Dokument: Obžaloba v kauze, která předznamenala konec Roberta Šlachty v policii. Hrozí druhá blamáž jako u procesu s Janou Nagyovou?

Policie. Ilustrační foto. Foto: archiv redakce

Olomoucký podnikatel Ivan Kyselý podle obžaloby řídil jiného, aby jako úřední osoba v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu, anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch, vykonával svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu a způsobil takovým činem vážnou poruchu v činnosti orgánu státní správy. Tak začíná text obžaloby v takzvané kauze Vidkun, jednomu ze dvou případů, které předznamenaly konec Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a odchod Roberta Šlachty a pár jeho věrných spolupracovníků od policie. Ekonomický deník text obžaloby přináší v plném znění.

Žalobce olomouckého Vrchního státního zastupitelství Miroslav Stoklásek podal obžalobu na čtyři podezřelé v takzvané kauze Vidkun po třech a půl letech. Před senátem Krajského osudu v Olomouci stanou bývalý sociálnědemokratický hejtman Jiří Rozbořil, někdejší šéf krajské hospodářské kriminálky Radek Petrůj, bývalý olomoucký policejní náměstek Karel Kadlec a vlivný olomoucký podnikatel a přítel někdejšího ministra vnitra za ODS Ivana Langera – Ivan Kyselý.

Případ podle žalobců odkrývá korupční vztahy mezi policií, podnikateli a státní správou, včetně například manipulace s trestními spisy. Obžalovaní, z nich někteří strávili několik týdnů ve vazbě, svoji vinu odmítají tvrdí, že jde o spiknutí části olomouckých policistů, kteří si „s nimi“ odešli vyřídit účty z pozice detektivů Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Jak bývá u státních zástupců v poslední době zvykem, obžalovaní měli dle prokurátora Stokláska páchat trestnou činnost „v dosud přesně nezjištěné době, nejpozději ode dne 29. 7. 2014 do 13. 10. 2015 v Olomouci a na dalších místech České republiky“.

Ekonomický deník přinesl před časem rozhovory hned se dvěma pozorovateli kauzy Vidkun zde a zde, kolegy obviněných policistů. Také oni tvrdí, že kauza Vidkun má kořeny ve válce policistů na olomoucké krajské kriminálce a zatýkáním vyvrcholila osobní msta znepřátelených ochránců pořádku.

Obžaloba byla podána k olomouckému krajskému soudu,“ oznámil před pár dny žalobce z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Petr Šereda. Trestní senát povede specialista na korupci – soudce Martin Lýsek. Média přitom Šereda o podání obžaloby informoval ještě před tím, než text získali sami obžalovaní nebo jejich právní zástupci.

Detektivové bývalého Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (případ měla vyšetřovat Generální inspekce bezpečnostních sborů, ale zcela bezprecedentně jí byl odňat Vrchním státním zastupitelstvím v Olomouci – pozn. red.) Jiří Fycýk a David Bernfeld vyšetřování případu ukončili vloni v polovině listopadu, na začátku února podali návrh na obžalobu. Podle státního zástupce Šeredy bylo vyšetřování náročné i z hlediska času především kvůli analýze počítačových dat a audionahrávek.

Podezírali jsme a stále podezíráme

Před soudem ovšem nestane primární cíl detektivů – bývalý ministr vnitra za ODS Ivan Langer. Jak vyplývá z policejních dokumentů, po Langerovi šli detektivové od začátku. A za to, že jej „shodí“ nabízeli detektivové ÚOOZ jednomu ze zatčených milion korun a okamžité propuštění z vazby.

„V rámci zadokumentovaných schůzek jsou zaznamenány rozhodné skutečnosti, které policejní orgán vedly k provedení řady operativních a procesních úkonů ve vztahu k řadě podezřelých osob a následnému vyhotovení usnesení o zahájení trestního stíhání,“ stojí v návrhu na podání obžaloby.

Detektivové v následné větě zmiňují ony podezřelé osoby konkrétně. Jsou jimi už zmiňovaný Ivan Langer, brigádní generál a někdejší náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube, šéf celorepublikové kriminálky Milan Pospíšek, náměstek protikorupční policie Jiří Jach, šéf olomoucké Generální inspekce bezpečnostních sborů Tomáš Uličný a náměstek olomouckého primátora za ODS Martin Major.

