Soulský summit o turismu: co s davy turistů ve městech?

Přeplněná Barcelona. Obyvatelé katalánské metropole čas od času vyjdou do ulic, aby dali najevo, co si myslí o davech turistů, které je obklopují.

Cestování a turistický ruch mají pro mnoho lidí neocenitelnou hodnotu. Sníme o návštěvě nových míst a představujeme si, jak krásně to tam vypadá. Jenže někdy se sny změní v epizodu ze seriálu Živí mrtví.

Předmětem 7. globálního summitu na téma městského turismu pod záštitou Světové organizace turistického ruchu (UNWTO) Soulu bylo hledání řešení přeplněnosti atraktivních měst turisty. V jihokorejském Soulu se sešlo na 900 delegátů z nejrůznějších světových metropolí, kteří se s ostatními dělili o své zkušenosti. Na summitu promluvil i generální tajemník UNWTO Zurab Pololikašvili.

„Strategie je klíčová. Městský turismus je daleko komplexnější agenda, než si možná obecně myslíme. Je zapotřebí ukázat, kam se má městský turismus vyvíjet a je nutné z něho učinit součást širší strategie pro rozvoj měst,“ uvedl na začátek summitu Zurab Pololikašvili. Podle něj je také nutné nastavit taková pravidla, aby z turistického ruchu měli prospěch místní obyvatelé a aby viděli především kladné dopady městského turistického ruchu.

Rychle rostoucí odvětví

Globální turismus je jedno z nejrychleji rostoucích odvětví vůbec. Na světovém HDP se podílí z 10,4 procenta s obratem 1,3 bilionů dolarů (29 bilionů korun). Do roku 2030 se očekává, že se obrat zvýší o dalších 500 miliard dolarů (11,2 bilionů korun). Podle mnoha zástupců z řad vedení světových metropolí takový vývoj ale negativně dopadne na lokální infrastrukturu a obyvatelstvo turisticky atraktivních destinací. Hlavně tam, kde je rozmach turismu nejdynamičtější.

Už dnes mnoho, převážně evropských, měst turistickým ruchem trpí, místní obyvatelé protestují a po svých radnicích požadují adekvátní opatření. Jde například o Amsterdam, Barcelon nebo Benátky. Lidé po vedeních měst ale nepožadují nějakou regulaci objemu turistiky, nýbrž nastolení pravidel, za kterých se mohou návštěvnících v exponovaných místech pohybovat. Místní obyvatelé jsou si totiž dobře vědomi, že turismus znamená příjem pro ně i pro městskou pokladnu.

„Asi polovina světové populace žije ve městech či příměstských oblastech, a toto číslo se bude zvyšovat. Města se stala také velmi populárními centry obchodu i volného času. Turistický ruch je důležitý faktor socioekonomického a kulturního rozvoje, ale zároveň vytváří nové výzvy pro to, jak zacházet s přírodními zdroji, nebo jak řídit mobilitu a přeplněnost dopravní infrastruktury,“ pokračoval Pololikašvili.

Technologie dělají turismus dostupnějším

U příležitosti summitu vydala Světová organizace turistického ruchu zprávu, která obsahuje jedenáct strategií a bezmála sedm desítek doporučovaných opatření, jimiž lze růst počtu turistů účinně řídit a regulovat. Patří mezi ně například podpora rozptýlení turistů i do jiných míst ve městě, vytváření nových návštěvnických tipů, zlepšovaní místní infrastrukturu nebo zavádět nezbytná regulační opatření tam, kde už jiné nestačí.

Nové technologie, zesilující globalizace, urbanizace a demografické změny v různých koutech světa, to vše bude podle delegátů summitu přispívat k tomu, že se přelidnění turistických destinací bude stupňovat. Hlad po cestování a objevování nových destinací se umocnil s tím, jak se světovému hospodářství daří a kdysi chudé země už nejsou zdaleka tak chudé. Životní úroveň tamních obyvatel se zvýšila, a tak je pro ně turismus mnohem dostupnější. „Je ten správný čas na rozumnou regulaci a plánování turistického ruchu,“ zní jedno z doporučení UNWTO.

Podle Josepha Pinea, jednoho z keynote speakerů na summitu a zakladatele think tanku Strategic Horizons, se svět posouvá od ekonomiky zaměřené na statky a služby směrem ke „zkušenostní“ ekonomice. „Zkušenosti a zážitky jsou novým motorem ekonomiky a tím, co dnes spotřebitelé chtějí stále častěji,“ myslí si Pine.

Bílá kniha regulací

Současně zmiňuje příklady opatření, která mohou kvanta turistů účinně regulovat nebo alespoň získat dodatečné prostředky do městských pokladen. Město Dali v čínské provincii Jün-nan vybírá poplatky za návštěvu historického centra. V Evropě je zase běžné, že se odvádějí taxy z lůžek, respektive turistické poplatky za osobu a noc.

Širší spektrum nástrojů, které je možno k regulaci turistického ruchu efektivně použít, bylo představeno v loňské bílé knize, která se věnuje tomu, jak problémům s přesycením turismem ve městech vyjít, a kterou publikovala Světová rada cestování a cestovního ruchu (WTTC). WTTC mezi nimi zmiňuje vedle zavádění různých druhů poplatků také regulaci nabídky ubytovacích kapacit (zjevně narážka na Airbnb) nebo kvóty na počty turistů, kteří budou moci dané místo za určité časové období navštívit.

-zm-