Arsen Lazarevič: Piráti jako moderní luddité: Stroje nám berou práci! Nebo ne?

    Někteří členové Pirátské strany zastávají názor, že nás stroje připraví o zaměstnání, ohrožena bude prý většina profesí. Máme se bát, že za pár let skončíme bez práce?

    Do pozice novodobých ludditů se pasovali někteří členové Pirátské strany, kteří nás varují, že nás stroje, respektive neustále pokračující technologický pokrok, připraví o práci. Dokonce v samotném článku s titulkem Stroje nás připraví o práci, radujme se se uvádí: „…někoho dříve, někoho později, ale jednou určitě. Můžete s tím nesouhlasit, můžete proti tomu protestovat, ale to je asi tak všechno, co s tím můžete dělat. Zbývá nám jedině se na to připravit a hlavně vymyslet, jak zorganizovat společnost, v které velká část lidí nepracuje,“ uvádí Pirát Lukáš Křečan.

    Piráti dokonce malují skutečně černé scénáře. Bez práce bude podle článku dokonce 30 % práceschopné populace. Řešení nabízejí následující: „Zkuste si představit svět, kde velká část obyvatelstva nebude moci nebo nebude muset pracovat. Lidé budou moci konečně dělat co je baví, co je naplňuje, co je činní šťastnými. Nebudou to dělat pro peníze, ale třeba jen pro dobrý pocit, uvádí v článku. V článku se uvažuje také o zatížení strojů daňovým zatížením, čímž by se dále přiblížili ke svým kolegům z 19. Století,“ píše se také.

    Stroje šetří čas a peníze, nepotřebují odbory

    Technologický pokrok v posledních 200 letech výrazně ovlivnil celou společnost. Nejdříve zasáhl zemědělství, kde umožnil výrazný nárůst zemědělských výnosů. Začala průmyslová revoluce, velké továrny umožnily výrazně zlevnění výroby pomoci vyšší produktivity práce za pomoci strojů. Nyní se technologický pokrok také silně dotýká sektoru služeb. Technologie také vedly k vyřešení řady problémů, především ke snížení asymetrie informací. Díky tomu tak můžeme díky tomu jednat racionálněji, rychleji a šetřit peníze: Na srovnávačích cen zboží si můžeme najít nejlevnější elektroniku, nejlevnější letenky zase na specializovaných serverech, které vypočítají jednotlivé kombinace. Nikam chodit ani volat nemusíme. Stačí pár kliknutí.

    Výhody robotů (či samotných počítačových algoritmů) jsou zřejmé: Na jejích „zaměstnávání“ podnikatel nepotřebuje dodržovat žádný pracovní zákoník. Pravda, jeden neveřejný zákoník sice sepsal sci-fi spisovatel Isaac Asimov, nemá však stovky tisíc znaků a 396 paragrafů, ale pouhé tři věty. Stroje také nemají ani pana odboráře Středulu, který by je zastupoval, jelikož mu nezaplatily a nejspíše v dohledné době nezaplatí členské příspěvky.

    Je třeba připomenout, že některé studie technologických společnosti skutečně Pirátům dávají za pravdu. Například podle společnosti Gartner bude od roku 2025 zhruba třetina pracovních pozic obsazena roboty a chytrým softwarem. Podle studie Světového ekonomického fóra zase přijde kvůli robotům o práci 5 milionu lidí.

    Připraví nás tedy stroje o práci?

    Je třeba malovat černé scénáře? Ukazuje se, že to není tak zřejmé. Svou studii také vypracovala Mezinárodní federace robotiky (IFR). Roboti mají podle asociace přinést 2 miliony pracovních míst v následujících 8 letech. „Naše studie ukazuje, že roboti vytvářejí pracovní místa,“ říká Gudrun Litzenberger, generální tajemník IFR. „Jde o to, že produktivita a konkurenceschopnost jsou nezbytné pro výrobní podnik, aby byl úspěšný na světovém trhu. Robotika a automatizace jsou řešením. U některých zaměstnání se sníží počet pracovních míst díky robotice a automatizaci, ale studie zdůrazňuje, že v důsledku toho je mnohem vice pracovních míst vytvořeno! “ dodává.

