.  „V celkovém počtu všech dluhů jsou dětské exekuce skutečně zřídkavým jevem,“ uvedl však k tomu výkonný ředitel Insolvence 2008 Tomáš Valášek, „nicméně mají tak výrazný dopad do osobního života, že je přímo nutné se jim věnovat.“

Helena Sedláčková