ÚOHS se zaměřil na IT zakázky zadávané v JŘBU. Rozdal pokuty za 3 miliony

Klíčové IT systémy. Ilustrační foto: www.pixabay.com

Jednací řízení bez uveřejnění – JŘBU – často kritizovaný způsob zadávání veřejných zakázek, zejména v IT, se stal terčem šetření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. V prvoinstančních rozhodnutích rozdal pokuty za 3 miliony korun.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zaměřil v poslední době svá šetření na smlouvy na IT systémy uzavřené v jednacím řízení bez uveřejnění. Řada prvostupňových rozhodnutí obsahujících závěry opírající se o novou judikaturu soudů již byla vydána, přičemž v nich byly za tento nezákonný postup v tomto okamžiku uloženy pokuty ve výši téměř 3 000 000 korun. Po nabytí právní moci budou předmětná rozhodnutí uveřejněna na webu ÚOHS.

Soutěžní úřad v posledních měsících prověřil a prověřuje více než čtyři desítky takových postupů zadavatelů. Vzhledem k šíři, dopadům a frekvenci uvedených pochybení ÚOHS rovněž připravuje rozsáhlejší informační materiál, v němž podrobně rozebere problematiku související s IT zakázkami, shrne limity postupu zadavatelů v jednacím řízení bez uveřejnění vycházející zejména z nejnovější judikatury správních soudů. Upozorní rovněž na otázky, kterým by měl zadavatel před započetím zadávacího řízení na IT veřejné zakázky věnovat dostatečnou pozornost.

„Zadání veřejných zakázek na technickou podporu, rozvoj a správu IT systémů v jednacím řízení bez uveřejnění jsou v posledním období předmětem intenzivního šetření antimonopolního úřadu. Použití jednacích řízení bez uveřejnění v oblasti veřejných zakázek na IT technologie bylo ve veřejném prostoru předmětem kritiky,“ konstatoval předseda ÚOHS Petr Rafaj.

Připomněl dále, že zejména v oblasti IT zakázek docházelo opakovaně k situacím, kdy zadavatel uzavřením smlouvy bez dostatečného ošetření mj. autorských a licenčních práv vytvořil pro vybraného dodavatele stav exkluzivity, a tím se stal na něm závislým. „Takový dodavatel si pak následně může určovat cenu všech dalších plnění, která na původní zakázku navazují, aniž by taková cena byla výsledkem široké hospodářské soutěže. Jsou případy, když zadavatel takto v jednacích řízeních bez uveřejnění postupuje po dobu deseti i více let,“ uvedl předseda Rafaj.

O této situaci, odborně nazývaný „vendor lock-in“ jsme několikrát psali. Zadávání IT zakázek v JŘBU posuzuje speciální pracovní skupina, kterou zřídila Sobotkova vláda na konci roku 2014. V textu Firmy „zamykají“ úřady do vlastních produktů a služeb. Pak musí vypisovat JŘBU jsme popsali výtky, které komise k veřejným zadavatelům měla v loňském roce. Šlo zejména o:

  • Nedostatečné zpracování TCO (celkových nákladů vlastnictví – pořizovací náklady + provozní náklady -pozn. red.) na období 5 let a rozklíčování hodnoty veřejné zakázky na jednotlivá dílčí plnění.
  • Nepřipojení stanoviska OHA (Odbor hlavního architekta Ministerstva vnitra ČR – pozn. red)
  • Nepředložení akčního plánu přechodu na model umožňující otevřené zadávací řízení nebo finanční argumentaci a model, proč to není možné.
  • Omezení délky trvání smluvního vztahu.
  • Nevypracování analýzy, z jakého důvodu selhalo otevřené zadávací řízení
    a vysvětlení důvodů použití jednacího řízení bez uveřejnění podle ustanovení § 23 odst. 1 písm. a) ZVZ (Zákon o veřejných zakázkách).
  • Nevypracování analýzy, jak se vymanit ze stavu exkluzivity vůči jednomu dodavateli.
  • Zadavatel v  předložených záměrech na realizaci nadlimitních veřejných zakázek neprovede kalkulaci, resp. relevanci paušálních částek.
  • Zadavatel v rámci jednacího řízení bez uveřejnění nesjedná odpovídající smluvní podmínky, především licenční ujednání, podmínky součinnosti a SLA (dohoda o úrovni poskytovaných služeb).

S jednacím řízením bez uveřejnění se nepřestalo ani v letošním roce. Největšími „přeborníky“ jsou v tomto ohledu Ministerstvo vnitra, které ale využívá jinou výjimku -tzv. „in-house“ pro státní podnik Národní informační a komunikační agentura – NAKIT a celý resort MPSV. Pozadu není ani ministerstvo financí, či obrany.

V poslední době jsme popsali několik chystaných tendrů s využitím této výjimky v zákoně. Přitom například Celní správa si technologické závislosti – neboli „Vendor Lock-in“ zcela vědoma:

Typický příklad technologické závislosti na dodavateli: celní „eDovoz“

Celní správa chystá další IT zakázky v režimu JŘBU. Za téměř půl miliardy

Kristián Chalupa

O JŘBU jsme psali:

Firmy „zamykají“ úřady do vlastních produktů a služeb. Pak musí vypisovat JŘBU 

SERIÁL – rozhodovací praxe v oblasti veřejných zakázek – JŘBU 

SERIÁL – rozhodovací praxe v oblasti veřejných zakázek – „JŘBU forever“

Soud rozcupoval žalobu Krajské zdravotní ve věci veřejných zakázek