Za městskou zeleň plaťme jako za zdravotní péči, říká nová studie

Nejen Central Park. V New Yorku lze najít i jiná místa oplývající zelení.

Na výsadbu a údržbu stromů ve městě bychom měli pohlížet jako na součást zdravotní péče. A stejně tak by měla být financována. Vplývá to ze studie portálu The Nature Conservancy.

Je prý dokázáno, že stromy zlepšují duševní zdraví, mají zásluhu na snižování obezity a dalších zdravotních rizik. Mohou i za to, že se lidé cítí celkově šťastnější. Jenže ve městech se na ně pohlíží spíše jako na luxusní veřejné statky než na něco, co spoluvytváří městkou zdraví prospívající infrastrukturu.

Podle nové studie, kterou zveřejnil portál The Nature Conservancy, jsou stromy důležitou součástí aktiv, která přispívají ke zvyšování úrovně veřejného zdraví a mělo by se k nim tak přistupovat i v otázce jejich financování. „Jestliže lidé ze zdravotnického sektoru chtějí, aby lidé ve městech víc chodili pěšky, navrhujeme, aby do své strategie na zlepšení zdravotního stavu městské populace začlenili zeleň jako její součást,“ řekl portálu Citylab.com Robert McDonald, jeden ze spoluautorů zmiňované studie.

Vázne to na koordinaci

McDonald rovněž vyjádřil naději, že města integrují výsadbu stromů případně i jiné zeleně do svých iniciativ, které se soustředí na zdraví, wellness a zkvalitňování životního prostředí. Doposud tomu tak prý není z několika důvodů. Tím hlavním je ale náročnost na koordinaci dalších městských agend, jako je doprava nebo vodovodní a kanalizační infrastruktura.

„Problém je navíc v tom, že každá městská složka či společnost řeší něco jiného a nemá kompetence k tomu, aby zasahovala do činnosti jiné,“ říká McDonald s tím, že vedení měst, ale někdy ani jejich obyvatelé nevidí přímou souvislost mezi jejich zdravotním stavem a množství stromů či jiné zeleně ve větších sídlech.

Jako příklad, který je hodný následování, uvádějí autoři studie kanadské Toronto. Tam městské organizační složky, které mají na starost výsadbu zeleně a zdravotní infrastrukturu, slaďují svou činnost. Výsledkem je nejen efektivní plánování „zalesňování“, ale také účinné ochlazování města. Mnoho budov v Torontu totiž není vybaveno klimatizací a teplota v nich rok od roku stoupá. Uvedené složky, ale dokázaly smysluplným vysazováním stromů do ulic dopady slunečního svitu na budovy zmírnit.

Stromy ušetří stamiliony dolarů

S péčí o městkou zeleň bezprostředně souvisí také otázka jejího financování. Podle portálu Trust for Public Land jsou obyvatelé měst veřejným výdajům na zeleň nakloněni. Tři čtvrtiny voličů ve Spojených státech prý souhlasí s tím, aby se na tuto oblast z veřejných rozpočtů vydávalo více peněz. Jenže data ukazují, že města své výdaje na péči o zeleň od roku 1980 snížila o čtvrtinu. Průměrné výdaje na osobu a rok tak nyní dosahují 5,83 dolarů.

Podle publikace výzkumníků ze SUNY College of Environmental Studies and Forestry mají stromy ve městech jednoznačný ekonomický přínos. Ve velkých aglomeracích prý ušetří v průměru 500 milionů dolarů, včetně půl milionu ušetřených přímých nákladů na provoz klimatizací v budovách nebo 11 milionů dolarů, které se uspoří díky lepšímu zadržování vody při přívalových deštích a bouřkách.

„Našim cílem je, aby lidé o stromech na ulici nepřemýšleli jen jako o zkrášlujícím doplňku měst, ale také jako o součásti infrastruktury, do které budou ochotni investovat, i kdyby to mělo být na dluh,“ říká McDonald s tím, že kvůli budování jiných typů infrastruktury města neváhají emitovat dluhopisy.

Soukromé finance zatím převažují

Některé samosprávy se však snaží přitáhnout pozornost vlády a jejích finančních zdrojů pro budování zelené infrastruktury skrze dobrovolné sbírky. Například newyorský program za výsadbu milionu stromů byl zčásti financován z darů obyvatel, firem nebo nadací jako je Bloomberg Philanthropies.

V roce 2016 darovalo konsorcium zdravotnických ziskových i neziskových společností Kaiser Permanente dva miliony dolarů organizacím, které se věnují ochraně, rozšiřování a zvelebování městských parků. Konsorcium je také partnerem mnoha vědců, kteří se soustředí na výzkum vlivu blízkosti přírody na zdraví městské populace. „To je první krok k propojení zdravotnického sektoru se subjekty, které se věnují píči o městskou zeleň,“ říká McDonald.

Než se ale veřejné finanční prostředky více do výsadby stromů ve městech zapojí, Robert McDonald věří, že se bude i nadále dařit mobilizovat zdroje soukromé. „Když se podíváte na města, v nichž se dobře žije, většina z nich se zaměřuje na udržitelnost svého rozvoje,“ říká a je přesvědčen, že příroda a zdraví mají stát v samotném středu městských rozvojových koncepcí.

-usi-