Města vysušují venkov, varují vědci

Sucho. Města odčerpávají vodu zejména z venkovských oblastí. Pomoci může efektivní management nakládání s vodou.

Každý rok města po celém světě vysají z venkova kolem šestnácti miliard metrů krychlových vody. Jde o objem, který odpovídá celoročnímu průtoku řeky Colorado.

Rozšiřující se města potřebují stále více a více vody. Tu v rostoucí míře čerpají ze zdrojů, které se nacházejí na venkově. Podle vědců, na něž odkazuje portál Thisisplace.org vysušování venkova městy jen přispívá k urychlení probíhající klimatické změny. Prý hrozí, že se venkovská krajina časem promění v neúrodnou poušť.

Mezinárodní vědecký tým spočítal, že z venkova se do měst po celém světě každý rok přečerpá kolem šestnácti miliard metrů krychlových vody. To přibližně odpovídá ročnímu průtoku vody v řece Colorado. Podle předpovědí OSN se situace nejspíše ještě zhorší s tím, jak bude na Zemi přibývat obyvatel. Do poloviny tohoto století se má počet lidí zvětšit o další 2,5 miliardy.

Řešením je vodní management

„Urbanizace vyostřuje konkurenci mezi městy a venkovem, respektive zemědělstvím,“ uvedl vedoucí vědeckého týmu Dustin Garrick ze Smith School of Enterprise and the Environment při Oxfordské univerzitě. „Již dnes je to vážný problém, jehož intenzita bude narůstat,“ dodal s tím, že svět není na vzniklou situaci dostatečně připraven, protože v minulosti nebylo k dispozici dostatečné množství dat. Zejména pak tak, která by mapovala situaci v jižní Americe a Africe.

Nejnovější studie, která je výsledkem podrobného zkoumání a syntézy téměř stovky vědeckých prací zabývajících se přesunem vody z venkova do měst, ukázala, že velmi vážná je tato nerovnováha především v severní Americe a Asii. V mnoha případech čerpání vody vedlo k rozvoji měst na úkor venkovské populace. Často kvůli nedostatku vody způsobeného zvýšenou potřebou měst docházelo k protestům farmářů na venkově.

S postupujícím globálním oteplováním je dle vědců třeba počítat s tím, že sucho se na venkově bude spíše zhoršovat. Podle Mbaye Mbeguereho, odborníka na problematiku vody, hygieny a kanalizační systémy charitativní organizace WaterAid bychom se měli připravit na ještě extrémnější počasí a jeho častější výkyvy.

Nicméně existuje řešení, jak se s tím vypořádat. Podle Dustina Garricka pomůže, když se bude s vodou šetrně nakládat a plánovat její spotřeba do budoucna. Jako příklad uvádí mexické město Monterrey, které farmářům poskytlo kompenzace, a ti tak mohli jeho přečištěnou odpadní vodu využít k zavlažování. Projekt také pomohl regulovat vodní toky a snížil tak riziko záplav. Město tím pádem méně závisí na svém okolí a dokáže zužitkovat i vodu, kterou by jinak vypustilo do kanalizace.

„Pořád doufáme, že politici, kteří mají rozhodovací pravomoci, dokáží přijmout taková opatření, která nás lépe připraví na to, až bude vody skutečný nedostatek ve větším měřítku, než jsme zvyklí dnes,“ řekla portálu Thisisplace.org Lucia De Stefano, profesorka madridské Universidad Complutense. Voda je podle ní vyčerpatelný zdroj, a tak je nutné se jejím nedostatkem začít zabývat včas.

Česko na suchu?

Nedostatek vody je už několik posledních let problémem také v České republice. Hovoří se o tom, že stav podzemních vod je na většině území hluboko pod dlouhodobým normálem a sucho postihuje zatím převážně jen zemědělskou půdu. Byť v některých obcích už byly úřady nuceny regulovat spotřebu vody především ze soukromých vrtů, neboť hrozilo, že voda bude chybět ve vodovodním řadu.

Uplynulá zima byla poměrně bohatá na sněhové srážky. Ty ale spadly převážně na horách, a tak příliš nevyřešily problém půdního sucha a hladiny spodních vod v nížinných oblastech. Nicméně tající sníh doplňoval stavy klíčových přehrad, jako je nádrž Želivka – Švihov. Jde o největší zdroj pitné vody v České republice. Ještě v prosinci byla hladina oproti normálu zakleslá asi o tři metry, nicméně už během ledna se začala zvyšovat o desítky centimetrů právě díky odtávajícímu sněhu, jak uvedl Český rozhlas Vysočina.

Traduje se, že Želivka – Švihov je zdrojem pitné vody hlavně pro Prahu. Skutečnost je ale daleko pestřejší. Jde o klíčový zdroj pro celý Středočeský kraj, část Jihočeského kraje, Vysočiny, ale i části východních Čech. Podle generálního ředitele státního podniku Povodí Vltavy Petra Kubaly má Želivka tak velké zásoby vody, že je schopna pokrývat spotřebu daleko větší, než odpovídá současnosti.

Kubala dokonce připustil, že Želivka by byla schopna zásobovat další obce, pokud by si obrazně řečeno k přehradě „natáhly trubky“. „Máme tam i velký potenciál k tomu, kdy je možné, pokud bude dobře rozvinutá technická vodárenská infrastruktura, zásobovat i vícero obcí, které mají s dodáváním vody zejména tam, kde je zásobování z individuálních zdrojů,“ uvedl Kubala v rozhovoru pro Český rozhlas.

Díky Želivce – Švihovu se prý nemusíme obávat ani dalšího suchého roku. „Pokud bychom zůstali u stávajícího průměrného odběru a přítok do nádrže by byl trochu větší než za období vysloveného sucha, tak v podstatě je tam takové množství vody, kdy se zásobováním vystačíme několik let, pokud by přítok do nádrže byl nižší a pohybovali bychom jsme se na hranici sucha tak, jako to bylo v roce 2018, tak vystačíme se zásobováním téměř tři další roky,“ zdůraznil šéf Povodí Vltavy.

-zm-