Švýcaři v referendu odmítli omezení pro rozšiřování měst

Řekli ne. Švýcarští voliči se vyslovili proti regulacím, které by zamezily dalšímu rozšiřování měst.

Téměř dvě třetiny Švýcarů se v celostátním referendu vyslovily proti regulacím, které měly omezovat rozšiřování městské zástavby. Silnější odpor byl na venkově, ve větších městech regulace odmítla jen těsná většina voličů.

Švýcaři odmítli návrh, který by mimo jiné zastropoval velikost stavebních zón. Jde o stěžejní požadavek ekologů k „ochraně krajiny a volného prostoru před rypadly a buldozéry“. Pokud by návrh v referendu prošel, byl by závazná. Nová stavební zóna by pak mohla vyrůst jen za předpokladu, že by byla odstraněna jiná, stará, a to ještě nejméně o stejné výměře.

Vláda i voliči jsou proti

Myšlenka ekologů měla zpočátku u švýcarské veřejnosti poměrně silnou podporu, pak si ale vzali slovo její odpůrci. Podle nich by taková regulace vedla jen k dalšímu růstu už tak vysokých cen bydlení. To se zřejmě nakonec ukázalo jako pádný argument k tomu, proč 63,7 procenta voličů návrh odmítlo. Předvolební průzkumy ale do poslední chvíle ukazovaly, že ani jedna strana nemá jasně navrch. V Ženevě se proti regulacím ale vyslovila jen mírně nadpoloviční většina.

Podporovatelé regulací namítali, že téměř neomezená výstavba v minulých desetiletích vedla zabrání tisíců hektarů zelené plochy. A i nadále tento trend pokračuje rychlostí téměř jednoho metru čtverečního za sekundu. Denně se tak v důsledku výstavby ve Švýcarsku zmizí půda o velikosti osmi fotbalových hřišť, uvádí portál Thisisplace.org.

„Naše iniciativa chrání překrásnou krajinu Švýcarska a tím pádem také naši kvalitu života. Ohleduplné zacházení s půdou bude produkovat dostatečné množství životního prostoru pro všechny, aniž by to vedlo k dalšímu zabírání další a další půdy,“ tvrdí zastánci stavebních regulací.

Podle zastánců regulace, vedených částí členů Zelených, by projekt doplnil legislativu, která byla ve referendu schválena již v roce 2013. Ta mimo jiné hovoří o regulacích na regionální a lokální úrovni, jež se také vztahují právě ke stavebním zónám. Navíc namítají, že do patnácti let stejně nebude vyhnutí, a nové regulace bude nutné přijmout.

Švýcarská vláda i parlament ale plán také odmítly s tím, že takto rigidní regulace by výrazně poškodila zájmy občanů, ale i byznysu. Návrh předložený k hlasování v referendu prý totiž zcela ignoruje regionální rozdíly a specifika a (jak bylo uvedeno výše) by nakonec vedl k dalšímu zvýšení cen ve stavebnictví, což by znepřístupnilo bydlení nezanedbatelné části populace.

S půdou hospodaří hůře než Nizozemsko

Existují totiž studie, které ukazují, že některá švýcarská města už během příštího roku nebudou mít dostatek stavebních pozemků pro další rozvoj. Na druhé straně jiná města mají zase obrovské rezervy, které nebudou schopny vyčerpat ani do konce tohoto století.

Stavebnictví se ve Švýcarsku rozjelo na plné obrátky poté, co se díky negativním úrokovým sazbám staly kterékoli jiné investice zcela neatraktivními a ekonomika byla zaplavována přívalem levných peněz. Švýcarská národní banka se totiž v minulosti snažila nízkými úrokovými sazbami bojovat proti sílícímu franku, který začal ohrožovat exportní schopnosti švýcarské ekonomiky, která je velmi otevřená a tím pádem na zahraničním obchodu velmi závislá.

Studie z roku 2016 z dílny Evropské agentury pro životní prostředí ukázala, že Švýcarsko patří mezi prvních deset zemí Evropy, které jsou nejvíce negativně zasaženy rozrůstáním se měst do šířky. Švýcarsko v tomto ohledu dopadlo dokonce hůře než Nizozemsko, Belgie, Lichtenštejnsko nebo Malta.

Přitom švýcarská hustota zalidnění dosahuje 214 lidí na kilometr čtvereční. V Nizozemsku dosahuje tento ukazatel hodnoty 509 a v Belgii 376. Jestliže tedy Švýcarsko svým způsobem hospodaří s půdou neefektivně, naplňuje se tím známé rčení, že šetřit se má zejména s tím, čeho je dostatek.

-zm-