Na Havaji vyzkouší autobus na vodíkový pohon

Vodíkový autobus. Flotilu autobusů veřejné hromadné dopravy rozšíří jeden, který bude jezdit na vodík. Má se tak stát do léta.

Ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů klesají. Díky tomu někteří vědci věří, že Havaj bude ideálním místem pro testování vodíku coby paliva pro pohon vozidel veřejné hromadné dopravy.

Po celá staletí byla výroba elektřiny z vodíku jen krásným zeleným snem. Investoři, teoretici i bohatí podnikatelé měli vize společnosti poháněné chemickou reakcí mezi vodíkem a vzduchem. Jenže náklady a efektivnost takové energetické soustavy byly tou hlavní a dosud nepřekonatelnou překážkou k tomu, aby se sny staly skutečností.

Jenže časy se mění a vodíková alternativa už nemusí představovat pouhé teoretické blouznění o relativně levné a ekologické energii. Svědčí o tom přinejmenším projekt, který se rozeběhl v ostrovním státě USA, na Havaji. Nejpozději do začátku letošního léta má být na stejnojmenném ostrově do flotily autobusů veřejné hromadné dopravy zahrnut jeden, který bude poháněn vodíkovými palivovými články.

Vychytat mouchy

Program běží už několik let a na jeho počátku stál grant od amerického ministerstva energetiky ve výši dvou milionů dolarů (asi 46 milionů korun). Další tři miliony dolarů (69 milionů korun) poskytl samotný stát Havaj prostřednictvím svého Úřadu pro námořní výzkum. Samotnému výzkumu se po celou dobu, tedy skoro dvě dekády, věnuje Mitch Ewan a jeho tým z Institutu přírodní energie při Havajské univerzitě.

„Vodík je naprosto dokonalé palivo budoucnosti,“ řekl Ewan portálu CityLab.com. Součástí výzkumu není jen technická a technologická stránka věci, ale také to, jak docílit rozšíření tohoto typu pohonu. „Zdá se nám, že efektivní by bylo motivovat využívání vodíkových vozidel prostřednictvím daňových úlev,“ dodal.

Vědci do nadcházející fáze projektu vkládají velké naděje. Vodík je totiž nejhojnějším prvkem v celém vesmíru, a tak je pochopitelné, že jde o velice atraktivní zdroj energie. Navíc je velmi ekologický, protože jedinou „emisí“ po chemické reakci, z níž vzniká elektřiny, je voda. Na rozdíl od klasických baterií má vodíkový pohon také tu výhodu, že stlačený vodík lze skladovat jen s velmi malou energetickou ztrátou, a to po poměrně dlouhou dobu. Vozidla, poháněná vodíkem, se také dají během pár minut snadno dotankovat, což u ryzích elektromobilů nelze.

Nicméně širší využití vodíku naráží stále ještě na řadu překážek, které bude třeba odstranit, což ještě nějakou dobu bude trvat. Jde zejména o to, že většina vodíku je vázána ve vodě, uhlohydrátech nebo jiných organických sloučeninách. Jeho oddělení, jímání a stlačení do podoby použitelné jako pohonné hmoty, je stále ještě energeticky poměrně náročné.

Většina komerčně vyráběného vodíku není získávána tou nejekologičtější cestou. Nejčastěji totiž vzniká jako derivát fosilních paliv, ačkoli může být vyráběn také z obnovitelných zdrojů, jako je solární nebo větrná energie. Rovněž chybí dostatečně hustá distribuční síť a síť čerpacích stanic, kde by bylo možné vodík natankovat.

Havaj má ideální podmínky

Ewan a další vědci přesto věří, že vodíkový pohon dává daleko větší smysl než ryzí elektromobily, jež s sebou vozí těžké a nákladné baterie. Zejména pak sází na to, že vodík se rozšíří právě ve veřejné hromadné dopravě. Havaj se má stát tím místem, kde to bude možné nejlépe vyzkoušet. Kromě jiného k tomu prý podle výzkumníků má také příhodné přírodní podmínky.

Již před třemi lety byla Havaj státem s největší vodíkovou kapacitou. V roce 2016 se tento ostrovní stát Spojených států mohl pochlubit největší fotovoltaickou instalovanou kapacitou v přepočtu na obyvatele. Každá třetí střecha obytného domu je opatřena fotovoltaickým panelem, což přispívá k velkému podílu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů. Ten činí průměrně třicet procent.

Někdy se ale stává, že slunce svítí až moc, a tak vzniká přebytek elektrické energie. „Pak se diskutuje o tom, co s ní. Její skladování do baterií je ovšem jednou z nejnákladnějších možností,“ řekl portálu CityLab.com Chris Lee, člen havajské sněmovny reprezentantů a bývalý předseda havajské energetické komise. „Tím nejlevnějším a nejjednodušším způsobem jejího zužitkování je výroba vodíku,“ upřesnil. Proto má Havaj v oblasti vodíku skutečně obrovský potenciál. A nejde jen o automobilovou dopravu. Vodík nachází své využití coby pohonná hmota už i v armádě.

Určitým symbolem pak bude letní olympiáda, kterou příští rok hostí japonské hlavní město Tokio. Automobilka Toyota pro zajištění dopravy sportovců i návštěvníků olympijských her dodá až sto autobusů na vodíkový pohon. Toyota prakticky stála u zrodu vodíkového pohonu. V roce 2014 uvedla na trh první vodíkový automobil – model Mirai. V současnosti vůz ujede na jedno natankování přibližně 500 kilometrů. Toyota však slibuje, že brzy přijde s vylepšenou verzí, která má mít dojezdovou vzdálenost až tisíc kilometrů. U nás by se Mirai měla objevit možná ještě do konce letošního roku.

-zm-