Z Francouzské Guyany vzlétly čtyři družice Galileo

Galielo - ilustrační obrázek. foto: www.gsa.europa.eu

Z evropského kosmického střediska ve Francouzské Guyaně včera byly na evropské nosné raketě Ariane-5 úspěšně vypuštěny další čtyři družice Galileo. Díky současné soustavě 26 družic bude globální družicový navigační systém EU poskytovat přesnější signál pro celou řadu hodnotných služeb.

Vesmír je možná vzdálený, ale kosmické technologie, data a služby se staly nedílnou součástí našeho každodenního života, ať již při záchranných pátráních, v propojených automobilech, chytrých hodinkách, v zemědělství nebo letecké navigaci. Evropský kosmický průmysl je silný, konkurenceschopný a vytváří pracovní místa i obchodní příležitosti pro podnikatele. Pro příští dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–2027 Komise nedávno navrhla spojit všechny stávající a nové činnosti v oblasti vesmíru do jediného kosmického programu EU v hodnotě 16 miliard eur.

Evropský navigační systém Galileo, jehož centrála je v Praze, poskytuje služby určování polohy a času zhruba 400 milionům uživatelů již od prosince 2016. Včerejším vypuštěním dalších čtyř družic (Tara, Samuel, Anna a Ellen) se soustava přibližuje svému dokončení, plánovanému na rok 2020, kdy systém dosáhne plné operační schopnosti. S rekordní přesností 20 cm bude nejpřesnějším družicovým navigačním systémem na světě.

Další milník na cestě k plné operační schopnosti systému Galileo v roce 2020! Vesmír se stává novou ekonomickou hranicí, protože je s ním spjat čím dál větší počet odvětví a je motorem jejich zásadní modernizace. Celkem10 % HDP EU ve skutečnosti závisí na službách souvisejících s vesmírem. Proto musíme usilovat o celosvětové vedoucí postavení Evropy a její strategickou autonomii,“ řekl místopředseda Komise Maroš Šefčovič.

Elżbieta Bieńkowska, komisařka pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky, která vedla delegaci Evropské komise do Kourou (Francouzská Guyana), uvedla: Můžeme být na naši činnost v oblasti vesmíru opravdu hrdí. Evropa se stala skutečnou vesmírnou velmocí. Od samého počátku mandátu jsem měla jasné cíle: rozvíjet infrastrukturu v souladu s časovým rozvrhem a rozpočtem, dodat první služby a zajistit rychlé pronikání na trh. Dnes můžeme říci, že se nám to povedlo. Práce a investice ale budou pokračovat dál v rámci nového kosmického programu EU.“

Galileo v současnosti poskytuje tři typy služeb založených na družicové navigaci:

  • Otevřenou službu Galileo: bezplatnou službu pro určování polohy a času a pro navigaci. Služba určování času je ve srovnání s jinými systémy určování polohy stále spolehlivější, přesnější a rychlejší (v řádu nanosekund). Umožňuje systému eCall, který je od 31. března 2018 povinný ve všech nových automobilech v EU, komunikovat informace o poloze vozidla tísňovým službám. O systému eCall jsme psali v textu Auta vyrobená od dnešního dne v EU budou sama hlásit polohu při nehodě
  • Službu pátrání a záchrany (SAR) Galileo: lokalizaci tísňových signálů vysílaných kompatibilními bójemi. Se zavedením prvotních služeb systému Galileo v prosinci 2016 se doba potřebná ke zjištění polohy osoby ztracené v moři nebo v horách snížila ze čtyř hodin na zhruba deset minut od aktivace tísňové bóje. Přesnost lokalizace se zvýšila z 10 km bez využití systému Galileo na méně než 2 km, pokud je tento systém využit. Od příštího roku bude navíc služba vysílat zpět signál, který osobu nacházející se v nebezpečí informuje o tom, že byl tísňový signál zachycen a lokalizován.
  • Veřejnou regulovanou službu (PRS) Galileo: šifrovanou službu vytvořenou pro orgány veřejné správy pro použití, které je z bezpečnostního hlediska citlivé, například pro vojenské operace. Cílem veřejné regulované služby je zajistit kontinuitu služby, a to i ve velmi nepříznivých podmínkách. Vládním uživatelům nabízí obzvlášť robustní a plně šifrovanou službu během mimořádných vnitrostátních událostí nebo krizových situací, jako jsou teroristické útoky.

Každý, kdo má zařízení kompatibilní se systémem Galileo, může využívat jeho signály k určování polohy a času a k navigaci. Služby Galileo jsou založeny na vysoce přesných signálech, ale v průběhu současné počáteční fáze nejsou dostupné nepřetržitě, a proto se využívají v kombinaci s dalšími družicovými navigačními systémy, jako je GPS. S každým doplněním soustavy družic se dostupnost a výkonnost služeb Galileo na celém světě postupně zlepšuje. Až bude v roce 2020 soustava čítat 30 družic, bude Galileo plně funkční a nezávislý, což znamená, že polohu bude možné stanovit autonomně kdekoli a kdykoli pouze za použití družic systému Galileo.

Družice byly pojmenovány po dětských autorech vítězných kreseb

Všechny družice systému Galileo jsou pojmenovány po dětech, jejichž kresby v roce 2011 zvítězily ve výtvarné soutěži Galileo. Čtyři družice vypuštěné 25. července se jmenují podle Tary ze Slovinska, Samuela ze Slovenska, Anny z Finska a Ellen ze Švédska.

Záznam startu rakety s družicemi lze shlédnout na youtube například na kanále Kosmonautix.cz 

 

Galileo je civilní systém, který podléhá civilní kontrole a poskytuje přesné informace o poloze a čase. Cílem systému Galileo je zajistit Evropě nezávislost na jiných družicových navigačních systémech a strategickou autonomii v oblasti družicové navigace. Takováto autonomie Evropy povzbudí evropský trh práce, pomůže posílit roli EU při zajišťování bezpečnosti a obrany a podpoří nové technologie, jako je umělá inteligence, drony, automatizovaná mobilita a internet věcí.

K dalším činnostem EU v oblasti vesmíru patří Copernicus (bezplatná a otevřená data pozorování Země o půdě, atmosféře, mořích a změně klimatu a pro potřeby zvládání mimořádných událostí a bezpečnosti), EGNOS (regionální družicový navigační systém) a pozorování a sledování vesmíru (SST).

Pro příští dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–2027 Komise navrhla kosmický program EU v hodnotě 16 miliard eur zahrnující veškeré stávající a nové činnosti v oblasti vesmíru, včetně zachování autonomního přístupu EU do vesmíru, podpory začínajícím podnikům v kosmickém odvětví a rozvoje nových složek v oblasti bezpečnosti, jako jsou získávání poznatků o situaci ve vesmíru (SSA) a družicová komunikace v rámci státní správy (GOVSATCOM).

-red-