Komunista Ondráček a Mašek z ANO chtějí tlačit okleštění výsluh pro ozbrojené složky a změny v odměňování i přes veto vlády

Vždy, když se začne řešit problematika výsluh příslušníků bezpečnostních sborů, přibývají odchody z činné služby. Repro facebookový profil policie

Přestože silně kontroverzní návrh na snížení výsluh pro příslušníky ozbrojených složek vládou neprošel, jeho předkladatelé trvají na jeho projednání Poslaneckou sněmovnou. „Ten návrh v Poslanecké sněmovně je a zůstane tam,“ řekl Ekonomickému deníku jeden z předkladatelů, komunistický poslanec Zdeněk Ondráček. Schválení novely mohlo snížit výsluhy některým příslušníkům o tisíce, a ve výjimečných případech i desetitisíce, korun. Poslanci argumentovali tím, že by na druhou stranu přidali policistům, hasičům a dalším v činné službě.

Ta zpráva zaskočila leckteré déle sloužící příslušníky policie, hasičů, vězeňské služby nebo tajných služeb. Poslanecká zákonodárná iniciativa, v čele s poslanci Zdeňkem Ondráčkem (KSČM) a Jiřím Maškem (ANO) totiž měla markantním způsobem změnit způsob odměňování příslušníků ozbrojených složek po odchodu z činné služby. Do výsluhy by se nově nezapočítávaly odměny a účast v zahraničních misích.

Na výsluhy mají nárok lidé pracující ve služebním poměru v bezpečnostních složkách po patnácti letech služby. Výše výsluhových nároků se vypočítává z měsíčního služebního příjmu poskytnutého za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru. „Účelně udělované odměny dokážou navýšit roční služební příjem vybraným příslušníkům o statisíce korun,“ stojí v předkládací zprávě k novele zákona. Což je pravda, protože někteří vysoce postavení činovníci bezpečnostních složek dosáhli na výsluhu přesahující 60 tisíc korun, kterou pobírají po svém odchodu ze služebního poměru. Výsluhu bere každý příslušník bezpečnostního sboru po 15 letech služby a nedaní se. Má to být především kompenzace za to, že dotyčný nesměl podnikat nebo riskoval při své práci život.

„Ten návrh v Poslanecké sněmovně je a zůstane tam. Uvidíme, zda a popřípadě, kdy se ho podaří zařadit na program jednání. Je vidět, že na něm něco je, když už vnitro informuje, že předloží svůj návrh, kde nejméně dvě z našich oblastí řeší. Takže za mě, já pokračuji v boji za policisty na základních útvarech, mokré hasiče i vězeňské dozorce v přímém styku s odsouzenými,“ odpověděl Ekonomickému deníku komunistický poslanec Zdeněk Ondráček.

Zdeněk Ondráček (vpravo) býval policistou. Známé je především jeho video z před roku 1989, kde v uniformně příslušníka SNB komentuje zásahy proti demonstrantům. Od policie neodcházel po letech zrovna v dobrém. Měl spory s nadřízenými. Repro: facebookový profil Zdeňka Ondráčka

Jak už jsme předznamenali, vláda se k poslanecké iniciativě postavila negativně. „Zrušení započítávání odměn a příplatku za službu v zahraničí pro účely stanovení výše výsluhy vláda neshledává odůvodněným, obzvláště s přihlédnutím k náročnosti a riziku výkonu služby v zahraničí v rámci jednotek mnohonárodních sil nebo mezinárodních bezpečnostních sborů. Výsluhový příspěvek plní obdobnou sociální funkci jako například starobní důchod, pro jehož výpočet se zohledňují všechny zdanitelné příjmy, navrhovaný krok tak postrádá smysl,“ usnesl se kabinet před dvěma týdny. Zejména nezapočítání odměn do výsluhového příspěvku by podle vlády znamenalo natolik významné snížení částky určené pro výpočet výsluhového příspěvku, že by pravděpodobně vedlo k nárazovému odchodu velkého množství příslušníků, a prohloubilo tak personální problémy u jednotlivých bezpečnostních sborů.

