Více elektromobilů i biopaliv. EU hodlá do roku 2030 navýšit spotřebu energie z obnovitelných zdrojů.

Traditional Holland landscape with windmills reflection in water, Kinderdijk, Netherlands

Do roku 2030 má 32% energie spotřebované v Evropské unii pocházet z obnovitelných zdrojů. Novou podobu směrnice dojednali zástupci členských států se zástupci Evropského parlamentu zhruba v půl čtvrté ráno. Jednání se táhla s přestávkami bezmála 18 měsíců. Cílem nové směrnice je zefektivnit boj s globálním oteplováním a podpořit čerpání energie z obnovitelných zdrojů, jak u občanů, tak firem.

Nový cíl Evropské unie zvýšit spotřebu energie z obnovitelných zdrojů reflektuje dlouhodobou snahu Evropské komise. Nová směrnice je totiž nástupcem balíčku, který Evropskému parlamentu v roce 2008 poprvé představil tehdejší předseda Evropské komise José Manuel Barroso.  Jednalo se, o dnes již dobře známý, soubor opatření, který si kladl za cíl do roku 2020 snížit emise skleníkových plynů o 20% oproti úrovni z roku 1990, dále zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energií v celkové spotřebě v EU na 20% a zvýšit energetickou účinnost v Evropě o 20%. Takzvaná Strategie Evropa 2020 se ale chýlí ke konci. Stejně, jak probíhá vyhodnocování úspěšnosti předchozí strategie, tak se EU pouští do vytváření nové.

Zdroj: goo.gl/d6ahVC

Další snaha o aktualizaci spotřeby energie z obnovitelných zdrojů proběhla v roce 2014, kdy se Unie dohodla na novém rámci pro oblast klimatu a energetiky do roku 2030. Respektive na období od roku 2020 do roku 2030. Ve zkratce obsahovala nová dohoda, kterou schválila Evropská rady, tyto čtyři cíle:

  • závazný cíl EU snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 40 % oproti úrovni z roku 1990
  • cíl, který je závazný na úrovni EU a kterým je dosáhnout v roce 2030 alespoň 27% podílu energie z obnovitelných zdrojů na spotřebě energie
  • orientační cíl na úrovni EU dosáhnout v roce 2030 alespoň 27% zlepšení energetické účinnosti
  • podpora dotvoření vnitřního trhu s energií tím, že bude urychleně, nejpozději v roce 2020, dosaženo cíle 10% propojení elektrických rozvodných sítí, zejména v pobaltských státech a na Pyrenejském poloostrově, a do roku 2030 cíle 15% propojení.

Zároveň se řešil důležitý problém týkající se evropské soběstačnosti a závislosti na ruském plynu a ropě. Evropská rada se v tomto bodu shodla, že se zaváže podniknout opatření ke snížení energetické závislosti EU a zvýšení zabezpečení dodávek elektřiny a plynu. Je otázkou, jestli tento bod státy dodržují. Stále se totiž řeší výstavba ruského plynovodu Nord Stream 2, který by vedl po dně Baltského moře až do Německa. Proti tomu protestují zejména pobaltské státy, Polsko, ale i Česká republika. Podle nich by takový plynovod pomohl k další destabilizaci Ukrajiny a jde přímo proti zájmům EU. Polský premiér Mateusz Morawiecki na adresu nového plynovodu uvedl, že „Nord Stream 2 porušuje princip diverzifikace, který tvoří jádro energetické bezpečnosti Evropské unie.“

Současnost

Dlouhý jednací den začal zklamáním. Směrnice týkající se Energetické účinnosti padla pod stůl téměř okamžitě. Evropský parlament si totiž určil hranice v energetických úsporách, pod které nebyl ochotný jít. To zablokovalo jakýkoliv kompromis a Bulharsko, které v tu dobu předsedalo Evropské unii, celou věc zamítlo s tím, že Evropský parlament nemá tak silný mandát, aby mohl určovat ultimáta.

