Změní se rozdělení České republiky? Rozhodne se po volbách

Občanský průkaz - vzor. Foto: www.mvcr.cz

Obyvatelům 33 obcí v České republice by se od ledna 2021 mohly změnit údaje v občanském průkazu. Budou totiž administrativně začleněni pod jinou obec než dosud. Předpokládá to návrh změny zákona o územně správním členění státu, jež předkládá do vlády ministerstvo vnitra. Změna by měla platit od roku 2021.

Ministerstvo vnitra připravilo návrh nového zákona o územně správním členění státu, který by měl dotáhnout do konce nepovedené reformy veřejné správy. V jejich důsledku je rozdíl mezi výkonem samosprávy (fyzická existence krajů) a státní správy (ne všechny státem řízené administrativy kopírují krajské uspořádání platné od roku 2001). „Původním záměrem koncepce reformy veřejné správy z roku 1999 bylo vytvoření systému nových krajů a nových mikroregionálních struktur pro výkon jak státní správy, tak samosprávy. Ačkoliv došlo k elementární realizaci této koncepce, nebyla tato reforma realizována důsledně a dvojí členění nebylo odstraněno. Výsledkem přetrvávání dosavadních okresů a krajů a zároveň s tím i většího počtu specializovaných správních členění je komplikovaná územně správní struktura a neskladebnost výkonu veřejné správy i z hlediska všeobecných správních celků,“ uvádí se v úvodu navrhovaného zákona.

Návrh bude projednávat vláda pravděpodobně v září a poté ho pošle do poslanecké sněmovny. Je tedy jisté, že se nebude projednávat dříve než po podzimních volbách.

Vzhledem k tomu, že platné zákony byly již několikrát novelizovány a stále není zajištěno členění podle krajů i pro přenesený výkon státní správy, rozhodla loni vláda o změně zákona a pověřila ministra vnitra, aby nechal zpracovat věcný záměr zákona. V případě schválení věcného záměru zákona o územním členění státu vládou ke konci roku 2017, dojde k předložení návrhu zákona vládě do konce roku 2018 a následně k jeho projednání a schválení v Parlamentu ČR během roku 2019. Platit by měl od začátku roku 2021.

Úředníci ministerstva vnitra propočítali, že obyvatelům dotčených obcí vzniknou průměrné náklady 352 korun na obyvatele. Celkově by to pak mělo být něco před 13 milionů korun. Je však pravděpodobné, že se úředníci „nových“ obcí pod něž budou obyvatelé spadat domluví a na místních úřadech budou hromadně přijímat žádosti o změnu občanských průkazů, případně vyřizovat i další agendy. Největším sídlem, kterého se změna dotkne je Turnov, následuje Holýšov v Plzeňském kraji a pak Harrachov a Rovensko pod Troskami v Libereckém. Právě kraje pod Ještědem se navrhovaná změna zákona dotkne nejvíce. „Jak se dotkne změna v uspořádání tak to zatím není podle mých informaci jisté. Určitě by ale změna ať bude jakákoliv neměla vést ke vzdálení státní správy a komplikacím pro občany,“ uvedl poslanec zvolený v libereckém kraji Jan Farský (STAN) s tím, že o návrhu ministerstva vnitra se bude ještě jedna. „Vím, že jsou dvě varianty, bude tedy otázkou, jestli projde tak, kterou prosazuje tato vláda a vnitro, nebo druhá navrhovaná,“ dodal Farský.

„Nový zákon zavádí jednotné všeobecné územně správní členění vycházející ze spojeného modelu výkonu veřejné správy založené na kontinuitě s reformou územní veřejné správy včetně vazby na přirozenou spádovost obvodů existujících geografických center (což znamená rovněž minimum zásahů do existujícího uspořádání i minimum nákladů na jeho implementaci a další fungování). Pro sjednocení právního prostředí v oblasti územně samosprávného a územně správního členění státu nejlépe vyhovuje cesta vypracování nové právní úpravy,“ uvádí se v materiálu z dílny ministerstva vnitra.

Důvody pro přijetí nové zákonné úpravy územně správního členění státu podle Vnitra:

  1. a) existence dvojího koncepčně nesouladného územně správního členění státu v současné době;
  2. b) snížená přehlednost územně správního členění státu jako výsledek nedůsledného provedení předcházejících reformních kroků v územní veřejné správě;
  3. c) nedostatek skladebnosti v územně správní struktuře stěžující i praktické vyřizování a rozhodování správních záležitostí;
  4. d) využití jednotného a přehledného územního členění státu případně pro další, např. uspořádání volebních obvodů, statistiku a změny uspořádání specializované státní správy v souladu s potřebami jejich oborů;
  5. e) odstranění legislativně neuspokojivého stavu, kdy platí zákon č. 36/1960 Sb., ačkoliv byl změněn z hlediska věcné podstaty a vícekrát novelizován i v dílčích záležitostech; v neposlední řadě pojem kraj podle dosavadního právního stavu označuje dvě různé entity.

Podle navrhované úpravy se základem nového zákona stane členění území České republiky na kraje a hlavní město ve smyslu ústavního zákona o vytvoření vyšších územních samosprávných celků. Správní obvody jednotlivých krajů budou členěny na okresy a ty dále na správní obvody obcí s rozšířenou působností (SO ORP – území okresů bude nicméně nově odvozeno z území SO ORP) a ty budou dále členěny na správní obvody obcí a na územní správní jednotky – vojenské újezdy. Vojenské újezdy se navrhovanou zákonnou úpravou nemění.

„Hlavním principem tedy bude maximální využití současně užívané správní struktury (viz schéma níže), kdy územně správní členění bude nově stanoveno jedním zákonem. K tomuto zákonu bude pak vydána pouze jedna prováděcí vyhláška. Veškeré územní jednotky upravené tímto zákonem budou bez výjimek skladebné.  zákoně o územně správním členění státu budou uvedeny správní obvody krajů, které se budou dále členit na správní obvody ORP. Okresy budou skladebně definovány za pomocí správních obvodů ORP. Zákon bude obsahovat zmocňovací ustanovení na vydání prováděcího právního předpisu (vyhlášky), který bude obsahovat výčet obcí (včetně vojenských újezdů) tvořících jednotlivé správní obvody ORP,“ píše se v materiálu.

V zákoně o územně správním členění státu budou uvedeny správní obvody krajů, které se budou dále členit na správní obvody ORP. Okresy budou skladebně definovány za pomocí správních obvodů ORP. Zákon bude obsahovat zmocňovací ustanovení na vydání prováděcího právního předpisu (vyhlášky), který bude obsahovat výčet obcí (včetně vojenských újezdů) tvořících jednotlivé správní obvody ORP.

Celý text je přístupný předplatitelům Legislativního monitoru.

Přihlásit se Registrovat se Více informací

Podle vyhodnocení navrhované změny zákona nebudou mít však žádné výrazné dopady na hospodářské subjekty, zejména na malé a střední podnikatele, ani sociální dopady, ani dopady na životní prostředí. „Případné náklady spojené s provedenými změnami zákonů týkající se organizační struktury a územní příslušnosti dotčených orgánů veřejné správy budou uhrazeny z jednotlivých rozpočtových kapitol ústředních správních úřadů a rozpočtů územních samospráv,“ píše se v materiálu.

Jiří Reichl