Střet zájmů politiků – jak jej řeší na Slovensku, v Rakousku, Německu či Británii?

Jak řeší střet zájmů politiků v Rakousku, Německu, Velké Británii a na Slovensku? Koláž ED

Zákon o střetu zájmů komunálních politiků se neřeší samozřejmě jen v České republice, i když zde je v těchto dnech a týdnech asi nejdiskutovanější vzhledem k nadcházejícím komunálním volbám. Ve spolupráci s europoslancem Stanislavem Polčákem (STAN), který je i předsedou Sdružení místních samospráv přinášíme přehled, jak se problematika řeší v jiných členských zemích EU.

Komunální politici i ti ve vedení stran a hnutí chtějí vědět, jak bude upraven zákon o střetu zájmů, který původně schválila vláda premiéra Babiše, ale po únorové schůzce se zástupci sdružení sdružujících města a obce sám premiér v demisi uznal, že Zákon o zveřejňování majetků komunálních politiků může lidi odradit. Centrální vedení politických stran se totiž obává toho, že v případě, že by zůstala platná stávající velmi přísná úprava, nenašel by se dostatek lidí, kteří by chtěli kandidovat v podzimních komunálních volbách.

Vzhledem k tomu, že jde o velmi citlivé téma, zajímalo nás, jak tuto problematiku řeší ostatní členské státy EU. Tým europoslance Stanislava Polčáka (STAN), který je zároveň předsedou Sdružení místních samospráv vypracoval přehled právních úprav v některých zemích EU, které jsou nám nejbližší geograficky (Slovensko, Německo, Rakousko) či k nim tradičně vzhlížíme jako ke vzoru politické kultury (Velká Británie).

Slovensko

Slovenskou úpravu najdeme v ústavním zákoně o ochrane verejného záujmu pri výkone funkcií verejných funkcionárov[1].

Obsah: neslučitelnost fcí veřejného funkcionáře s výkonem jiných fcí, zaměstnáním nebo činností; povinnosti a omezení veřejného funkcionáře tak, aby nedošlo ke vzniku střetu zájmů (přijímání darů, zneužití pravomocí úřední osoby, lobbing); sankce.

FUNKCE

Veřejní činitelé samozřejmě nesmí vykonávat fce neslučitelné s funkcí veřejného funkcionáře podle Ústavy České republiky a zákonů. Starostové obcí mohou podnikat. Poslanci zastupitelstev VÚC a poslanci městských zastupitelstev a poslanci zastupitelstev městských částí v Bratislavě a v Košicích mohou podnikat a mohou být statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, členem řídícího, kontrolního nebo dozorčího orgánu právnické osoby, která byla zřízena k výkonu podnikatelské činnosti, kromě valné hromady a valné hromady.

OZNÁMENÍ

Veřejný činitel, který se účastní jednaní organu o věci, na které má osobni zájem, je povinny oznámit svůj osobni zájem o věc předtím, než na jednaní vystoupí. Stejně tak pokud se jedná o majetkový zájem politické strany/hnutí, které je členem, pokud o něm ví.

Do 30 dní ode dne přijetí výkonu fce, a poté vždy do 31. března je činitel povinen podat písemné oznámení za předchozí kalendářní rok že: plní podmínky neslučitelnosti fcí, jaké vykonávaná zaměstnání, dále oznámí své příjmy dosažené v uplynulém kalendářním roce, svoje majetkové poměry a majetkové poměry manžela a neplnoletých dětí, které s ním žijí ve společné domácnosti, dokládá osobní údaje. Doloží potvrzení o podaném daňovém přiznání. Oznámení starosty se podává komisi obecního zastupitelstva v písemné podobě, oznámení zastupitelů a předsedy vyššího územního celku se podává komisi toho celku. Orgány v případě pochybností mohou požádat činitele o vysvětlení. Poskytování informací se řídí zákonem 211/2000 Z. z. o slobodnom prístupe k informáciám, informace o majetku a osobních informací manželů a neplnoletých dětí se neposkytují.

Jednání ve věci ochrany veřejného zájmu a zamezení střetu zájmů vykonávají zastupitelstva (obecní zastupitelstvo a VÚC) v závislosti na veřejném činiteli. Rozhodnutí musí přijmout nadpoloviční většina členů orgánu. V případě rozhodnutí o ztrátě mandátu podle § 9 odst. 8 musí být schváleno Národní radou SR a to nejméně 3/5 většinou všech poslanců.

Německo

V Německu se předpisy v jednotlivých zemích liší odlišné pro obecní rady a starosty. Starostové obecně nemohou vlastnit podniky, ani souběžně vykonávat povolání, do úřadu jsou voleni na plný úvazek.

Obecně jsou pravidla upravena v zákoně o postavení státních zaměstnanců ve spolkových zemích.