„Byť byly tyto podezřelé osoby v průběhu vyšetřování a při jeho ukončení vyslechnuty v procesním postavení svědka, policejní orgán uvádí, že tyto osoby podezíral a podezírá i nadále ze stejné, navazující trestné činnosti. Lze se důvodně domnívat, že tyto osoby byly účastné na předmětné věci, ucelený řetězec přímých i nepřímých důkazů zde však chybí a v průběhu dosavadního vyšetřování se nepodařilo získat dostatek důkazů, aby tyto osoby bylo možné důvodně obvinit a zahájit vůči nim trestní stíhání pod shora uvedeným číslem jednacím,“ napsali do návrhu na podání obžaloby detektivové Jiří Fycýk a David Bernfeld.

Kádrováci u výslechu

Pečlivého čtenáře na obžalobě v kauze Vidkun zarazí především to, že trestná činnost měla probíhat „v dosud přesně nezjištěné době, nejpozději ode dne 29. 7. 2014 do 13. 10. 2015 v Olomouci a na dalších místech České republiky“. Ale také řada citací svědků, které místo toho, aby dokládaly trestnou činnost podezřelých, hodnotí spíše jako kádrováckým pohledem morálně-volní vlastnosti bývalých kolegů.

„Jednalo se o podřízeného, který nijak nevyčníval, nebyl do kolektivu, od počátku se choval arogantně a povýšenecky a měl velké ambice. Po nějaké době začal hrát tenis s panem Skříčilem (šéf olomoucké krajské policejní správy – pozn. red.) a přes něho se dostával k určitým lidem. Bylo veřejně známo, že pan Kadlec je velký kamarád s panem Kyselým a panem Langerem,“ vypověděl například o náměstkovi Kadlecovi bakalář Ivan Fakla, jeden z jeho kolegů.

„Pana Kadlece často na pracovišti navštěvoval pan Uličný z GIBS (šéf olomoucké GIBS a jeden z podezřelých a zatčených při razii k Vidkunu – pozn. red.) s tím, že byli evidentně kamarádi. Pan Kadlec kolem sebe šířil auru strachu. Ona se mu však nebála oponovat. Pokud jde o pana Petrůje, měla pocit, že dělal to, co po něm chtěl Kadlec asi ze strachu,“ zaznamenali policisté a státní zástupce dojmy administrativní pracovnice policie Terezy Doleželové.

Citace z výpovědi svědkyně. Repro: Ekonomický deník

Naproti tomu olomoucký státní zástupce Miroslav Stoklásek, který má z titulu své práce bdít nad zákonností trestního řízení, v obžalobě zcela pominul zásadní argument, který zpochybnil vůbec samo zahájení vyšetřování této kauzy. A to silné podezření, že si klíčový detektiv Vidkunu, šéf ostravské expozitury ÚOOZ Jiří Komárek měl vymyslet úřední záznamy, na základě kterých byly státním zastupitelstvím povoleny odposlechy veřejných prostor a sledování. V podstatě všechny podněty obviněných, byť byly sebealarmující, byly zaneseny do spisu jako „součást obhajoby“.

Cinklý začátek

Vraťme se proto na samý začátek kauzy Vidkun. Šéf ostravské expozitury ÚOOZ Jiří Komárek v květnu 2014 napsal do úředního záznamu, že získal od agenta informaci, že o podnikatele Petra Hoška a o jeho zaměstnance Radka Vrzala, oba z firmy Hopr Trade ze Zábřehu na Moravě, která se zabývá výkupem železa a drahých kovů, se zajímá jistý člověk napojený na bezpečnostní složky. Podle informací z Komárkova úředního záznamu měl být oním podnikatel Josef Kolínský – bývalý příslušník policie, takzvaný nelegál, známý mimo jiné z podobného případu v olomouckých bezpečnostních složkách z devadesátých let, přezývaného Olomoucká kauza. Hoškově firmě, která v té době čelila podezření z krácení daní, měl Kolínský nabízet „na ochranu“ zajištění písemností z policie, což splnil.