    Zatímco zde může existovat existovat střet zájmu, u poradenské společnosti Deloitte je velmi nepravděpodobný. Přišla totiž s velmi podobnými výsledky. Data, se kterými tato poradenské společnost pracovala, sahají až do roku 1871 a pochází z Velké Británie a Walesu. Analýza podle společnosti dokazuje, že oblasti technologického, kreativního, pečovatelské, ale i technologického průmyslu dokázala společnost  kompenzovat ztrátu pracovních míst a to mnohem lépe než v případě zemědělského a zpracovatelského průmyslu.

    A koneckonců, můžeme se podívat na současnou nezaměstnanost v některých, úspěšných zemích. Mezi nimi patří i Česká republika, kde se nezaměstnanost blíží předkrizovým hodnotám, společnosti mají problém s hledáním nejrůznějších profesí. V Singapuru či Švýcarsku, což jsou jedny z nejbohatších ekonomik na světě, je nezaměstnanost nižší než 4 %. V Německu je nejvíce zaměstnaných osob v dějinách země.

    Nebo můžeme použít teoretickou rovinu a argumentovat tím, co zkrátka není vidět. Na jedné straně totiž vidíme tisíce pracovních míst, která vlivem technologického pokroku a zlevnění výroby zanikly. V ČR se například jednalo o textilní průmysl, nyní má velké problémy těžba hlubinného uhlí, které už není rentabilní. Zcela však zapomínáme na pracovní místa, která díky technologiím vznikla. Vzniklo mnoho, nejspíše stovky či tisíce nových pracovních pozic, které se s technologiemi vhodně doplňují.

    Abychom k Pirátům však nebyli zcela nespravedliví, tak skutečně může dojít k tomu, že lidé, kteří se novému technologickému pokroku nedokážou přizpůsobit, tak budou mít značné problémy. Tento proces technologického pokroku se někdy označuje jako „kreativní destrukce“, detailně byla popsána ekonomem Aloisem Schumpeter. Ve zkratce: S růstem technologického pokroku dochází k tomu, že staré technologie a způsoby práce zanikají, což pro některé lidi může být značně problematické. Něco tedy starého zanikne, aby něco nového mohlo vzniknout. Politici se tomu brání pomoci dotací a nejrůznějšími dalšími způsoby, jen však oddalují nevyhnutelné.

     Nehledají politici (a Piráti) nepřítele?

    Proč se tedy nyní otevírají debaty ohledně současného technologického rozvoje? Tyto debaty jsou například velmi živé ve Francii či Španělsku, tedy v zemích, kde mají vysokou nezaměstnanost. Stroje za vysokou nezaměstnanost nemůžou, ale je to především špatná politika daných států (politiků). Podle organizace Heritage Foundation je míra ekonomické svobody ve Francii nízká, země se umístila na 63. místě s tím, že pozice tohoto státu se neustále od roku 2011 zhoršuje. Francii trápí především tuhý a neflexibilní pracovní zákoník, obrovské vládní výdaje dosahující 57 % HDP vinou vysokých daní , špatná fiskální politika, která vede k zadlužování a složité vedení daní. V takovém prostředí je velmi obtížně podnikat a zakládat nová pracovní místa.

    Je třeba také připomenout, že Francie je stále zemí s poměrně rozvinutou technologickou základnou, která umožňuje zemi mít vysokou produktivitu práce. Pokud však budou politici technologie vytlačovat, například pomocí zavádění sektorových daní či vytvářením nestabilního investičního prostředí, pak to pochopitelně povede k tomu, že jedná z posledních komparativních výhod Francie zmizí a výsledkem budou jen výrazně klesající mzdy a vysoká nezaměstnanost.

    Vládnoucí politici by se tak měli podívat do zrcadel, tam totiž najdou viníky současné vysoké nezaměstnanosti v jejich domovské zemi. Podívat by se tam měli i členové Pirátské strany, neboť se stávají novodobými luddity.

    Arsen Lazarevič

    FacebookTwitterGoogle+