Ve Francii roste obliba dřevěných výškových budov

Hypérion. Osmnáctipatrová dominanta Bordeaux má být hotova v roce 2020.

Proti změnám klimatu lze bojovat i architekturou. Zatímco dříve se věžáky neobešly bez masy betonu, dnes developeři objevují dřevo. Na kancelářské a obytné budovy z tohoto materiálu si rychle zvykají ve Francii.

Beton si stavitelé po většinou minulého století chválili pro jeho flexibilitu, praktičnost a poměrně dobrou dostupnost. Ve Francii to byl materiál hojně využívaný v éře moderní architektury, včetně takových stavitelských es jako Auguste Perret nebo Le Corbusier. Dnes je naopak často dávána přednost dřevu. Má menší ekologickou stopu a rychlost, kterou se dá díky němu stavět, je podstatně vyšší.

„Dřevo v minulosti hojně mizelo z lesů a získalo nálepku kuriózního materiálu,“ řekl portálu CityLab.com Steven Ware, partner architektonické společnosti Art & Build, která svou zatím poslední dřevěnou kancelář otevřela letos v létě v Paříži. „Ale stavět velké domy z betonu a pak je demontovat, když zastaraly, už bralo příliš mnoho energie. A tak jsme si řekli, že používat masivní dřevo při výstavbě kanceláří, je to, co musíme udělat,“ dodal.

Dřevo: samé výhody

Výroba cementu, jedné z hlavních ingrediencí betonu, je zodpovědná za asi pět procent celosvětových emisí skleníkových plynů, především CO2. Na druhé straně stromy dokáží emise CO2, způsobené výstavbou domů, prakticky celé pohltit.

Ale dřevo má i další přednosti, kvůli kterým ho stojí vzít na milost jako stavební materiál. Je lehčí, což znamená potřebu hloubit mělčí základy. Stavební jeřáby nebudou tolik namáhané, jako když zvedají do výšek betonové panely či jiné prvky tohoto typu. Jejich cena tak klesne. Vrtání děr pro šrouby či vruty je do dřeva mnohem snazší než do betonu – ušetří se spousta energie. A v neposlední řadě se významně zkrátí doba výstavby, když bude beton nahrazen dřevem. Hovoří se až o několika měsících.

Když je řeč o dřevu coby stavebním materiálu, rozhodně si nelze představit velké těžké hranoly. Dřevo je zpracováno do laminovaných desek, jakýchsi panelů, které sestávají z několika vrstev k sobě lepené dřevěné hmoty. Mohou dosahovat až půlmetrové tloušťky, mají velkou odolnost v tlaku, takže jsou vhodné i pro výstavbu výškových budov. A jsou nehořlavé.

Bordeaux jde do čela

A už se objevuje několik projektů v Evropě či Severní Americe. V Londýně byl navržen osmdesátipatrový mrakodrap s jedním tisícem obytných jednotek, který by se stal durhou nejvyšší rezidenční budovou v britské metropoli. Jiný výškový dům již stojí v norském Bergenu. Se svými čtrnácti patry je ale v porovnání s tím londýnským pouhým trpaslíkem.

Dřevěná móda ale už dorazila i do Francie. Bordeaux, město na jihozápadě země galského kohouta, vyhlásilo plán stavět v příštích 15 letech přes 120 tisíc metrů čtverečních dřevěných prostor ročně. Jedním takovým projektem je osmnáctipatrový bytový dům Hypérion. Má být dokončen v roce 2020 a bude jedním z nejvyšších výškových domů na světě postavených ze dřeva. V každém patře bude k dispozici šest bytů s balkony a přístupem do sdílené zahrady. Stavba má trvat méně než jeden rok.

„Chtěl jsem využít právě výhody té rychlé výstavby a snížit emise uhlíku. Ale také přinést do domu lehkost a typickou vůni dřeva,“ řekl portálu CityLab.com Jean-Paul Viguier, architekt, jenž dům navrhl. Přitom betonu se zcela nezřekl. Ten vlastně tvoří jen pevné vnitřní jádro, na kterém je pak „nalepený“ dřevěný obal. Bez betonu se nešlo obejít, neboť ten bude držet výtah.

Obnova dřevozpracujícího průmyslu

Architekti a designéři se učí se dřevem pracovat stále častěji, především při plánování zástavby ve městech. Dřevo je totiž daleko méně zatěžuje celkovým nepohodlím, které v sousedství staveb nutně vzniká. Vzhledem k tomu, že dřevěné panely jsou již prefabrikované, na místě už se jen kompletují. To má za následek daleko menší prašnost a hlučnost, než když na stavbu proudí jeden mix s betonem za druhým. „Reakce místních jsou velice pozitivní,“ říká Ware.

Projekt Hypérion má však ještě jiný účel. Chce motivovat k využívání dřeva, které pochází z regionu Nouvelle-Aquitaine, který Bordeaux obklopuje. To může pomoci k resuscitaci francouzského dřevozpracujícího průmyslu, který se na výstavbě podílí z pouhých pěti procent. Naproti tomu v severských zemích je podíl trámů, prken, latí a dalších dřevěných prvků až 25 procent.

„Nacházíme se v oblasti, kde jsou lesy všude okolo. Není třeba proto zdroje dovážet z příliš velké dálky,“ říká Stéphane Sermadiras, který má na starosti dohled nad ekonomickým rozvojem Bordeaux a okolí, a který posuzoval projekt Hypérion. „Doufáme, že naše rozhodnutí navrátit do stavebnictví dřevo, způsobí, že do tohoto sektoru budou plynout další a další investice,“ dodává.

-usi-