Komárek se pět dní po sepsání tohoto úředního záznamu opět s Hoškem a Vrzalem sešel. Ti ho měli podle jeho záznamů informovat, že mají problémy s celníky a s finančním úřadem. Také měli uvést, že jim bývalý detektiv Kolínský skutečně předal několik stránek z policejního spisu, který je na ně veden, a že když jeho klientovi zaplatí jistou sumu, tak že zajistí zastavení trestního stíhání. Dále se Komárkovi měli zmínit také o tom, že společnost jako právník zastupuje bývalý ministr vnitra Ivan Langer, který jim měl kvůli obavám z Kolínského poskytnout kontakt na detektivy z olomoucké kriminálky. Komárek policejní materiály ověřil a zjistil, že jsou pravé.

Bývalý šéfdetektiv ÚOOZ z Ostravy Jiří Komárek (vpravo). foto: archiv

Za čas došlo k dalšímu setkání, Hošek s Vrzalem prý po Komárkovi chtěli, aby jim zajistil informace z daňového trestního řízení. Komárek jim dle úředního záznamu sdělil, že by se je možná podařilo získat, ale když oficiálně oznámí nabídku velmi nestandardní pomoci ze strany Josefa Kolínského. Hošek s Vrzalem mu měli říct, že si to promyslí.

V dalším ze záznamů pak Komárek konstatoval, že se audionahrávku pořízenou nahrávku z jednání s Hoškem a Vrzalem nepodařilo vyčistit a proto byla předána do České televize v Ostravě, aby se její technici pokusili o částečnou rekonstrukci záznamu. Jak se ukázalo, i předchozí Komárkův audiozáznam ze schůzky s s Hoškem a Vrzalem byl nesrozumitelný. Po jeho poslechu bylo zřejmé, že neobsahuje to, co se mělo odehrát na jedné ze schůzek, co Komárek konstatoval v úředním záznamu.

V půlce června se pak Komárek znovu sešel s Hoškem a Vrzalem a ti mu měli předat návrh trestního oznámení na Kolínského. Komárek se podle svých záznamů zaručil, že jej prostuduje a řekl jim, že má zásadní pracovní problémy. V úředním záznamu pak dále zaznamenal, že se tak připravuje ukončení schůzek S Hoškem a Vrzalem. Že končí pak Komárek sdělil Hoškovi s Vrzalem i na poslední schůzce. V průběhu setkání Komárek naváděl do rozhovoru téma ex-ministra vnitra Ivana Langera, olomouckého policejního náměstka Karla Kadlece a jednoho z jeho podřízených.

V dalším úředním záznamu pak Komárek popsal schůzku s tajným informátorem, podle kterého měl policejní náměstek Kadlec chodit na olomouckou pobočku GIBS a získávat od jejího vedoucího zájmové spisy. Kadlec je pak měl dle tohoto informátora předávat předávat poznatky Ivanu Langerovi a jeho příteli, podnikateli Ivanu Kyselému.

Komárek se potom ještě naposledy sešel s podnikatelem Hoškem, tomu sdělil, že už mu nepomůže. Na základě takovýchto informací bylo v červenci 2014 zahájeno trestní řízení v kauze Vidkun. Hned den po zahájení detektivové ÚOOZ podali návrhy na sledování a odposlechy, které státní zastupitelství schválilo. Ty byly instalovány mimo jiné v olomoucké restauraci Potrefená husa (dům shodou okolností patřil Ivanu Kyselému) a v jedné kavárně Café Delux.

Pasáž z obžaloby v kauze Vidkun. Odposlechy jsou často nesrozumitelné a detektivové z nich vyvozují závěry, které budou pro soud těžko uchopitelné.  Repro: Ekonomický deník

Z čeho viní „Vidkuny“ policie a žalobci?

