Madrid zakázal pronájmy přes Airbnb u bytů, které nemají samostatný vchod

Plošný zákaz? Přísná regulace by mohla dopadnout až na 95 procent bytů pronajímaných přes Airbnb.

Jedním z cílů tohoto opatření je ulehčit španělské metropoli od každoročního přívalu turistů. Ti by se mohli z centra Madridu přesunout do jiných částí města.

Vlastníci buýtl v Madridu, k nimž neexistuje samostatný přístup, jej nebudou moci pronajímat přes Airbnb nebo jiné podobné aplikace. Tak zní nová regulace, kterou španělská metropole aplikuje od začátku dubna. Cílem ovšem není někomu kazit byznys nebo bojovat proti rostoucímu nájemnému, nýbrž odlehčit centru Madridu od každoročního přívalu turistů.

Nová norma se týká každé bytové jednotky, kterou její majitel pronajímá krátkodobě, avšak v součtu více než devadesát dní v roce. Vzhledem k tomu, že jinak je vyžadována podmínka samostatného vchodu, je zjevné, že zastupitelé pravidlo mířili hlavně na majitele bytů v několikapatrových domech. Pokud by totiž chtěli regulaci vyhovět, znamenalo by to zřídit ke každému bytu mimo jiné samostatný výtah nebo schodiště, které by nemohl používat nikdo jiný.

Přežije jen pět procent bytů

Jestliže madridská radnice začne regulaci vymáhat zcela nekompromisně, pak se dá předpokládat, že z trhu zmizí až pětadevadesát procent současné nabídky bytů ke krátkodobému pronájmu. Podle Fearguse O´Sullivana, analytika portálu CityLab.com taková restrikce dává smysl. Jen loni se v Madridu přes Airbnb ubytovalo přes 1,2 milionu turistů. V nejužším centru města, kterému místní říkají Almendra, se nachází kolem 24 tisíc bytů, které byly přes tuto aplikaci obsazeny.

Podobně jako v jiných evropských městech, i v Madridu má boom ubytovacích platforem do jisté míry na svědomí poměrně rychlý růst nájmů. Za poslední rok se zvýšily o více než sedm procent. Vzhledem k tomu, že drahé bydlení uprostřed hlavního španělského města si může dovolit stále méně „původních“ občanů, dochází doslova ke stěhování obyvatelstva uvnitř Madridu.

Centrum města se tak postupně stává monogeneračním. Roste podíl relativně dobře situovaných mladých lidí s dobře placenou prací, kterým nevadí hluk z barů a restaurací, zatímco počet rodin s malými dětmi žijících v centru klesá. To postupně ztratilo kouzlo určité „vesnickosti“ a mizí z něho také malé obchůdky, které mu dříve dodávaly kus atmosféry. V lokalitě, ze které odcházejí původní obyvatelé i původní byznys, je stále obtížnější vytvořit komunitu, která by držela spolu, „jelikož se vaši sousedi mění každý týden,“ píše O´Sullivan.

720 milionů eur ročně

A právě do této atmosféry nyní zasahují nová pravidla pro krátkodobé pronajímání bytů. Jenže ani ta nemusí problém s přeplněností turisty vyřešit. Právě proto, že požadavek na samostatný vchod se týká těch, kteří svůj byt pronajímají více než devadesát dní v roce. To znamená, že zřejmě tím jediným viditelným efektem bude to, že si majitelé pečlivě pohlídají, aby onen maximální počet dní nepřekročili. Město si ale zjevně myslí, že se krátkodobé pronájmy přesunou do okrajových částí Madridu, a s nimi i podstatná část turistů.

To se ale nejspíš nestane. Spíše to bude fungovat tak, že vnější čtvrti Madridu budou fungovat jako jakýsi doplněk vůči centru. Také dopad na ceny nájmů v centru Madridu je přinejmenším nejistý. Ačkoli by se mohla mírně zvýšit nabídka bytů pro standardní dlouhodobý pronájem, a tedy by nájmy mohly klesnout nebo alespoň již nerůst takovým tempem, není vůbec zaručeno, že se původní obyvatelé do centra začnou vracet. Život tam totiž zůstane stejně drahý jako předtím. Bude za to moci stále silná poptávka po různých druzích zboží a služeb z řad přišedších turistů.

Přestože se zmiňuje především negativní stránka pronájmu bytů přes Airbnb, pro ekonomiku Madridu to představuje nezanedbatelný zdroj příjmů. Odhaduje se, že Airbnb včetně navazujících služeb přispívá každý rok k hrubému domácímu produktu Madridu asi 780 miliony eur (bezmála 20 miliard korun).

Někdo se dívá

V souvislosti s Airbnb se ale často hovoří jako o podnikání, ze kterého nic nemají veřejné rozpočty. Pronajímatelé jsou totiž v podezření, že své příjmy nepřiznávají a z výdělků neodvádějí daně. A to prý proto, že stát nemá efektivní páky na to, jak platbu daní vymoci.

V poslední době se ale množí i jiné případy, které na Airbnb nevrhají zrovna dobré světlo. Jde o výskyt skrytých kamer v bytech, které jejich majitelé právě přes ubytovací aplikaci nabízejí. K poslednímu takovému případu došlo v řeckých Aténách. List Independent informoval o irské rodině, která si v řecké metropoli pronajala vilu.

Paul a Harriet Conroyovi a jejich dva synové vyrazili loni do Atén, kde se měli zúčastnit svatby svých příbuzných. Jenže když přijeli k vile, nemohli najít klíče na smluveném místě. „Hned jsem volala majiteli, který mi do telefonu řekl, abych udělala pár kroků směrem do zahrady,“ řekla listu Independent Harriet Conroyová. „V tu chvíli mě napadlo, že mě vidí,“ dodala. Rodina záhy našla skryté kamery v každé místnosti pronajaté vily, a to i v koupelně. O svém případu ale řekli médiím až nyní. Společnost Airbnb ihned zareagovala a zmíněnou vilu okamžitě ze své nabídky vyřadila.

-zm-