Arsen Lazarevič: Pohádka o TDI: Šlápněte na plyn a v Arktidě se narodí lední medvídě

    U kořenů současných problémů koncernu Volkswagen najdeme obsesivní perfekcionalismus jeho manažerů a snahu vyjít vstříc potřebě zákazníků šetřit a nevypadat přitom jako škudlil. 

    Manažeři nejspíš budou potrestáni v dohledné budoucnosti, zákazníci vysokými cenami biti byli, jsou a nakonec zaplatí i náklady na emisní malér.

    V devadesátých letech minulého století se rozmohla obliba přeplňovaných dieselů a VW byl první automobilkou, která tomuto trendu začala ve velkém vycházet vstříc. Díky drahému technologickému úsilí se povedlo do té doby hlučné a dýmající diesely změnit v pohonnou jednotku, která poskytuje komfort srovnatelný s žíznivějším benzínovým motorem. Evropská unie na poptávku zareagovala tím, že nastavila metodiku emisí tak, aby výrobcům vycházela vstříc. Test NEDC umožnil Volkswagenu (a nejen jemu) prodávat diesely jako ekologické motory – a ve Wolfsburgu tento švindlík ještě umocnili zástavbou měřícího softwaru, který generoval zavádějící data. Diesely VW jednoduše musely být technologicky nejpokročilejší, nejčistší a tím pádem také nejdražší. Marketingem důkladně zmasírovaný zákazník nakonec  ochotně připlácel, aniž by věděl, že si kupuje iluzi.

    Vraťme se ale k testování emisí. Vedle už zmíněného evropského měření existuje také jeho globální obdoba WLTC. I u tohoto testu je základem laboratorní měření, cyklus je ale delší a podle pozorovatelů se má zato, že autentičtěji odráží podmínky reálného provozu.

    Když vypukl emisní skandál Volkswagenu, největší evropský autoklub ADAC podrobil testu WLTC další vozy vybavené vznětovými motory a výsledky jsou smutné. Renault, Nissan, Hyundai, Citroën, Fiat, Volvo – diesely všech těchto značek v měření vedeném za účelem zjištění objektivních dat, nikoliv toho, co chce zkoumající zjistit, vypouštějí až desetkrát víc škodlivin než kolik naměřila evropská metodika.  Třeba městské SUV Nissan X-Trail produkoval škodlivých emisí rovnou čtrnáctkrát víc, než kolik tvrdily evropské testy. Úplně propadly renaulty Espace, Kadjar a Scénic a tak bychom mohli pokračovat.

    Volkswagen dostal ránu do vazu kvůli tomu, že se pokoušel beztak pokroucené měření ještě víc pokroutit. Ostatní automobilky ale nemají sebemenší důvod snažit se z tohoto faktu vytlouct konkurenční výhodu. Fixlovaly také, ovšem v rámci pravidel hry.

    Mimochodem od roku 2017 by Evropa měla přejít na metodiku WLTC. Převedeno do praxe to znamená, že zhruba za rok a půl vypukne další kolo marketingové masáže, jejímž cílem bude přesvědčit zákazníky, že motor spalující fosilní palivo je jen o málo ekologičtější než kompostér a biokapusta a že pokaždé, když sešlápnou plyn, v Arktidě se narodí roztomilý lední medvídek.

    Ondřej Fér

    FacebookTwitterGoogle+