Bývalý hejtman Rozbořil je obžalován z podplácení, na Petrůje a Kadlece podal státní zástupce obžalobu ze zneužití pravomocí. Kadlec, který podle policie vynášel informace ze spisů, je navíc obžalován i z přijetí úplatku. Kadlec byl kvůli Vidkunu propuštěn, výpověď neúspěšně napadal u soudů. Petrůj byl postaven mimo službu. Kyselý se bude před soudem zodpovídat z účastenství na zneužití pravomoci úřední osoby. Kromě Kyselého, který dále podniká v realitách, obvinění změnili své profese.

Podle usnesení o zahájení trestního stíhání tehdejší policejní náměstek Kadlec vlivnému podnikateli Kyselému údajně pravidelně, dlouhodobě a záměrně poskytoval informace z devíti trestních řízení. Šlo například o kauzy olomouckého akvaparku, HC Olomouc, závodiště Lazce, ale i o kauzu Tesco SW, které měly zůstat utajeny.

Všichni obvinění od začátku vinu popírají. Kadlec byl v prosinci 2015 ještě v době vazby kvůli porušení služebního slibu propuštěn ze služebního poměru, svou výpověď poté napadl u soudu žalobou. Hájil se tím, že se ničeho protiprávního nedopustil, šlo prý o operativní činnost, kdy naopak on získával informace. Podle soudu o operativní pátrací činnost jít nemohlo, neboť nesplňovala zákonné podmínky, výpověď tak označil za oprávněnou. Kadlec po odchodu od policie založil detektivní kancelář a pojmenoval ji Vidkun Bohemia.

Bývalý hejtman Rozbořil se zcela stáhl z politiky. Jeho obhájce dnes řekl, že dosud obžalobu nedostal. Trvají však stále na tom, že se ničeho protiprávního nedopustil. Již dříve uvedl, že jde jen „o to, jak si vyložíte žvanění v hospodě“. „Důkazní situace ani naše stanovisko se nezměnilo. Z pohledu obhajoby je vždy lepší, když je obžaloba u soudu, možnosti obhajoby jsou mnohem příznivější,“ řekl dnes Konečný.

Kauza Vidkun se otevřela 13. října 2015 policejní razií na několika místech v Olomouci, kdy policie dělala domovní prohlídky a zadržela či předvedla několik lidí včetně bývalého ministra vnitra Ivana Langra. V jeho bytě v Olomouci strávili kriminalisté více než 13 hodin, ale nakonec ho propustili, v případu obviněn není. Rozbořil byl stíhán na svobodě, Kyselý, Kadlec a Petrůj strávili tři měsíce ve vazbě.

-čtk-

Bylo to jinak, tvrdí svědci

Podnikatel Petr Hošek při pozdějším výslechu odmítl informace z úředních záznamů Jiřího Komárka a žalobce Stoklásek do obžaloby napsal: „K dotazům dále uvedl, že v roce 2014 absolvoval mnoho schůzek s policisty i příslušníky GIBS. Těch kontaktů bylo tolik, že si na jednotlivé osoby ani schůzky nepamatuje. Advokátní kancelář Ivana Langera zpracovávala jejich společnosti žaloby na nečinnost proti finančnímu úřadu. Pana Langera viděl asi pouze 2x, poprvé v jeho kanceláři v Olomouci a podruhé v kanceláři v Praze. Jmenovaný jim dal k dispozici svého zaměstnance, který jim pomáhal vyřizovat stížnost na Policii ČR v Brně. Ivan Langer ani jeho zaměstnanci mu žádný kontakt ani lobbing na policii nedávali, vše řešili zákonnou cestou. Josefa Kolínského nezná a nikdy ho neviděl, ani žádnou vztahovou analýzu, v níž by figuroval on či jejich firma.“

Podobně vypověděl ke Komárkovým úředním záznamům i podřízený Hoška Radek Vrzal. „V roce 2014 se účastnil několika jednání na různých místech v Olomouci, kam pan Hošek přivedl nějaké lidi, kteří by podle jeho názoru mohli být v tomto nápomocni. Jeho úlohou bylo pouze prezentovat problémy společnosti. Jednou z těchto osob mohl být plk. Mgr. Jiří Komárek, se kterým se setkal asi 3x. Žádné požadavky vůči němu nevznášel, ten člověk byl pro něj nečitelný. Popsal mu pouze jejich příběh, rozhodně mu nesděloval, že pro účely řešení těchto problémů jsou ve styku s Kadlecem… …Poslední jednání s panem Komárkem bylo takové divné, s odstupem času si myslí, že se od něj snažil zjistit, zda se svědek setkává s někým z policejního ředitelství.“

