Vnitro chce zavést registr přestupníků a zrušit likvidační pokuty, skutkových podstat a sankcí je moc

Vnitro chce zavést registr těch, kteří se dopustí přestupků. Veden by byl v rejstříku trestů. Současně by při tvorbě legislativy neměly být používány likvidační pokuty. Počet popsaných přestupků narostl, ministerstvo navrhuje společensky neškodné podstaty vypouštět a zákony psát konkrétně: „Poruší informační/evidenční/oznamovací/ohlašovací povinnost podle tohoto zákona“, nesplní některou z povinností uložených orgánem dozoru podle tohoto zákona“.

Likvidační pokuty za porušení práva EU zůstávají, neboť tuto legislativu musí čeští poslanci jen převzít. Vyplývá to z nelegislativního materiálu, který bude předložen na úterní jednání vlády. Materiál je návodem, jak by se měly napříště psát veškeré zákony s ohledem na sankce v souvislosti s jejich nedodržením. O marasmu české legislativy svědčí návrh vypouštět ty přestupky ze zákona, které se současně kryjí s trestnými činy nebo s přestupky podle jiných zákonů a vyloučit tak souběhy řízení a trestů podle různých zákonů v jedné věci. Rovněž má dojít ke snížení horních sazeb astronomických pokut tak, aby byly „reálně vymahatelné“.

Instruktážní materiál připravilo vnitro už v roce 2003 v souvislosti s „reformou správního trestání“, uvádí se v materiálu čítajícím 46 stran.

Více a více povinností, zbytečné sankce

Od té doby se poměry změnily a většina lidské činnosti podléhá mnohdy zbytečně sankcím a trestům, plyne z materiálu: „Je třeba uvést, že v době přijetí Zásad právní řád neobsahoval takové množství skutkových podstat správních deliktů, jako je tomu dnes. V posledních letech došlo navíc k vytvoření celé řady nových zákonů upravujících skutkové podstaty správních deliktů, popřípadě byly provedeny významné a rozsáhlé novelizace zákonů stávajících, jež právní úpravu správního trestání výrazně rozšířily. S tím souvisí rovněž skutečnost, že adresáti veřejné správy podléhají stále novým povinnostem, jejichž porušení je znakem skutkových podstat správních deliktů, a to často bez ohledu na to, zda je postih všech porušených povinností zcela nezbytný,“ uvádí se v materiálu.

Návodný materiál se má podle vnitra použít vždy při tvorbě nových zákonů a při novelách stávajících zákonů obsahujících přestupky. Ale také při tvorbě nových přestupků dodává současně vnitro. „S ohledem na potřebu stability právního řádu nesměřuje předložený materiál k okamžitému přepracování všech zákonů obsahujících skutkové podstaty přestupků. Předpokládá se, že půjde o déletrvající proces,“ dodává vnitro pro ty, kteří by si mysleli, že dojde k nějaké revizi přestupků a sankcí.

Jeden přestupek se vyskytuje ve více zákonech

Materiál například stanoví, že při tvorbě nových zákonů by měla být dodržována už existující zásada subsidiarity: „Zakotvení skutkové podstaty přestupku je přípustné až poté, co předkladatel vyhodnotí, že nejsou k dispozici takové nástroje, které jsou k dosažení daného cíle stejně vhodné nebo vhodnější (efektivita) a které současně představují méně intenzivní zásah do právního postavení adresáta veřejné správy (tzv. subsidiarita uplatňování odpovědnosti za přestupek).“

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Irena Válová