Odchody kvůli strachu z novely

Z bezpečnostních složek zněly varovné signály o odchodech déle sloužících příslušníků už pár měsíců. Což ukázaly i první čísla o plánovaném ukončení služebního poměru z počátku letošního roku. „V loňském roce ukončilo služební poměr celkem 204 příslušníků. Za měsíc leden a únor letošního roku eviduje Celní správa 96 žádostí o ukončení služebního poměru. Počet případných odchodů nejsme schopni odhadnout,“ potvrdila například Martina Kaňková z Celní správy. V Celní správě podle ní pobírají výsluhy kolem 60 tisíc korun měsíčně tři lidé.

V policii pak na počátku roku ukončilo služební poměr 121 příslušníků. „V rámci personálního systému, evidujeme více něž 100 žádostí o skončení služebního poměru (jsou to žádosti platné nejpozději ke konci května 2019 v návaznosti na tříměsíční výpovědní lhůtu). Jedná se o číslo, které se může dále měnit v návaznosti na možnosti dalších podání. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku, kdy bylo podáno 89 žádostí, se jedná o mírný nárůst. Pokud se podíváme na číslo za celý rok 2018, pak skončilo služební poměr 266 příslušníků,“ informovala Ekonomický deník mluvčí hasičů Nicole Zaoralová.

Vyjma celníků pak byly další bezpečnostní složky skoupé na to, kolik z jejich bývalých příslušníků pobírá výsluhy přesahující 60 tisíc korun měsíčně. Mezi příjemce vysokých prebend se řadí například bývalý náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube. Nebo další bývalý prezidiální náměstek Jiří Houba. Průměrná výše příspěvku pro policistu je přitom ani ne 15 tisíc korun. V minulosti také vyšlo najevo, že jednu z nejvyšších výsluh pobírá zástupce šéfa Národní protidrogové centrály a bývalý šéf IT na Policejním prezidiu Gabriel Berži. S rentou pak začal ještě pracovat na Generální inspekci bezpečnostních sborů.

S vysokými výsluhami většinou neodcházejí příslušníci „v akci“, ale většinou manažeři bezpečnostních složek, trávící poslední léta v kancelářích. Do závratných sfér, oproti průměrné výši výsluhy, se šplhají díky přátelským vazbám s nadřízenými a tomu daným mimořádně vysokým odměnám v posledním roce služby.

Proti poslanecké novele se asi nejtvrději postavila civilní rozvědka – Úřad pro zahraniční styky a informace. „V případě přijetí tohoto návrhu by mohlo dojít k významnému omezení naší činnosti, protože lze předpokládat, že by to mohlo znamenat odchod několika desítek našich příslušníků, a bohužel, těch nejzkušenějších – nejdéle sloužících,“ sdělil Ekonomickému deníku kancléř ÚZSI Jaroslav Hrbek. A dodal: „Vzhledem k tomu, že Úřad pro zahraniční styky a informace je zpravodajskou službou, není možné Vám poskytnout konkrétnější odpovědi na Vaše položené otázky, zejména s ohledem na to, že požadované informace z personální oblasti jsou v našem případě informacemi utajovanými.“

„Je vidět, že se bojí dát čísla na stůl, přitom samozřejmě nejde o ohrožení jejich příslušníků a jimi vykonávané činnosti. Zřejmě jsme ´ťali do živého´. Je to čistě ekonomické a ne politické téma,“ zareagoval na stanovisko civilní rozvědky poslanec ANO Jiří Mašek, původním povoláním zdravotnický záchranář.

Jiří Mašek (vpravo) působil jako záchranář, lékař urgentní medicíny a internista. Pracoval u Letecké záchranné služby Hradec Králové. Od května 2011 vedl Zdravotnickou záchrannou službu Královéhradeckého kraje. Na konci roku 2017 funkci kvůli poslaneckému mandátu opustil. Repro: facebookový profil Jiřího Maška

Je jasné, že jakákoliv novela zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů logicky budí obavy o nastavený systém. „O to více, pokud se dotýká výsluhových nároků. Tuto skutečnost vnímá Hasičský záchranný sbor České republiky negativně, protože se může odrazit ve vyšší odchodovosti příslušníků. Navíc je potřeba přihlédnout také k tomu, že Hasičský záchranný sbor potřebuje v příštích třech letech nabrat 450 příslušníků do výjezdu (každý rok 150) v návaznosti na to, že vláda schválila navýšení počtu hasičů,“ doplnila mluvčí hasičů Nicole Zaoralová. Ve své odpovědi zmiňuje ony „mokré hasiče“, o kterých už mluvil komunistický poslanec Zdeněk Ondráček. Zajištění plošného pokrytí a akceschopnosti je pro vedení Hasičského záchranného sboru prioritou. „Každá změna právní úpravy nebo nejistota, která může vést k vyšší odchodovosti příslušníků, je silně negativní,“ uzavřela Zaoralová.

