Stojí opomenutí ve veřejné zakázce za 30 nebo víc tisíc?

Kolik stojí drobná chyba, přehlédnutí, nedorozumění nebo neznalost, je v běžném životě obtížné spočítat. V oblasti veřejného zadávání je možné každou chybu kvantifikovat výší udělené pokuty. V případě Boršova nad Vltavou je to prozatím 30 tisíc Kč.

Boršov nad Vltavou na Českobudějovicku se snaží využít veškeré prostředky ke zvrácení rozhodnutí ÚOHS, jenž mu udělil třicetitisícovou pokutu za to, že v rámci zjednodušeného podlimitního řízení požadoval v zadávací dokumentaci doložení dokladů prokazujících splnění profesních a technických kvalifikačních předpokladů. Tento požadavek však šel nad rámec zákona, neboť postačovalo předložení čestného prohlášení.

Zadavatel v žalobě připouští administrativní chybu, argumentuje však, že uchazeči o veřejnou zakázku jsou zároveň vázáni zákonem a nemohlo tak dojít k omezení počtu zájemců o veřejnou zakázku. Zároveň žádný z uchazečů nebyl vyloučen z důvodu nedoložení dokladů v nabídce a žádný ze zájemců rovněž nevznesl k zadávací dokumentaci v tomto smyslu dotaz. Zadavatel rovněž uvedl, že se pro zdárný průběh zadávacího řízení nechal zastoupit specializovanou společností, čímž učinil veškerá opatření pro zamezení správnímu deliktu a jsou tím dány důvody pro liberaci. V případě, že by soud přesto shledal spáchání správního deliktu, navrhl zadavatel moderaci uložené pokuty na symbolickou 1 Kč, neboť byl jedním z prvních zadavatelů, na něž dopadla novela zákona.

ÚOHS ve svém vyjádření setrval na správnosti svého rozhodnutí a podotýká, že požadavky na prokázání kvalifikace již v nabídce mohly odradit uchazeče, kteří nemají povinnost podrobné znalosti zákona. Zastoupení administrátorem pak zadavatele nezbavuje odpovědnosti za spáchání správního deliktu a není liberačním důvodem. K seznámení se zákonem slouží legisvakanční lhůta, proto není možné přihlížet k tomu, že zadavatel je jedním z prvních, na něhož dopadla účinnost novely zákona. Snížení pokuty na 1 Kč by pak zcela popřelo její represivní funkci, přičemž pokuta byla již tak udělena při dolní hranici zákonné sazby.

Krajský soud shrnul, že zadavatel nebyl oprávněn požadovat předložení dokladů o prokázání kvalifikačních předpokladů již v nabídce. Ztotožnil se rovněž s názorem ÚOHS, že takový požadavek mohl odradit potencionální uchazeče od podání nabídky. „Soud má do jisté míry pochopení pro rozhořčení žalobkyně, které byla uložena pokuta za spáchání deliktu (…) nejspíše v důsledku administrativního pochybení spočívajícího v umístění „chybné verze“ zadávací dokumentace na profilu zadavatele. Je však nutné zdůraznit, že zadávání veřejných zakázek je vysoce formalizovaný postup, kde i formální pochybení při zpracování zadávací dokumentace může vést k podstatnému ovlivnění okruhu uchazečů a tím pádem i k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky…“ Přes jistou shovívavost v předchozím vyjádření však krajský soud nenašel pochopení pro argumentaci liberačního důvodu využitím zkušeného administrátora a odkázal zadavatele v této věci do soukromoprávní oblasti. Krajský soud rovněž odmítl moderaci uložené pokuty na částku 1 Kč s odůvodněním: „Smyslem a účelem moderace není hledání „ideální“ výše sankce soudem namísto správního orgánu, ale její korekce v případech, že by sankce, pohybující se nejen v zákonném rozmezí a odpovídající i všem zásadám pro její ukládání a zohledňující kritéria potřebná pro její individualizaci, zjevně neodpovídala zobecnitelné představě o adekvátnosti a spravedlnosti sankce. V případě sankcí méně závažných bude moderace soudem zpravidla vzácnější než v případě sankcí výrazných.“ V tomto případě se jedná o pokutu uloženou při spodní hranici zákonného vymezení, odpovídá intenzitě spáchaného správního deliktu a nenarušuje majetkové poměry zadavatele.

Ani poměrně jednoznačný způsob odmítnutí žaloby neodradil obec Boršov nad Vltavou od podání kasační stížnosti a vyčerpání všech možností, které by mohly přispět ke zvrácení udělené pokuty.

Jiří Reichl