Bezpečnost potravin v EU: informace o hodnocení rizik budou přístupné i veřejnosti

Foto: pixabay.com

Evropská veřejnost bude mít nově přístup ke studiím a vědeckým datům souvisejícím s bezpečností produktů, které posuzuje Evropský úřad pro bezpečnost potravin, a to již od počátku schvalovacího procesu. Minulý týden schválil Evropský parlament návrh nařízení, jehož hlavním cílem je posílit důvěru občanů v unijní postupy při posuzování rizik v potravinovém řetězci.

Významný předěl v potravinovém právu EU představuje nařízení o transparentnosti a udržitelnosti hodnocení rizik v EU v potravinovém řetězci, které minulý týden přijal Evropský parlament. Cílem předpisu, projednávaného europoslanci a členskými státy od loňského dubna, má být především zvýšení spolehlivosti, objektivity a nezávislosti studií, které používá Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) při hodnocení možných rizik pro bezpečnost potravin, zejména v souvislosti se žádostmi o povolení výrobku, a zajištění otevřenosti v této oblasti vůči veřejnosti.

Na netransparentnost dosavadních schémat povolování výrobků poukázal především případ obnoveného povolení pro širokospektrální herbicid glyfosát a následná evropská občanská iniciativa s názvem Zakažte glyfosát a chraňte lidi a životní prostředí před toxickými pesticidy, která byla v roce 2017 předložena Evropské komisi s prohlášeními o podpoře od 1.070.865 Evropanů. Ukázalo se, že lze úspěšně napadnout průběh a výsledky vědeckého posuzování rizik ze strany EFSA, což logicky vede ke snižování důvěryhodnosti systému bezpečnosti potravin v Evropské unii u veřejnosti.

Podle nových pravidel začne tedy EFSA zveřejňovat v databázi všechny dokumenty, vědecká data a informace související s posuzováním bezpečnosti produktů. Výrobci mají novou povinnost oznamovat EFSA všechny studie realizované v souvislosti se zajišťováním podkladů pro schvalovací proceduru. Nebude tedy možné zamlčovat nepříznivé studie. Předpis zároveň zpřesňuje, kdy může žadatel požádat úřad o zachování důvěrnosti, jedná se např. o informace související s výrobními postupy. „Tím, že činí rozhodovací procesy otevřenější, zvyšuje nařízení důvěru veřejnosti v této oblasti,“ komentovala přijetí předpisu zpravodajka návrhu v Evropském parlamentu Pilar Ayuso.

Za mimořádných okolností, např. u kontroverzních případů, bude dále EFSA moci zadávat dodatečné studie financované z rozpočtu EU a prostřednictvím zjišťovacích misí bude možné ze strany Evropské komise kontrolovat laboratoře a jiné výzkumné instituce, kde si potravinářské firmy zadávají studie, a ověřovat soulad jejich práce s požadovanými standardy.

Nařízení také definuje základní principy komunikace o riziku vůči veřejnosti. Evropská komise dostala za úkol do dvou let zpracovat obecný komunikační plán, který má zamezit případům rozporuplné komunikace o rozdílech ve vědeckém posouzení rizik, jež jsou logicky předmětem značného zájmu veřejnosti.

Jako další nový prvek zavádí nařízení mj. institut konzultace, díky němuž může EFSA poradit žadatelům, zvláště malým a středním podnikatelům, se správným podáním žádosti o povolení výrobku.

Přijetí předpisu ukazuje, že „evropské občanské iniciativy podpořené více než 1 milionem evropských občanů mohou mít skutečný dopad na politiky a legislativu Evropské unie,“ uvedli ve společném prohlášení již letos v únoru ve chvíli, kdy se na konečném znění nařízení shodly Evropská komise s Evropským parlamentem a členskými státy EU, první místopředseda Komise Frans Timmermans a eurokomisař pro zdraví a bezpečnost potravin Vytenis Andriukaitis.

Náš současný autorizační systém je založen na povinnosti žadatele prokázat nezávadnost svého produktu,“ píše na stránkách Ekonomického deníku europoslanec Pavel Poc (ČSSD), který se projednávání předpisu aktivně účastnil mj. také jako stínový zpravodaj své politické frakce v europarlamentu. „To však v minulosti mohlo vést k tomu, že si některé firmy mohly kupovat příznivé studie, nebo naopak zatajovat nepříznivé výsledky. Těmto praktikám jsme  zabránili tím, že poskytneme nezávislým vědcům a veřejnosti včasný přístup ke kompletním informacím.“

Konečné znění nařízení musí ještě schválit členské státy v rámci Rady EU, nicméně vzhledem ke shodě na textu schváleném europarlamentem se očekává již spíše formální hlasování. Předpis vstoupí v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku EU a začne se používat do 18 měsíců od tohoto data, nejpozději tedy v roce 2022.

Helena Sedláčková