Všechny plastové obaly musí být znovu použitelné už v roce 2030, žádá Evropská komise

Odpad z plastů. Foto? www.pixabay.com

Ostrovy odpadků, které plavou ve světových oceánech, opět zaplavily v posledních dnech sociální sítě. Tuny plastů jsou k vidění třeba tady. I podle Evropské komise je právě tohle jeden z nejviditelnějších a nejvarovnějších signálů toho, jak špatně se s plasty v současnosti nakládá. Evropská strategie pro plasty v oběhovém hospodářství je teď tématem k diskuzi i pro české poslance.

Inovativní materiály v automobilech šetří paliva a snižují emise. Izolační materiály pomáhají šetřit energii. Plastové obaly můžou pomoct zvýšit bezpečnost potravin. Jejich výroba, použití a hlavně vyhazování ale taky často škodí životnímu prostředí. Aby se situace zlepšila, je potřeba spolupráce všech, kdo s plasty nakládají, ale i společná vize a inovace. To je také hlavní cíl Evropské strategie pro plasty v oběhovém hospodářství, kterou připravila Evropská komise. Ve středu ji projednali i poslanci z Výboru pro evropské záležitosti (VEZ) Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Vize strategie pro plasty jsou poměrně ambiciózní. Podle Evropské komise by do roku 2030 měl být každý plastový obal uvedený na trh EU buď opětovně použitelný a nebo recyklovatelný „nákladově efektivním způsobem.“ Když zůstaneme jen v Evropě, dojdeme každoročně k číslu 25,8 milionů tun plastového odpadu. Lidé recyklují asi třetinu z toho. „Poptávka po recyklovaných plastech v současnosti v Evropě dosahuje jen přibližně 6 % poptávky po plastech. V posledních letech se odvětví recyklace plastů v EU potýkalo s nízkými komoditními cenami a s nejistotou v souvislosti s odbytem na trhu. Investice do nových kapacit pro recyklaci plastů brzdí vyhlídky na nízkou ziskovost tohoto odvětví,“ vysvětlují autoři zprávy. Odhaduje se, že výrobou plastů a spalováním plastového odpadu vzniká každoročně na celém světě přibližně 400 milionů tun CO2. A až 13 milionů tun plastů ročně skončí v oceánech, kde tvoří obrovské plovoucí ostrovy.

K recyklaci má také do roku 2030 jít víc než polovina veškerého plastového odpadu. To si ale vyžádá výrazný nárůst kapacity i modernizaci recyklačních kapacit. Komise předpokládá, že díky tomu vznikne 200 tisíc nových pracovních míst. Navíc má díky novým technologiím výrazně stoupnout i poptávka po použitém plastu jako surovině.

K úspěchu v přetavení vizí v realitu bude podle Komise nezbytná také aktivita občanů a jejich tlak na výrobce. Komise zatím alespoň vyzývá všechna zainteresovaná odvětví, aby předložila „ambiciózní a konkrétní dobrovolné závazky“ na podporu této strategie. „Na podporu tohoto vývoje již Komise navrhla nová pravidla pro nakládání s odpady. Patří mezi ně jasnější povinnosti pro vnitrostátní orgány zintenzivnit oddělený sběr, cíle na podporu investic do recyklační kapacity a nevytváření nadměrných strukturálních kapacit pro zpracování směsného odpadu (např. spalování) a harmonizovanější pravidla týkající se rozšířenější odpovědnosti výrobce,“ píše se ve zprávě. Pomoct by měl i lepší design obalů, zaměřený právě na možnost dalšího využití plastů.

Lepšímu využití plastů brání také kolísající standardy recyklovaného materiálu. Komise chce proto ve spolupráci s Evropským výborem pro normalizaci připravit normy kvality, které by průmyslové zpracování ve velkém usnadnily. „Překážkou bránící většímu využívání recyklovaného materiálu se také ukázal být odpor vůči změnám mezi výrobci a nedostatek znalostí ohledně dalších přínosů recyklace plastů v uzavřeném okruhu,“ dočetli se ve zprávě i čeští poslanci. Komise tak bude chtít po evropských veřejných i soukromých představitelích do června 2018 závazek, že společně přemění deset milionů tun recyklovaného plastu na nové výrobky. Mají to stihnout to roku 2025.

Splnění cílů chce navíc EK podpořit i finančně. Celkové náklady odhaduje až na 16,6 mld. eur. Dosud poskytl například program Horizont 2020 na financování výzkumu a vývoje v oblastech, jež mají přímý význam pro tuto strategii, více než 250 milionů eur, dalších 100 milionů ještě rozdělí. Klíčovou roli ale bude mít rozdělení a efektivní zacílení peněz. Komise tak například i české zastupitele vyzývá, aby k recyklovatelosti přihlíželi například i při zadávání veřejných zakázek nebo při daňové politice. Dalším krokem bylo také omezení volně rozdávaných igelitových sáčků.

Plasty jsou už dnes přitom skoro ve všem. Jejich celosvětová produkce se od 60. let zdvacetinásobila. V roce 2015 jich firmy vyrobily 322 milionů tun a během dalších 20 let se předpokládá, že se číslo ještě zdvojnásobí. Je to ale i důležitý hráč na pracovním trhu. V EU zaměstnává odvětví plastů 1,5 milionu lidí a v roce 2015 vygenerovalo obrat ve výši 340 miliard EUR. Jejich recyklace je ale v porovnání třeba se sklem nebo papírem na velmi nízké úrovni.

Podrobný harmonogram, který Komise ke své vizi připravila, najdete zde.

Vanda Kofroňová

O tématu jsme psali zde:

Svaz měst a obcí: Lidé třídí více odpadu a s větším zájmem

Polčák: Výbor EP ENVI odhlasoval výsledek trialogu odpadové legislativy. Výsledná podoba by mohla být…

Obce musí mluvit do nové podoby zákonů o odpadech, míní Havelka z odpadové asociace

Třebíčská firma umí z plastového odpadu vyrobit stavební materiál