Směrnice energie z obnovitelných zdrojů

Kdo si však mohl určovat ultimáta a hranice, nad které nehodlá jít, bylo Německo. To ještě před začátkem jednání dalo jasně najevo, že nehodlá podpořit cíl vyšší než 32%. To v podstatě rozhodlo, jak bude finální dohoda vypadat. Evropská unie se tedy zavázala k tomu, že do roku 2030 bude 32% spotřebované energie v celé Unii z obnovitelných zdrojů. Dohoda rovněž obsahuje doložku, že v roce 2023 se bude jednat o dalším navýšení této hranice.

Zpravodaj Environmentálního výboru europoslanec Bas Eickhout (Greens/EFA, NL) k dohodě uvedl, že „vysílá jasný signál vstříc energetickému sektoru. Investoři vědí, jakým směrem se EU hodlá ubírat. Navíc brzy proběhne revize a EU se pak přiblíží plnění Pařížské klimatické dohody. Zároveň nová dohoda vytváří příznivější prostředí pro domácnosti nebo komunity, aby mohly samy vytvářet a efektivně čerpat energii z obnovitelných zdrojů.“ 

Právě (ne)plnění Pařížské klimatické dohody trápí odpůrce nové směrnice nejvíce. Evropský environmentální úřad (EEB), který reprezentuje 140 členů z více než 30 evropských zemí, označil dohodu na neuspokojivou. Roland Joebstl z EEB k tomu uvedl, že „výsledek jednání je zklamáním jelikož jakékoliv navýšení, které bude pod 40 %, značně ztíží a finančně prodraží plnění Pařížské klimatické dohody. Energetická úspornost je nejlevnější a nejefektivnější cesta, jak snížit množství škodlivých emisí a ochránit občany před ničivými dopady globálního oteplování. Jednoduše řečeno: nemůžeme splnit podmínky Pařížské dohody bez maximální energetické úspory.“ A čeho se nová dohoda nejvíce týká?

Tři hlavní body

Čistší doprava, lepší spotřeba biopaliv druhé generace.

Do roku 2030 musí minimálně 14 % energie spotřebované na dopravu pocházet z obnovitelných zdrojů, konkrétně:

  • Biopaliva první generace musí zůstat na úrovni z roku 2020 (s 1% navýšením) a v žádném případě nesmí přesáhnout 7 % celkové spotřeby v silniční a železniční dopravě.
  • Podíl biopaliv a bioplynu nových generací na celkové spotřebě musí tvořit alespoň 1 % v roce 2025 a alespoň 3,5 % v roce 2030.

Zákaz palmového oleje

Biopaliva, která jsou tvořená z plodin, které mají vliv na ničení původního porostu a tudíž i nepřímý vliv na zvýšení oxidu uhličitého ve vzduchu, jako je třeba palmový olej, přestanou být používána. Unie tak hodlá docílit speciálním certifikačním procesem. 

Právo na vlastní obnovitelnou energii

Nová dohoda zaručuje, že členské státy musí zajistit svým občanům možnost čerpat energii z vlastních zdrojů, aby mohli:

  • Vytvářet, skladovat a prodávat energii z vlastních zdrojů
  • Být oproštěni od jakýchkoliv poplatků nebo srážek uvalených na obnovitelnou energii z vlastních zdrojů do roku 2026, s několika výjimkami.
  • Dostávat odměnu za vlastní vygenerovanou energii z obnovitelných zdrojů, kterou pošlou do sítě.
  • Vytvářet komunity zaměřené na vytváření energie z obnovitelných zdrojů s účelem transformace na zcela čisté energetické zdroje.

Výsledek

Zdá se, že Evropská unie bere boj s globálním oteplováním vážně, ale stále podle některých nedělá dost. Nová dohoda cílí jak na evropské spotřebitele, tak samosprávy a firmy, aby se aktivně zapojovali do produkce a spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Až dojde k finálnímu schválení dohody, budou mít členské státy čas do 30. června 2021, aby změny zanesly do vlastních legislativ.

Filip Hanka