Senátoři brání starosty malých obcí, podali ústavní stížnost proti detailnímu zveřejňování majetku

Ústavní soud v Brně. Foto: wikimedia

Zasahuje do práv třetích osob, data nebudou dobře kontrolována a tahle povinnost údajně dokonce odrazuje od vykonávání těchto funkcí. To především vytýkají senátoři nové právní úpravě o střetu zájmů. Vláda tento výklad odmítá a Ústavnímu soudu navrhla, aby návrh zamítl. Ministr spravedlnosti teď má zpracovat podrobné vyjádření.

Místní politici, kteří nepracují pro obec na plný úvazek, ale mají vedle toho ještě plnohodnotné zaměstnání, musí zveřejňovat majetková přiznání stejně, jako jejich tzv. uvolnění kolegové. Současná podoba zákona o střetu zájmů platí od září loňského roku. Proti tomu se už před Vánocemi postavily i dvě skupiny poslanců z řad KDU-ČSL a Starostů a nezávislých (psali jsme o tom podrobně v textu Dvě skupiny poslanců chtějí zmírnit zákon o registru majetku politiků.). Vláda ale jejich návrh v polovině ledna odmítla s tím, že není rozdíl, jestli politik pracuje jako tzv. uvolněný nebo neuvolněný. Poslední slovo k těmto návrhům bude mít poslanecká sněmovna. Do tématu se vložila skupina senátorů v čele s Ivo Valentou, která podala stížnost k Ústavnímu soudu.

Soudce zpravodaj Ústavního soudu vyzval vládu, aby vstoupila do řízení před touto soudní institucí, s čímž vláda souhlasila a pověřila ministra spravedlnosti, aby vypracoval a v soudcem zpravodajem stanovené lhůtě zaslal Ústavnímu soudu podrobné vyjádření vlády k návrhu sp. zn. Pl. ÚS 38/17;

Skupinu senátorů zastupuje právnička Jana Zwyrtek Hamplová, která se specializuje na vzdělávání zástupců samospráv a spolupracuje se senátorem Valentou.

Hamplová v ústavní stížnosti píše, že navrhovatelé mají za to, že jimi napadená právní úprava zasahuje do práv třetích osob, které však nejsou povinnými subjekty (zejména manželů veřejných funkcionářů a společníků a akcionářů obchodních společností), neboť jsou zveřejňovány i jejich majetkové poměry.

Senátoři dále namítají, že:

  • napadená právní úprava (zveřejňování detailních informací o majetku neuvolněných starostů, místostarostů a členů rady obce/městské části/městského obvodu) vede k nezájmu občanů tyto funkce vykonávat;
  • přístup k uveřejňovaným informacím není dostatečně kontrolován a lze jej proto považovat za neoprávněný zásah do soukromého a rodinného života;
  • napadená právní úprava[1] byla přijata v rozporu se zásadami legislativního procesu – navrhovatelé mají za to, že měla být přijímána postupem podle čl. 40 Ústavy, neboť se jedná o zákon, který reguluje pasivní volební právo a svým obsahem tak odpovídá pojmu „volební zákon“;
  • napadená právní úprava představuje podstatnou a nečekanou změnu podmínek výkonu veřejné volené funkce v průběhu jejího výkonu.

[1] Resp. zákon č. 14/2017 Sb., jehož součástí jsou i navrhovateli napadená ustanovení.

Zmíněné ustanovení podle skupiny senátorů vypočítává druhy majetků, které musí politik oznámit. Zároveň musí uvést cenu a způsob, jakým k majetku přišel. Veřejní funkcionáři musí úplně a pravdivě oznámit také nesplacené závazky. A mají povinnost říct, komu přesně dluží a kolik.

Senátoři, kteří se kvůli nové právní úpravě obrátili na Ústavní soud ale tvrdí, že taková povinnost zasahuje do práv třetích lidí, kteří nemají veřejnou odpovědnost – především manželů, manželek a společníků ve firmách. „Zákon tak zasahuje subjekty, které nebyly nikým zvoleny, nechtějí být nikam zvoleny, a které nedaly k tomuto zveřejnění tedy ani předpokládaný souhlas,“ píší členové horní komory ve stížnosti.

Dramaticky také podle nich sníží zájem lidí vykonávat tyto funkce. „Stát novelou alibisticky přenáší svou odpovědnost za protikorupční prostředí na tisíce lidí pracujících ve svém volném čase a nezištně pro samosprávu tím, že neurčitému okruhu osob hodlá ve veřejném registru zpřístupnit téměř veškeré informace o majetku těchto osob.“ Takové informace bude podle nich snadné zneužít. Kritizují tím také to, že registr informací bude veřejný a přístup k němu nebude nijak kontrolován. O tom, že práce zastupitelů je už teď rizikem srovnatelná s prací ošetřovatelů lvů, mluvil pro Ekonomický deník advokát Toman v tomto rozhovoru.

Senátoři navíc dodávají, že úprava nebyla správně přijatá. Domnívají se, že zákon měl být posuzován jako volební, protože reguluje pasivní volební právo – tedy právo občana kandidovat a být volen. A v neposlední řadě jí vytýkají, že zásadně mění podmínky pro už běžící mandáty.

Vanda Kofroňová