Advokáti předpovídají útok hromadnými žalobami na soudy

Zákon o hromadných žalobách může být užit zpětně a dojde tím ke zteči českých soudů a změně hospodářského prostředí. Česká advokátní komora (ČAK)  proto navrhuje uplatnit ho jen na skutky nastalé po jeho účinnosti. Kromě toho je však podle advokátů návrh zákona v rozporu s Ústavou, s právním státem, s připravovanou evropskou směrnicí i s Listinou práv a svobod.

Podobně jako Nejvyšší soud i Česká advokátní  komora se v připomínkovém řízení vyjádřila k návrhu zákona o hromadných žalobách věcně kriticky s tím, že některá jeho ustanovení způsobí značné potíže zejména soudům. O tvrdém stanovisku Nejvyššího soudu k návrhu Česká justice již dříve informovala.

Nejvyšší soud na svém webu poté sdělil, že jeho kritické stanovisko k návrhu zákona o hromadných žalobách bylo přijato většinově, proti byl pouze jeden soudce.
Také Česká advokátní komora návrh zákona podrobně analyzovala. V rámci připomínkového řízení vznesla celkem 65 připomínek, z nichž jedenáct připomínek má charakter „zásadní“. Zásadní je i varování advokátů před útokem obyvatel na české soudy: „Jsme si vědomi, že jde o procesněprávní úpravu, jejíž užití retroaktivně je v zásadě možné. Účinnost zákona bude však podle našeho názoru představovat takovou změnu hospodářského prostředí, že je na místě přidat přechodná ustanovení, v jejichž důsledku se hromadné žaloby uplatní pouze na skutkové stavy nastalé až po účinnosti zákona. Taková úprava rovněž předejde možnému runu na soudy ihned po účinnosti zákona. Tato připomínka je zásadní,“ píše Česká advokátní komora doslova k poslednímu ustanovení návrhu.

Žalovaný neví, čemu čelí a žalující neví, že žaluje

Advokáti zásadně nesouhlasí už se zněním prvního paragrafu a s označením hromadné žaloby za civilní soudní proces. „Hromadné žaloby v mnoha ohledech neřeší individuální subjektivní práva jednotlivců (žalobce a žalovaného), ale mají dopad i na členy skupiny, a dokonce i na osoby, které členy skupiny nejsou. Mají v mnoha ohledech i punitivní charakter a převažuje zde zásada oficiality. Jde o veřejnoprávní úpravu, která upřednostňuje žalobce tím, že se mohou sdružit, resp. mohou tvrdit existenci skupiny a tuto výhodnou pozici na úkor žalovaného využít,“ uvádí advokáti. „Civilní soudní řízení v nejširším slova smyslu je proces, který se vztahuje na právní poměry jednotlivců mezi sebou. Jeho pomocí stát garantuje, že jeho orgány rozhodnou spor mezi dvěma soukromími osobami,“ vysvětlují.

Také další zásadní připomínka se týká způsobu vzniku žalující skupiny a zejména principu opt-out, kdy se osoba, která byla zahrnuta mezi žalobce, musí ze skupiny aktivně odhlásit, pokud nikoho žalovat nechce. Podle advokátů opt-out režim není v souladu s českým ústavním pořádkem. „Svoboda vůle jednotlivce je v tomto řízení tedy zcela potlačena a může se projevit pouze skrze odhlášení. Fakticky tento režim vede k závěru, že členem skupiny může být osoba, která o tom ani neví. Naopak na straně žalovaného opt-out režim způsobuje, že neví, komu a v jakém rozsahu vlastně žalobě čelí. Podle čl. 40 odst. 1 Listiny se „každý může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu“. I Listina tedy výslovně hovoří o „domáhání se“ práva, nikoliv o jeho ex offo přiznání,“ upozorňují advokáti v další zásadní připomínce.

„Rovněž upozorňujeme, že zavedení tohoto režimu může mít výrazný hospodářský dopad. Nadnárodní korporace mohou při volbě sídla považovat existenci takové právní úpravy za nevhodnou při volbě sídla,“ varují v připomínce čeští advokáti.

Soud nařídí osobám, aby předložily důkazy proti sobě

Celý text je přístupný předplatitelům Legislativního monitoru.

Přihlásit se Registrovat se Více informací

Irena Válová