Evidence tržeb: Malý průvodce velkým problémem

Ilustrační foto: Wikipedia
Ilustrační foto: Wikipedia

Podle Andreje Babiše je elektronická evidence tržeb revoluční věc a na jejího autora budou živnostníci dlouho vzpomínat. S tím nelze než souhlasit. EET se už stačila stát předmětem asi nejvážnějšího sporu ve vládní koalici a její kritikové se počítají v zástupech.

Celý projekt elektronické evidence tržeb (EET) totiž už od okamžiku, kdy ho ministr financí představil, vzbuzuje stále vášnivější reakce. V první fázi by se EET měla týkat pouze restaurací, stravovacích zařízení a hotelů. Později by tržby přiznávali online i podnikatelé z oblasti velkoobchodu a maloobchodu, navrhuje ministerstvo financí. Ministerstvo financí počítá s tím, že by se elektronická evidence tržeb týkala zhruba šesti set tisíc živnostníků. Od ledna by ji měly mít restaurace a hotely. Od dubna by se do systému připojily maloobchodní a velkoobchodní společnosti. Od července by měly tržby hlásit i fyzické osoby, které provozují restauraci, hotel nebo prodejnu.

Kritika, která pochopitelně začala u provozovatelů restaurací, v posledních dnech přichází i z ostatních ministerstev.  Například ministerstvo vnitra vyslovilo pochybnosti o udělování výjimek pro ty, kteří nebudou muset své tržby hlásit online, způsobu ověřování účtenek nebo specifikace softwaru, který chod celého systému zajistí. „Řešení pokládáme za rozporné s ústavním principem, požadujeme ho revidovat,“ uvádí ministerstvo vnitra.

Živnostníci by po chorvatském vzoru neměli potřebovat speciální registrační pokladnu. Příslušný software, který umožní online napojení obchodu, dílny či restaurace na finanční úřad, je možné vložit do už dříve pořízené pokladny, notebooku nebo jiného chytrého zařízení pokud bude propojené s tiskárnou, z níž “vyjede” účtenka.

Už dříve projekt elektronické evidence tržeb zkritizoval lidovecký ministr zemědělství Marián Jurečka. „Nemůžeme k tomu přistupovat v nějakém principu: Prostě to uděláme a ono to nějak dopadne. Chceme kvalitní dopadovou studii,“ řekl Jurečka s tím, že by se EET měla zavést až s případnými daňovými kompenzacemi podle výsledků dopadové studie.

Seznamte se, EET

U kolébky celého projektu EET stála snaha zavedením registračních pokladen bojovat proti daňovým únikům. Podle ministerstva financí živnostníci ročně nepřiznají přes 150 miliard korun a právě k těmto penězům se EET má dostat. Resort zároveň navrhlo snížit DPH na jídlo v restauracích z 21 na 15 procent – toto snížení mělo na restauratéry nejspíš fungovat jako motivační faktor.

„Snížení sazby DPH pro restaurace je samozřejmě velmi potřebné, ale je to jenom slib. Zatím se o tom nejedná, takový návrh ještě nebyl podán. To znamená, že je to taková vějička,“ nechal se slyšet třeba předseda Asociace podnikatelů a manažerů Radomil Bábek.

Zavedení EET ústy svého prezidenta Vladimíra Dlouhého podpořila Hospodářská komora. „Nechceme taková daňová opatření, která dávají při vymezování povinnosti podnikatelů velký prostor finančním úřadům nebo dokonce jednotlivým úředníkům, z toho vždy kouká korupce,“ nechal se slyšet Dlouhý s tím, že Hospodářská komora se zavedením EET očekává souběžné zavedení bonusů pro podnikatele.

Názor Hospodářské komory je ale ojedinělý. Ve veřejném prostoru na adresu elektronické evidence tržeb převládá odmítavý postoj.

Kritika míří už na základní kámen celé elektronické evidence tržeb, totiž její technologické zajištění. Ministr financí Andrej Babiš argumentuje, že například v Chorvatsku si lze celý systém pronajímat za ceny “od patnácti euro měsíčně.” To ale neznamená, že se podobné pronájmy povede nastartovat i v Česku. Pokud by se to povedlo, náklady živnostníků na EET by beztak dosahovaly minimálně zhruba pěti a půl tisíce korun měsíčně. K tomu je nutné zapotřebí připočítat náklady na pořízení dostatečně výkonného a především zabezpečeného chytrého zařízení. A je tu ještě jeden faktor, se kterým ministerstvo financí nepočítalo: zdaleka ne všude je dostatečně kvalitní pokrytí mobilním signálem, aby umožňovalo bezproblémový chod systému. V takových místech živnostníkům beztak nebude zbývat nic jiného než si pořídit klasickou registrační pokladnu, což je náklad v řádech desítek tisíc korun.

Připomínky ze všech stran

Úřad na ochranu osobních údajů se několikrát vyjádřil v tom smyslu, že ministerstvo financí předkládá legislativní návrh, který nemá ujasněný hlavní záměr. Jak napsal právník Vít Zvánovec, “projednávání se utápí v detailech, ačkoliv nejsou stanoveny ani základní stavební kameny.”

Připomínky ministerstev, státních úřadů i dotčených sdružení jsou víceméně shodné:

  • budou tržby evidovat státní příspěvkové organizace?
  • vztahuje se EET třeba na stánky na sportovištích?
  • týká se EET jídelen ve školách?
  • jakým způsobem se bude EET řešit v případě závodního stravování?
  • jak se bude prakticky řešit vrácení tržby nebo reklamace?
  • co dělat v případě, že během zpracování dat vypadne signál a zařízení se odpojí ze systému?

Odhlédnuto od zdaleka ne bezvýznamných technických a právních aspektů celého projektu elektronické evidence tržeb je tu ještě problematika svobody podnikání. Například opoziční ODS “odmítá současné návrhy ministerstva financí na zavedení registračních pokladen jako neodpovědný hazard se statisíci živnostníky a podnikateli” jako další pokus zkomplikovat jim život, zvýšit jejich náklady a odradit je od další práce.

Je ale třeba říct, že zdaleka ne všechna kritika mířící na EET je korektní.

Není například pravda, že by se EET týkala plošně všech podnikatelů. Elektronická evidence tržeb se nebude týkat podnikatelů, kteří výhradně fakturují a přijímají pouze platby převodem na účet, na příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů nebo příjmy podléhající srážkové dani a zároveň obecně na platby probíhající mezi prodávajícím a kupujícím prostřednictvím bankovního účtu.

Pravda není ani to, že si zákazník bude muset převzít papírovou účtenku. “Je bezpředmětné, zda se účtenka fakticky ocitla v rukou původce tržby, zásadní je, že původce tržby měl možnost se s obsahem účtenky seznámit,” konstatuje návrh EET.

A konečně není ani zdaleka jisté, že celý systém začne platit k 1. lednu 2016 jak ministerstvo financí původně plánovalo. Nejde jen o to, že Babišovu úřadu nezbude nic jiného než předejít odporu přinejmenším jednoho koaličního partnera zadáním dopadové studie a aspoň půlročním zkušebním provozem. Celý technologický koncept elektronické evidence tržeb je natolik komplikovaný, že s jeho plnou technickou funkčností nelze počítat dřív než v roce 2018 – alespoň podle odborníků, které Ekonomický deník oslovil.

Ondřej Fér

Čtěte také: EET rovná se DDT, kterým Babiš zadusí střední třídu