Uchazeč o zakázku musí sledovat i dodatečné informace zadavatele

Kancelářský papír. Ilustrační foto: www.pixabay.com

Tak jako je zadavatel povinen precizně, jasně a srozumitelně nastavit zadávací podmínky, patří k povinnostem dodavatele se zájmem o zakázku sledování všech informací, které zadavatel o veřejné zakázce poskytne.

Státní pozemkový úřad vyloučil společnost Papera ze zadávacího řízení na dodávku kancelářských potřeb z důvodu nesprávně uvedeného množství požadovaných kusů, kdy namísto 10 ks požadovaných na základě dodatečné informace k zadávací dokumentaci uvedl kusů 200. S tímto postupem zadavatele vyslovil souhlas rovněž ÚOHS a následně i jeho předseda.

Společnost Papera se rozhodla bránit žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně, neboť soudí, že i v případě vyššího počtu kusů byla její nabídka nejvýhodnější a odkazuje, že se jedná o nepatrnou položku v kontextu veřejné zakázky a zadavatel přijetím nevýhodné nabídky postupoval v rozporu s principem hospodárnosti. ÚOHS pouze shrnul, že všechny své argumenty již uplatnil v průběhu správního řízení a zdůraznil, že ani v jiných částech nabídky není nijak reflektován snížený požadavek zadavatel na počty kusů. Dodržením zásady hospodárnosti nelze podle ÚOHS omluvit porušení zákona.

Krajský soud se přiklonil k postupu zadavatele stvrzenému ze strany ÚOHS. Nabídka společnosti Papera neobsahovala žádnou zjevnou početní nebo písařskou chybu a soud nepochybuje, že dodavatel pouze nezohlednil text dodatečných informací zadavatele. Z uvedených důvodů nešlo rovněž uplatnit požadavek na vysvětlení nabídky, neboť nabídka byla zcela jednoznačná a v zadavateli v žádné své části nemohla vzbudit pochybnost o počtu kusů naceněných uchazečem. Pokud by zadavatel umožnil vysvětlení nabídky, došlo by ke snížení, tj. změně nabídkové ceny.  Nabídku jako takovou lze v okamžiku od jejího podání minimálně do chvíle doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky označit za nedotknutelnou. Zejména to platí pro ty její pasáže, které jsou předmětem hodnocení. Tento klíčový aspekt potvrzuje i nová zákonná úprava účinná od října 2016, která stanoví, že nabídka může být doplněna pouze o údaje, jež nebudou předmětem hodnocení, a za objasnění se považuje i oprava položkového rozpočtu, pokud však nedojde ke změně nabídkové ceny nebo jiného kritéria hodnocení.

Otázka hospodárnosti zadavatelova postupu pak nemůže být vůbec na stole, protože nabídka musela být vyřazena již před samotným porovnáváním jednotlivých nabídek z důvodu nesplnění zadávacích podmínek. Argument údajné cenové výhodnosti uchazečovy nabídky je tak lichý.

Pokud by došlo k připuštění úprav nabídek, celý zadávací proces by se stal naprosto nepředvídatelným a netransparentním a chyby v nabídce by se staly regulérní obchodní taktikou, s níž by uchazeč , se znalostí nabídek ostatních uchazečů, pracoval, jak by mu v průběhu zadávacího řízení právě vyhovovalo.

Krajský soud potvrzuje, že zadávání veřejných zakázek je striktně formalizovaným postupem, nejedná se však o zápor, nýbrž je „nutným předpokladem pro udržení transparentnosti, předvídatelnosti a rovného postavení všech účastníků zadávacího řízení“.

Jiří Reichl