Úřad spravující majetek státu snížil za čtyři roky počet bezprizorních nemovitostí zhruba o polovinu

Prázdná administrativní budova. Ilustrační foto: Image by Severin Herrmann from Pixabay

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových dělá pořádek v katastru nemovitostí. Od roku 2015, kdy se problémem začal zabývat, do konce roku 2018 se mu podařilo snížit počet opuštěných nemovitostí, které oficiálně patří zaniklým nebo nedohledaným státním subjektům o 63 %.

47 hektarů lesoparku, které mají dnes hodnotu přes 60 milionů korun, patřilo kdysi podniku TSM České Budějovice, který neprošel privatizací. Teprve nedávno lesopark Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových převedl na město. Po jiném zaniklém státním subjektu zase zbyla zahrada, která teď díky převodu na město Litomyšl může sloužit k venkovním klidovým aktivitám klientů Centra sociální pomoci. Cyklostezka zase nyní mohla vzniknout na pozemku po zaniklém státním podniku Cukrovary Uherské Hradiště díky převodu do majetku města Vyškov. Šanci na nové využití tak má teď 5 793 nemovitostí, kterým ÚZSVM našel v poslední době nové majitele.

Na problém úřad narazil až v roce 2015 po zpracování podrobného přehledu majetku státu. „Od roku 2015 se nám podařilo snížit počet bezprizorních nemovitostí o více než šedesát procent. Tuto aktivitu velmi vítají mimo jiné obce a kraje, kterým právě tento majetek často bránil v jejich dalším rozvoji. Na pozemcích tak nyní mohou budovat potřebnou infrastrukturu, chodníky, cyklostezky či volnočasové areály pro své občany,“ shrnula generální ředitelka ÚZSVM Kateřina Arajmu.

Největšího poklesu dosáhl ÚZSVM u subjektů zaniklých a nedohledaných. Jejich počet od roku 2015 poklesl o polovinu – tedy o 669 subjektů. Než bylo jejich už zmíněných 5793 nemovitostí převedeno na nové majitele, musel úřad důkladně prozkoumat jejich případné právní nástupce, které vyzývá ke zjednání nápravy. „Prošetřování takovýh případů je mimořádně časově i odborně náročné. Údaje je nutné často vyhledávat například v archivech, pozemkových knihách nebo zemských deskách,“ uvedla Arajmu.

 

Ubylo i subjektů u nemovitých položek ve skupině státní instituce v konkursu a v likvidace. U této skupiny je však primárně podstatná aktivita likvidátora, případně správce konkursní podstaty.

Všechna tato data vyplývají z Mapy majetku státu, kterou si ÚZSVM zpracoval. Z té vyplývá i řada dalších zajímavých informací o struktuře vlastnictví státního majetku. Na začátku tohoto roku hospodařilo 1.138 subjektů s přibližně 1,54 miliony státních nemovitostí. Největším jich spravuje Státní pozemkový úřad (cca 32%), Lesy ČR (31%) a státní podniky Povodí. Nejvíc státních nemovitostí je v Jihočeském kraji, následují kraje Plzeňský, Ústeký a Středočeský.

ÚZSVM spravuje také Centrální registr administrativních budov, který byl loni předmětem kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podle závěrů kontroly je systém, který stál přes půl miliardy nepřesný a plný nedostatků. Kontroloři tak dali zapravdu četným kritikům tohoto systém, v čele se sdružením Kverulant.

CRAB byl vytvořen v roce 2012 s cílem zpřístupnit komplexní informace o majetku na jednom místě, optimalizovat dislokace státních institucí a jejich pracovníků, včetně možnosti využití sdílení prostor, a umožnit snižování nákladů na správu a pronájem majetku. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) se zaměřil na efektivnost a účelnost provozu a využití nemovitého majetku v resortu Ministerstva vnitra a zajištění informační podpory pro sběr dat, analýzy a rozhodování vedoucí k optimalizaci majetkové nákladovosti. Kromě ministerstva vnitra byly kontrolovanými subjekty ještě Zařízení služeb pro ministerstvo vnitra (ZSMV) a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), který systém CRAB provozuje.

Přestože na CRAB a REM bylo v letech 2010–2016 vynaloženo více než 500 mil. Kč, neumožňují tyto informační systémy v plném rozsahu vyhodnotit efektivnost a účelnost správy a využití svěřených objektů.

Vanda Kofroňová