  • zákaz přijímání odměn, darů a jiných výhod pro sebe ani pro třetí osobu ve vztahu k povinnostem, a to i po skončení výkonu funkce
  • každá osoba vykonávající veřejný úřad, zejména pokud se účastní správních řízení, by měla vydat prohlášení nebo informovat o jakémkoliv soukromém zájmu (finančním nebo jiném), o kterém by bylo možno se přiměřeně domnívat, že by mohl mít vliv na jednání takového úředníka.
  • po ukončení pracovního poměru po dobu 5 let nesmí vykonávat zaměstnání, které by zasahovalo do profesních zájmů
  • úředníkům může být uložen zákaz podnikání ze zvláštních důvodů souvisejících s jejich výkonem funkce– ten pomine, pokud do tří měsíců nebudou zahájeny úkony proti jeho osobě
  • vedlejší pracovní činnost musí být vždy oznámena a v případě, že by mohla mít vliv na veřejný zájem podléhá udělení povolení /zákazu

Bavorsko

  • problematiku střetu zájmů najdeme v bavorském zákoně o komunálních zastupitelích, konkrétně pak v čl. 38, který říká, že úředníci nesmí činit úkony, které by poskytly přímou výhodu (nebo naopak nevýhodu) jim nebo jejich příbuzným nebo fyzické či právnické osobě, kterou zastupují. Tím nejsou dotčena ustanovení, podle kterých jsou úředníci vyloučeni z jednotlivých úředních úkonů
  • starostové obcí okresního typu, kteří jsou zároveň zástupci zemského rady, ho nesmí zastupovat v záležitostech, které by představovaly okamžité zvýhodnění nebo naopak znevýhodnění dané obce

Bádensko-Württembersko

  • neslučitelnost fcí:
    • obecní radní: nemůže být úředník a zaměstnanec obce, zaměstnanec svazku obcí, vedoucí pracovníci jiných veřejných korporací (více než polovinu hlasů), úředník nebo vedoucí nadace vedené obcí – obecní rada určuje, zda tu taková překážka je a není
    • starostové: nemůžou být zaměstnanci úřadu pro právní dohled, ani vyššího a nejvyššího úřadu pro právní dohled ani zaměstnanci úřadu zemského sněmu a ani okresního úřadu; Starosta nemůže současně zastávat jinou funkci v obci nebo být jejím jiným zaměstnancem.
  • Právním orgánem dozoru je okresní úřad jako nižší správní orgán, pro městské části a velká okresní města regionální rada. Nejvyšší právní orgán je Ministerstvo vnitra.

Brémy

  • nadřízený orgán může úředníkovi zakázat ze zvláštních důvodů činnost, ten pomine po 3 měsících

Rakousko

Zákon o transparentnosti a neslučitelnosti dopadá na starosty, jejich zástupce a členy městské rady ve městech, které mají svůj vlastní statut, tudíž se nejedná o komunální úroveň jako takovou.  Výkon politických nebo ekonomických zájmů je přípustný za předpokladu, že jsou splněny zákonné ohlašovací povinnosti.

Starosta Vídně (= primátor, zároveň zemským hejtmanem – volený je městským zastupitelstvem, avšak není jeho členem), jakožto samostatné země, a jeho zástupce a členové městského senátu, nesmějí po dobu výkonu úřadu vykonávat žádné zaměstnání za účelem výdělku. Dále nesmějí vykonávat jakékoliv vedoucí postavení či funkci v obchodní společnosti, a to v oblastech bankovnictví, obchodu, průmyslu a dopravy, kromě vyjmenovaných funkcí za stát nebo veřejnou osobu, které však jsou vykonávány bezplatně. Starostové obecně nemohou být nezávislí, musí být členy strany

Velká Británie

Právní úprava v zákoně Localism Act 2011[2]. Veřejný činitel musí dodržovat Kodex chování založený na několika principech jako je upřímnost, objektivita, nesobeckost apod., a který obsahuje povinnost doložit jeho majetkové/peněžité zájmy a ostatní zájmy od nich odlišné. Existuje také registr zájmů, který spravuje a udržuje konkrétní dozorující úředník.

Zastupitel musí do 28 dní od nástupu do funkce vyplnit podrobné prohlášení o jeho majetkových zájmech a také o zájmech osoby s ním žijící v jedné domácnosti, pokud si je takového zájmu vědom. Prohlášení musí být úplné, zveřejňuje se na internetu. Podmínkou zastupitele je také zveřejňování jeho zájmů v případě jednání, pokud jeho zájem není v registru. V případě střetu zájmů pak nemůže hlasovat nebo nemůže pokračovat v diskusi v této věci. Pokud by se mělo jednat o citlivé informace, jejichž zveřejnění by mohlo zapříčinit buďto pohrůžku násilí či zastrašování zastupitele, nebo by byly zmařeny obchodní zájmy, na návrh zastupitele příslušnému úředníkovi může příslušný úřad nezveřejní.

Jiří Reichl