Rozpočet EU: Evropský parlament chce více peněz pro boj s migrací, Erasmus a bezpečnost

Evropský parlament včera přijal rezoluci týkající se nového rozpočtu EU od roku 2020. V návrhu rozpočtu, který na začátku měsíce představil Evropskému parlamentu Jean Claude-Juncker, Komise podle europoslanců špatně odhadla dopady navrhovaných škrtů a zároveň málo investuje do bezpečnosti, boje s migrací či programu Erasmus+.

Rezoluce byla přijatá 409 hlasy pro na středečním plenárním zasedání ve Štrasburku, 213 europoslanců hlasovalo proti a 61 se zdrželo hlasování. Podle poslanců podcenila Komise ve svých výpočtech skutečné dopady škrtů ve společné zemědělské politice, když odhadla ztráty někde na úrovni „okolo 5 %“. Podle vlastních propočtů Evropského parlamentu by však ztráty měly dosahovat minimálně 10 %, ale spíše až 15 %. Dále poslanci potvrdili svou původní pozici, a sice, že trvají na tom, aby se neškrtalo v politice soudržnosti.

Na tuto žádost však reagoval eurokomisař zodpovědný za rozpočet EU a lidské zdroje Gunther Oettinger, který škrty označil za potřebné a spravedlivé. „Kohezní politika dokázala, že je úspěšná,“ řekl eurokomisař. Jako důkaz úspěšnosti označil ekonomický růst ve střední a východní Evropě. To se týká i České republiky, která si z nového rozpočtu přijde na méně peněz z kohezních fondů, než tomu bylo doposud. Slovům eurokomisaře dal na twittteru za pravdu i státní tajemník pro EU Aleš Chmelař.

Válka o Erasmus

Komise v návrhu rozpočtu od roku 2020 zdvojnásobila investice do výměnného programu Erasmus+. Podle europoslanců se ale jedná o příliš malé navýšení, vzhledem k tomu, jak úspěšný program je. Proto v rezoluci navrhli, aby se jeho rozpočet ztrojnásobil. Zároveň požadují konkrétní podporu malých a středních podniků a zdvojnásobení rozpočtu určeného na boj s nezaměstnaností mladých Evropanů. Rozpočet určený na výzkum a inovace by se měl rovněž navýšit alespoň o 50 %. Navíc je podle europoslanců potřeba přijít s dalším zdrojem peněz pro boj s migrací, rozvojem bezpečnosti a vnějších vztahů EU.

Vlastní zdroje EU a podmínka dodržování právního státu

Rezoluce rovněž vítá snahu Komise vytvořit vlastní zdroje příjmu v podobě systému korporátních daní, příjmu z obchodování s emisemi a daně z plastu.  Cílem těchto nových zdrojů příjmu je ulehčit členským státům v jejich příspěvcích do rozpočtu EU. Jako pozitivní snahu označila předsedkyně Výboru pro rozpočtovou kontrolu Ingeborg Grässleová fakt, že Evropská komise navrhuje speciálním mechanismem posílit propojení mezi unijními penězi a dodržováním zásad právního státu. O problémech, kterým tento návrh bude čelit, jsme psali ve spojení s negativním postojem vůči takovému systému ze stran Maďarska a Polska.

Řada na Komisi

Schválení konečné verze dlouhodobého rozpočtu EU podléhá souhlasu Evropského parlamentu. Ten se svou zmíněnou rezolucí vyjádřil k původnímu návrhu a nyní se čeká na reakci Evropské komise. Nadále se musí zohlednit i fakt, že dlouhodobý rozpočet Evropské unie musí schválit Rada EU, kterou tvoří ministři jednotlivých členských států. Cílem Evropského parlamentu je dosáhnout dohody o novém rozpočtu před volbami do EP v roce 2019.

Filip Hanka

Mohlo by vás zajímat:

Evropská komise ulehčí minipivovarům, navrhla snížit spotřební daň z alkoholu 29.5.2018

Nový rozpočet EU v kostce – více peněz od členských států, příprava na migrační vlnu a škrty v některých oblastech 3.5.2018

Juncker představil návrh nového rozpočtu EU. Hodlá trestat nedodržování právního státu 2.5.2018

Aleš Chmelař: Česku nehrozí, že by kvůli nepřijetí uprchlických kvót přišla o eurodotace a na novém rozpočtu EU opět vydělá 20.4.2018