Rozvoj smart cities brzdí stát a developeři, tvrdí nová studie

Spolupracujte. Stát, samospráva a soukromý sektor nemají být při naplňování strategie smart cities rivaly, tvrdí experti.

Více než jedna třetina technologických expertů je přesvědčena, že největší překážkou rozvoje smart cities je stát.

Zhruba ve stejné míře jsou brzdou rozvoje této strategie také developerské společnosti a možná překvapivě i samotní obyvatelé měst. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Osborne Clarke, která zjišťovala pohled technologického sektoru na to, jak inovace změní prostředí Evropy a evropských měst v průběhu příštích pěti let.

Autoři studie se dotazovali 555 odborníků na informační technologie z Velké Británie, Německa, Francie a Nizozemska. Nikoli překvapivě respondenti označili velké technologické a start-upové společnosti za nositele know-how, které je pro budování takzvaných smart cities zcela klíčové. Myslí si to více než osmdesát procent dotázaných. Přibližně stejné procento je přesvědčeno, že informační technologie dokáží významně pomoci při řešení současné bytové krize, která je typická prakticky pro celou Evropu.

Partneři, ne rivalové

Nezanedbatelnou roli budou v tomto ohledu hrát také vysoké školy a univerzity. Podle čtyřiceti procent respondentů jsou tyto instituce „mimořádně vybavené znalostmi“ k tomu, aby mohly rozhodujícím způsobem přispět k budování „chytrých měst“.

Ze zprávy také vyplývá požadavek na posílení spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem (ve smyslu státu) a univerzitami. Vlády by neměly technologické společnosti brát jako soupeře, ale jako partnery, se kterými jsou schopny svou strategii rozvíjet daleko efektivněji, než kdyby se o to snažily pouze vlastními silami.

„V současnosti vláda nebo nějaká lokální politická reprezentace vybírá vítěze tendrů na základě předem daných kritérií, podle toho, jakého výsledku má být dosaženo,“ uvádí ve zprávě Conrad Davies, šéf divize správy nemovitostí a infrastruktury společnosti Osborne Clarke. „Co kdyby se ale veřejné instituce obrátily na developery, technologické společnosti, investory a univerzity ještě předtím, než stanoví cíl? Zřejmě by společnými silami našli daleko efektivnější řešení,“ dodává Davies.

Právě to je důvod, proč veřejné instituce, tedy vlády a samosprávy, jsou označeny za ty, kdo rozvoj strategie smart cities nejvíce brzdí. Nedostatečná spolupráce ve fázi samotného vymýšlení a přípravy různých projektů, které ke smart cities mají současnou realitu evropských měst přibližovat.

Jenže nejsou v tom samy. Srovnatelně silnou brzdou jsou prý také developeři. Osm z deseti dotázaných technologických expertů souhlasí s tvrzením, že technologická řešení jsou z developerských projektů odstraňována příliš často poté, co jsou analýze podrobeny náklady na ně. Téměř osmdesát procent respondentů uvádí, že developeři dávají při posuzování svých projektů nesmyslně přednost krátkodobým stavebním nákladům před dlouhodobými přínosy technologických řešení.

Do Londýna a do nájmu

Za špičku a následováníhodný příklad považuje dvaačtyřicet procent respondentů Londýn. Své prvenství si podle nich udrží i v horizontu pěti let, byť je o tom přesvědčeno jen 39 procent dotázaných technologických expertů. Na dalších příčkách vidí dnes i za pět let Amsterdam, Berlín, Paříž a Stockholm. Tato města mají podle mínění odborníků ovšem učinit větší pokrok ve strategii smart cities než Londýn.

Autoři studie se také ptali na technologické oblasti, které budou klíčové pro rozvoj logistiky nebo zajištění chodu soukromých společností. Zatímco u logistiky přikládají největší význam takzvaným big data, u administrativy je to takzvaná kolaborativní technologie. V obou oblastech byla také velmi často (zhruba ve třetině případů) zmiňována umělá inteligence. Pro logistiku bude důležitá také robotika a virtuální realita.

Technologie mají také výrazně zlepšit otázku bydlení. Dvaaosmdesát procent dotázaných expertů je přesvědčeno, že inovace pomohou při řešení nedostatku bytů, a to skrze efektivnější vyhledávání a využití stavebních ploch, snižování stavebních nákladů nebo zahušťování bytové výstavby.

Díky digitalizaci má také získávat na větší atraktivitě nájemní bydlení. Zejména mladá generace bude prý dávat přednost nájemním bytům vybaveným chytrými technologiemi před pořizováním vlastnického bydlení. Myslí si to téměř tři čtvrtiny dotázaných. Tento způsob bydlení bude atraktivní i pro starší lidi, kteří budou ve stále větší míře ochotni prodat svůj dosavadní byt či dům a podzim života strávit v nájmu.

-zm-