Zadluženost obcí se snižuje, 456 však musely být pozastaveny finance od státu

Kasa, pokladna, peníze, tržby. Foto: www.pixabay.com

Nejenom obyvatelé, ale také obce se zadlužují. Potěšit může to, že na rozdíl od zadlužení obyvatelstva, zadlužení obcí se snižuje. Zhruba polovina obcí je bez dluhu, najdou se ale i ty, jejichž zadluženost činí více jak 200%. Vyplývá to ze zprávy Ministerstva financí, která informuje o stavu dluhu a jeho vývoji.

Celkový dluh obcí činil v roce 2017 rokem 69,1 miliardy korun, snížil se o zhruba 4 procenta oproti stejnému období v roce 2016, za prvních 6 měsíců loňského roku to bylo 67,4%. Vyplývá to ze zprávy Ministerstva financí.

Přehled zadluženosti obcí. Zdroj: Ministerstvo financí

Jak se vlastně mohou obce zadlužit? I obce si mohou na sebe nabírat úvěry, dále pak mají možnost vydávat tzv. komunální dluhopisy, dále takzvané návratné finanční pomoci, včetně půjček od státu. Zatímco objem úvěrů je za poslední roky plus mínus stejný (v roce 2006 činil 47,1 miliardy korun, v roce 2017 49,5 miliardy), využití komunálních dluhopisů klesá, v roce 2006 činil objem takto půjčených peněz 22,9 miliard korun, v roce 2017 to byla ani ne polovina. Největšími dlužníky jsou čtyři největší česká města, tedy Praha, Brno, Ostrava a Plzeň. V roce 2017 na ně totiž připadla více jak polovina dluhu. Nicméně, není se třeba bát toho, že by snad byla tato města před bankrotem: „Na celkové zadluženosti obcí se v roce 2017 podílela 4 největší města ČR ze 45,1 %, hodnota jejich dluhu dosáhla výše 31,1 miliard Kč. Současně však tato města vykazují vysoký stav finančních prostředků na bankovních účtech, u všech čtyř měst zhruba dvojnásobně převyšuje hodnotu jejich dluhu,“ uvádí zpráva. Nejzadluženější je pochopitelně vzhledem k obřím investicím hlavní město Praha: „Celková výše dluhu hlavního města Prahy (včetně zřízených příspěvkových organizací) dosáhla ke konci roku 2017 hodnoty 21,9 miliardy. Kč, což je o 1,1 miliardy. Kč méně než v roce předchozím. Podíl zadluženosti hlavního města Prahy na celkové zadluženosti obcí činil 31,7 %,“ konstatuje Ministerstvo financí.

Rozpočtová odpovědnost

V České republice bylo v roce 2017 3.547 obcí bez dluhu s průměrnou výší zadluženosti 22 %. Tento počet je poslední roky přibližně podobný. V roce 2017 vešel v platnost zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který řeší monitoring hospodaření obcí. Princip, pro který se vžila zkratka „dluhová brzda“ stanovuje, že zadluženost obce nesmí překročit 60 % počítáno průměrně za uplynulé 4 roky. Pokud se tak stane, obec musí snížit svou zadluženost příští rok o 5 % ročně. Pokud se jí ani to nepovede, pak stát přikročí k sankcím a omezí převod výnosů z některých daní na obec (rozpočtové určení daní). Správnost zákonné úpravy potvrdil v březnu 2017 i nález Ústavního soudu. Obcí, kterým byl pozastaven přívod peněz bylo již 456, osm obcí dokonce zadluženost vyšší než 200 procent.

Zkontrolujte si, jak hospodaří vaše obec!

Ministerstvo financí vytvořilo praktickou kalkulačku rozpočtové odpovědnosti, díky které si může veřejnost ověřit, zda daný územně samosprávný celek plní pravidla rozpočtové odpovědnosti. Kalkulačka je umístěna v aplikaci Monitor Ministerstva financí ČR na profilu konkrétní obce či kraje v záložce „Rozpočtová odpovědnost“. Umožňuje zkontrolovat aktuální stav plnění dluhového pravidla a také zjistit výši případné minimální splátky dluhu. Navíc se zde nachází i univerzální kalkulačka, u níž lze zadávat libovolné hodnoty a zjistit tak možný budoucí stav ukazatelů. Systém umožňuje také porovnávat jednotlivé obce mezi sebou.

Přehled o zadluženosti obcí z Monitoru MF ČR. Zdroj: MF ČR

Zadlužené obce vyhlížejí oddlužení

Zákon o monitorování hospodaření také udává hodnoty likvidity, která vyjadřuje podíl oběžných aktiv a krátkodobých závazků. Hodnota ukazatele nižší než 1 naznačuje, že obec není schopna splatit své krátkodobé závazky a není si tedy schopna platit běžný provoz. I takové obce u nás najdeme: „Monitorující ukazatel celkové likvidity byl u 107 obcí v kritickém intervalu nula až jedna,“ konstatuje zpráva Ministerstva financí. Dalším alarmujícím kritériem je ukazatel podílu cizích zdrojů k celkovým aktivům: „Ten byl u 101 územních samosprávných celků (93 obcí a 8 krajů) vyšší než 25 %. Nejvyšší hodnoty tohoto ukazatele vykazují obce Turovice (709 %) a Prameny (224 %),“ hodnotí zpráva.

 

Zatímco obec Turovice se zadlužila z důvodu nepovedené stavby domova pro seniory, za který dluží ves o 200 obyvatelích státu 90 milionů korun. Prameny poslal do finančních problémů megalomanská investice do vrtu minerální vody. Nyní dluží obec cca 56 milionů.

Zadluženost obce Prameny k 30. 9. 2018. Zdroj Monitor MF ČR

Zadlužené obce se ocitají v bezvýchodné situaci, věří ovšem, že by jim pomohla novela zákona o insolvenci. Zatímco nyní mohou být oddluženy jen fyzické osoby, v budoucnu by mohly bankrot vyhlásit i obce. Novelu zákona vrátili senátoři sněmovně s některými změnami a mělo by se o ní hlasovat na nadcházející schůzi Sněmovny, která začíná  v úterý. Jde o sněmovní tisk 71 (historii jeho projednávání najdete na stránkách Sněmovny – zde) a je navržen jako pevně zařazený 2. bod úterního jednání. Senátoři vrací návrh zákona se sedmi pozměňovacími návrhy. 

Michaela Kadlecová