Excesy jednotlivců

Vláda v odůvodnění svého zamítavého stanoviska řešila i problém extrémně vysokých výsluh. „Vláda rovněž nesouhlasí s tvrzením obsaženým v důvodové zprávě, že v rámci bezpečnostních sborů díky odměnám dochází k účelovému navyšování služebního příjmu některým vybraným příslušníkům pro účely výsluhového příspěvku. Pokud takovéto případy nastaly, jednalo se pouze o excesy jednotlivců. V případě, že by bylo předkladatelem uvedené tvrzení akceptováno, de facto by tím byli trestáni v rámci kolektivní viny všichni další příslušníci, což vláda považuje za zcela nepřijatelné,“ stojí ve zprávě k projednané novele.

V případě, že by bylo poslanci uvedené tvrzení o extrémně vysokých výsluhách podle vlády akceptováno, de facto by tím byli trestáni v rámci kolektivní viny všichni další příslušníci, což vláda považuje za zcela nepřijatelné. „Lze zvažovat jiné řešení, například omezení výše odměn, jako je tomu u státních zaměstnanců podle zákona o státní službě. Redukce výsluhových nároků o odměny by tak mohla mít odraz v odchodu příslušníků, kteří splňují podmínky na přiznání výsluhových nároků, přičemž nejčastěji se bude jednat o ty nejkvalitnější a nejzkušenější příslušníky,“ stojí na webu vlády. Zároveň jde podle ministrů o nesystémové a rovnostářské opatření, kdy ti, kteří jsou výkonnější, by na tom byli stejně jako ti průměrní. „Znevýhodněni budou ti, kteří ve služebním poměru zůstanou a zavčas neodejdou, neboť ti, co zůstanou, budou mít menší výsluhu než ti, kteří odejdou zavčas. Celkově by to znamenalo ztrátu motivace k dosahování lepších výsledků. Jelikož návrh zákona ve vztahu k uvedené změně nepočítá s delší legisvakancí, hrozí, že by mohlo dojít k jednorázovému odchodu většího počtu příslušníků, čímž by mohlo dojít k personální destabilizaci bezpečnostních sborů,“ varuje kabinet.

Nechceme snižovat výsluhy, ale udržet profesionály

„Část poslanců chce snížit policistům výsluhy? Ne. Snaha je udržet si již vyškolené profesionály zlepšenými podmínkami v činné službě a ne je předčasně odesílat na doživotní rentu,“ tvrdí ve vysvětlujícím materiálu poslanec ANO Jiří Mašek. „Potřebujeme peníze nasměrovat k lidem, kteří slouží v přímém výkonu služby na ulici, ne je motivovat k tomu aby u policie skončili. Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů nabyl účinnosti po několika odkladech dne 1.1.2007. Proč chceme po 11 letech změnu? Pokusím se vám přiblížit podrobněji náš návrh,“ rozepsal se poslanec.

Cílem první oblasti úpravy má podle Maška být přiblížit ustálenou praxi povyšování „in memoriam“ nebo například při dosažení významného životního jubilea u vojáků také pro příslušníky bezpečnostních sborů, kteří také plní významné úkoly při obraně a ochraně zájmů České republiky. V případě příslušníků by se však nejednalo o povyšování v služební hodnosti, ale o oprávnění ředitele bezpečnostního sboru udělit vyšší hodnostní označení, než náleželo poslední služební hodnosti příslušníkovi, který zemřel při plnění úkolu bezpečnostního sboru, provést čestné ocenění bývalého příslušníka.

