Před soud musí většina členských států EU. Včetně Německa, Francie nebo Česka

Jednání Soudního dvora EU, zdroj: Soudní dvůr Evropské unie

Evropská komise hodnotí, jestli členské státy Evropské unie dodržují dohodnutá pravidla. Včera zahájila proces, na jehož konci může Polsko ztratit hlasovací právo v Radě EU. Ale do závěrečné fáze přešly taky další spory mezi Evropskou komisí a většinou členských států, včetně kontinentálních velmocí. Bruselský kabinet naopak ustoupil například na poli hazardního byznysu.

Evropská komise obvykle nebývá podepsaná pod regulacemi a směrnicemi, které zpravidla jenom navrhuje, aby konečnou podobu nové legislativy dojednali poslanci (Parlament) a ministři národních vlád (Rada EU). Komisaři však následně dohlížejí, aby dohodnutá pravidla byla dodržována. V krajním případě využijí Článek 7 Smlouvy o EU, tedy zahájí proces, na jehož konci může kritizovaný členský stát ztratit hlasovací práva v Radě EU. Většinou však vedou takzvané “řízení o nesplnění povinnosti” (infringement procedure), které buďto skončí smírně, anebo před Soudním dvorem EU a eventuálně pokutou.

Komise předala polskou záležitost Radě

“Každý má právo, aby jeho věc byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, předem zřízeným zákonem,” stojí v Listině základních práv EU. Evropská komise má však “obavy z oslabení nezávislosti polských soudů”. Naši severní sousedé údajně novým zákonem umožnili svému ministrovi spravedlnosti, aby “ovlivňoval soudce”, například (ne)prodloužením jejich mandátu.

Komise proto na konci července vyzvala Poláky, aby situaci řešili. V září dala Varšavě měsíční ultimátum, aby “přijala nezbytná opatření”. A včera aktivovala Článek 7 Smlouvy o EU, což znamená následující scénář:

  1. Iniciativu převezme Rada EU, tedy členské státy (prostřednictvím ministrů spravedlnosti), které budou přezkoumávat, zda jsou v Polsku vážně ohroženy unijní hodnoty. Nebezpečí oficiálně existuje, jenom pokud souhlasí aspoň 4/5 států a taky Parlament.
  2. Polsko by mělo dostat čas na nápravu. Nevyužije-li šanci a pokud opět souhlasí Parlament, “může Evropská rada jednomyslně rozhodnout, že došlo k závažnému a trvajícímu porušení hodnot”. Slovo tedy dostávají premiéři a prezidenti.
  3. Teprve potom “může Rada kvalifikovanou většinou rozhodnout, že určitá práva, která pro dotyčný stát vyplývají z použití Smluv, včetně hlasovacích práv zástupců jeho vlády v Radě, budou pozastavena”.

Většina států musí před Soudní dvůr EU

Na sklonku letošního roku Komise konstatovala, že některé spory nelze vyřešit dvoustranně, a většinu členských států předává Soudnímu dvoru EU. Jde o následující země a právní akty, jejichž naplňování podle bruselského kabinetu není uspokojivé. Maďarsko, stejně jako Rakousko bude předvoláno třikrát. Bulharsko, Lucembursko i Španělsko mají dva vroubky.

  • Belgie, Francie, Německo: směrnice o uznávání odborných kvalifikací (2013/55/EU)
  • Bulharsko, Lucembursko, Rumunsko, Španělsko: směrnice o kolektivní správě autorského práva (2014/26/EU)
  • Bulharsko, Finsko, Řecko: územní plánování námořních prostor (směrnice 2014/89/EU)
  • Česká republika, Maďarsko, Polsko: relokace migrantů
  • Itálie: “systematicky opožděné platby orgánů veřejné moci v obchodních transakcích”, směrnice o opožděných platbách (2011/7/EU)
  • Lucembursko, Rakousko, Slovinsko, Španělsko: směrnice o zadávání veřejných zakázek (2014/23/EU, 2014/24/EU, 2014/25/EU)
  • Maďarsko: “omezení univerzit zákonem o vysokoškolském vzdělávání” (Listina základních práv Evropské unie – právo na akademickou svobodu atd.), “nepřímá diskriminace” některých občanských organizací (Smlouva o volném pohybu kapitálu)
  • Rakousko: “příliš omezující pravidla pro poskytování architektonických, inženýrských a veterinárních služeb a služeb patentových zástupců” (rozpor s několika právními akty EU), nesprávné uplatňování daně z přidané hodnoty (směrnice 2006/112/ES)

Spory přetrvávají například i kvůli praní špinavých peněz

Zároveň probíhají další “řízení o nesplnění povinnosti”. Největší napětí panuje kvůli “čtvrté směrnici proti praní peněz” (2015/849), kde například stojí: “Členské státy zakáží svým úvěrovým institucím a finančním institucím vedení anonymních účtů nebo anonymních vkladních knížek.” Směrnici prý včasně, anebo dostatečně nezavedlo deset států: Belgie, Bulharsko, Kypr, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko, Řecko a Španělsko.

Národní vlády mezitím směřují svoji kritiku mimo starý kontinent. Ministři financí společně vydali “černou listinu daňových rájů”, neboli “nespolupracujících daňových jurisdikcí”. Chtějí tak zabránit případům typu “Panama Papers” a “Paradise Papers”, tedy daňovým únikům do třetích zemí. Na listině jsou: Americká Samoa, Bahrajn, Barbados, Grenada, Guam, Jižní Korea, Macao, Marshallovy ostrovy, Mongolsko, Namibie, Palau, Panama, Samoa, Svatá Lucie, Trinidad a Tobago, Tunisko, Spojené arabské emiráty.

Evropská komise ustoupila například v hazardním byznyse

Vůči České republice aktuálně běží 108 “infringementů”, což znamená kvantitativní nárůst o více nežli třetinu, oproti letošnímu prvnímu pololetí. Komise vyzdvihuje především následující směrnice: o elektřině (2009/72/ES), o plynu (2009/73/ES), EIA (2011/92/EU)

Většina sporů mezi Komisí a členskými státy však končí smírně. Česká republika nyní vyhověla například směrnici 2016/881, ohledně automatické výměny informací v oblasti daní. A Komise ustoupila v hazardním byznyse, který nebude důsledně liberalizovat na evropské úrovni a jehož regulaci přenechá spíše v kompetenci členských států.

Petr Woff