Státní zástupce Stoklásek tak v obžalobě zcela pominul zásadní pochyby o legitimitě zahájení trestního řízení v kauze Vidkun. Zato obžalované cupuje bez slitování. „Nesprávně (neprocesně) provedené trestní řízení nutně vede ke vzniku pochybností o správnosti zjištěného skutkového stavu, vyvolává prostor pro nejrůznější procesní námitky ze strany osob zúčastněných na trestním řízení (námitky podjatosti orgánů činných v trestním řízení, námitky nepoužitelnosti důkazů získaných neprocesním způsobem či podjatým orgánem apod.) a ve svém důsledku vede ke zmaření účelu trestního řízení,“ napsal v obžalobě olomoucký prokurátor. Přestože se dle sebraných svědeckých výpovědí identické činnosti dopouštěl detektiv Komárek na samém počátku kauzy Vidkun žádné pochybnosti v jeho práci žalobce nespatřuje.

„Zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že obviněný Karel Kadlec a Radek Petrůj, jako vysocí policejní důstojníci Policie ČR, Služby kriminální policie a vyšetřování, přímo zodpovědní za řádné vedení trestních řízení na území Olomouckého kraje, měli úmyslně, dlouhodobě a opakovaně porušovat zásady trestního řízení v řadě trestních řízení šetřených jejich útvarem (neoprávněně v rozporu s trestním řádem měli poskytovat informace o samotném vedení trestního řízení, o důkazní situaci, o plánovaných úkonech trestního řízení, o zamýšleném rozhodnutí ve věci apod.), čímž měli bezprostředně ohrožovat dosažení účelu těchto trestních řízení. Z uvedeného vyplývá důvodné podezření, že v důsledku jednání těchto obviněných útvar dlouhodobě řádně (tj. v souladu se zásadami trestního řízení) neplnil úkoly na úseku trestního řízení, a že trestní řízení mělo být těmito obviněnými opakovaně zneužíváno k soukromým cílům,“ tvrdí dále Stoklásek.

V obžalobě navíc žalobce argumentuje blíže neurčeným úplatkem, přestože není známo, za co by jej obžalovaný plukovník Kadlec měl dostat a v jaké výši. „Od Jiřího Rozbořila nechal slíbit ekonomickou výhodu v podobě blíže neurčeného peněžního obohacení, když dále ve spojení s uvedenými členy tohoto vlivového uskupení majícími neformální vliv na jmenování vedoucích funkcionářů bezpečnostních sborů usiloval o rozšíření sítě jemu zavázaných osob v bezpečnostních sborech, jejichž prostřednictvím by získával významné informace z trestních řízení a mohl taková trestní řízení ovlivňovat, když konkrétně zamýšlel prosadit, aby se jím vybrané osoby staly vedoucími pracovišť GIBS v Brně a Ostravě.“ Tato informace žalobce Stokláska je už zcela za hranou, protože plukovník Kadlec z pozice náměstka olomoucké krajské policie ani přes své vazby na vysoce postavené lidi v ozbrojených složkách neměl nikdy takový dosah, aby mohl ovlivňovat personální politiku na nejvyšších postech v Generální inspekci bezpečnostních sborů.

Pro soudy bude kauza Vidkun velmi tvrdý oříšek. Obzvláště poté, co obžaloba je psána podobným stylem a vystavěná na stejných modelových základech jako aféra Naygová z roku 2013, které shodila vládu Petra Nečase. V té detektivové ÚOOZ a žalobci z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci zhmotnili a přetavili ze svých snů do reality sabotáž, mafii prorůstající do státní správy, kilogramy zlata, stamiliony korun. Kauza ovšem skončila udělením podmíněných trestů, a to některých větví ještě nepravomocně.

Jan Hrbáček