Cílem druhé oblasti úpravy poslanců Ondráčka a Maška je pak uvolnit ruce vládě tak, aby mohla svým nařízením určovat základní tarify příslušníků bezpečnostních sborů podle potřebnosti. Ale při zachování principu zásluhovosti mezi jednotlivými základními tarify i mezi všemi tarifními stupni. „Obecně lze říci, že pokud by míra inflace znamenala navýšit platy cca o 2 000 korun, bude to možné pro všechny příslušníky, což dosud možné není, neboť stávající úprava přidává těm v nižších tarifech třeba jen 1 000 korun a naopak těm ve vyšších tarifech 3 000 korun, a to právě pro zákonem daný mechanismus. To stále rozevíralo sociální nůžky mezi jednotlivými příslušníky a vedlo to k tomu, že není zájem o službu v nižších tarifech, což jsou zejména začínající příslušníci nebo ti, kteří vykonávají potřebné, ale méně náročné činnosti,“ tvrdí poslanci.

Cílem třetí oblasti úpravy pak má být motivovat příslušníky bezpečnostních sborů v souvislosti trvání služebního poměru, čímž by podle zákonodárců mělo dojít k pozitivní stimulaci pokračovat ve službě. Udělení odměn by nemělo být vázáno na splnění žádných dalších podmínek. „Bude obligatorní po dosažení požadované délky služebního poměru. Nepočítá se s žádnou sankcí v podobě navracení odměny nebo její poměrné části v případě ukončení služebního poměru. Udělování odměn má především motivační roli. Příslušník předem ví, kdy mu budou tyto odměny vyplaceny a v jaké výši, protože výše průměrné nominální mzdy v České republice je veřejně dostupný údaj. Řada příslušníků ještě pamatuje dobu, kdy se vyplácely 13. a 14. platy, které se také týkaly všech bez rozdílů. Pokud je nyní vyplácen pouze náborový příspěvek, je to déle sloužícími policisty vnímáno jako projev diskriminace,“ analyzují dále poslanci Ondráček a Mašek.

Na pomyslnou misku vah je podle zákonodárců třeba vložit hodnotu již vyškoleného příslušníka bezpečnostních sborů, který je profesionálem, který bude motivován pro pokračování ve výkonu služby místo toho aby odešel mimo službu a byly mu vypláceny výsluhové příspěvky. „Jde i o náklady na zaškolování, výstroj a výzbroj nových a nových příslušníků, kteří podle dostupných statistických údajů téměř v jedné pětině ukončují služební poměr do čtyř let od svého přijetí. Při takovém úhlu pohledu musí jednoznačně převyšovat snaha udržet si již vyškolené profesionály ozbrojených sborech,“ dodává stručná analýza poslanců Ondráčka a Maška.

„Žádné snížení výsluh vláda nepodpoří a nepodpořím ho ani já jako ministr vnitra. Naší snahou je podmínky policistů a hasičů zlepšovat, ne jim házet klacky pod nohy,“ zdůraznil po odmítnutí novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů z pera poslanců Jan Hamáček. Ministr vnitra ještě před jednáním kabinetu odeslal všem policistům a hasičům dopis, ve kterém se je snažil ujistit o nedotknutelnosti výsluh. Totéž sdělili zástupci ministerstva vnitra na schůzce s odbory bezpečnostních sborů.

Ministerstvo vnitra podle Hamáčka připravuje vlastní novelizaci zákona 361 o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů dlouhodobě. Ta ale otázku výsluh nijak neřeší ani neotvírá. Jejím cílem je zajistit možnost zvýšit služební příjem zavedením takzvaného stabilizačního příspěvku nebo zlepšit postavení příslušníků ve výslužbě.

Výbor pro bezpečnost Poslanecké sněmovny mezitím 21. března projednal novelu zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů z dílny ministerstva, která by měla řešit možnost jejich výdělečné činnosti. I tato změna je ovšem velmi kontroverzní. Hrozí totiž, že by díky jejímu přijetí velké množství příslušníků bezpečnostních složek zahájilo výdělečnou činnost. Čímž by stouplo riziko toho, že kvůli privátnímu byznysu by ochránci zákona a bezpečí mohli začít zanedbávat povinnosti ve svém klíčovém povolání.

Jan Hrbáček