Rozhodnutí o stavbě za 59 dní? Nový stavební zákon dostává konkrétnější obrysy

Úřednické razítko. Ilustrační foto: www.pixabay.com

Dnes zabere shánění všech potřebných razítek pro stavbu víc než 4 roky. Podle nového stavebního zákona by se počet dnů bez doby přerušení zkrátit zhruba na jeden rok. Práce úředníků by měla trvat maximálně 59 dní. Umožnit to má hlavně zjednodušování a sjednocování procesů. Územní řízení, stavební řízení a EIA se mají sloučit do jednotného povolovacího řízení. Za tím účelem by měl vzniknout Nejvyšší stavební úřad. Návrh také počítá s tak zvanou fikcí souhlasu – pokud se příslušný úřad nevyjádří do 30 dní, bude se mít za to, že souhlasí.

Předvídatelné, efektivní a adekvátně kontrolovatelné. Tak by mělo vypadat stavební řízení v ideálním případě. To české má ale k ideálnímu stavu daleko. I dvanáct let po přijetí stavebního zákona a po víc než 20 novelách je stavební řízení pořád neúnosné dlouhé a nepřehledné. Ani poslední velká změna z roku 2017 situaci nevyřešila. Už v době jejího vzniku tak ministerstvo začalo pracovat na rekodifikaci stavebního práva, jehož podoba se už rýsuje.

Rychlá urbanizace velkých měst na jedné straně, vylidňování měst a obcí, které se nejsou schopné přizpůsobit současným potřebám svých obyvatel. I to je trend, na který musí veřejná správa a veřejné stavební právo reagovat. Předkládaná verze má procesy spojené s výstavbou zefektivnit, zjednodušit a zbavit obstrukcí. Neměla by ale zapomínat na kvalitativní charakteristiky výstavby a zajistit péči o krajinu. Významné téma, které musí stavební zákon ošetřit jsou i tak zvané liniové stavby a další stavby ve veřejném zájmu. Potřeba tak bude novelizovat řada dalších zákonů.

Základem novely má být jedno rozhodnutí o (ne)povolení stavby, nikoli řada na sobě nezávislých rozhodnutí. „Musí ovšem skutečně jít o jedno řízení, kde vše probíhá paralelně a přímo v rámci meritorního řízení o povolení stavby. Nikoliv o kumulaci všech doposud samostatných řízení do formálně jednotného procesu, ve kterém by však i nadále vznikala jednotlivá samostatná stanoviska a fakticky by v něm jedno řízení navazovalo na druhé,“ uvádí dokument. Sjednocené řízení má vyřešit řadu problémů – třeba nevyjasněné kompetence jednotlivých úřadů i případnou nedostatečnou odbornou úroveň. Ostatně například výroční zpráva o stavu veřejné správy v ČR za rok 2017 konstatuje, že „[a]nalýzou údajů o práci stavebních úřadů byla odhalena relativně vysoká míra úspěšně uplatněných opravných prostředků. Ta pro rok 2017 dosáhla 43 %.“

Cílem je, aby účastníci řízení měli možnost řádně se účastnit povolovacího řízení, ovšem jen jednou „Rozsah námitek účastníků řízení by měl vycházet z toho, jaká hmotná práva, jež mohou být povolováním stavby dotčena, jim svědčí, a jak je uplatňovali od počátku řízení. Nelze nadále považovat za přípustné, aby účastníci řízení namítali skutečnosti, které se jejich právního postavení a zájmů nijak nedotýkají, případně které mohli uplatnit v příslušné fázi povolovacího řízení, ale neučinili tak,“ píše se v materiálu.

A zbavit by se měla oblast stavebního práva i systémové podjatosti (o ní jsme psali víc zde) a proti sobě jdoucích zájmů státní správy. Agendu v oblasti státní stavební správy by tak již neměly realizovat územní samosprávy. Vzniknout by naopak měla soustava profesionální státní stavební správy (organizačně i institucionálně oddělená od veřejné správy vykonávané územními samosprávnými celky), která převezme kompetence stavebních úřadů všech typů i všech dotčených orgánů. Nejvyšším orgánem této správy bude Nejvyšší stavební úřad, podřízený MMR. Páteří soustavy pak budou krajské stavební úřady se sídlem v sídle krajů. O tom, že „úřad blíže lidem“ není vždycky pro systém ideální hovoří už´Hodnocení dopadů regulace pro transformaci stavebních úřadů, zpracované v roce 2013´. Krajské stavební úřady tak převezmou působnost současných obecních a krajských úřadů na úseku územního plánování, územního rozhodování a vyvlastnění. Podobně jako katastrální úřad budou ale i stavební úřady mít svá „kontaktní pracoviště“ v obcích s rozšířenou působností. V této souvislosti by také  mělo dojít k pečlivé inventarizaci všech pracovních pozic a kompetencí, aby převod agendy proběhl co nejplynuleji.

S tím souvisí i tzv. resortismus, který se mimo jiné projevuje nevstřícnou meziresortní spoluprací a nedostatečnou komunikací. „Jestliže ani po 20 letech nedošlo v této oblasti k žádným výraznějším zlepšením, je nutnost razantnějších a systémových změn zřejmá…Výše popsaný stav navíc nepůsobí pouze horizontálně. Projevuje se v rámci stávajícího systému i vertikálně ve vztahu k nižším stupňům institucionální soustavy. Významným důsledkem nedostatečné koordinace veřejné správy na centrální úrovni je totiž dopad na řízení přenesené působnosti, kterou vykonávají orgány územních samosprávných celků.,“ popisuje stav materiál. A dodává, že „Tento věcný záměr tedy nepředstavuje v žádném případě pokus o destrukci spojeného modelu veřejné správy jako takového. Jeho předmětem je vynětí jedné agendy, u níž je s ohledem na její komplexnost, četnost, odbornost a procesní složitost zcela na místě integrovat ji do samostatné autonomní institucionální soustavy.“

Aby ubylo potřebných razítek, chce MMR zredukovat počet dotčených orgánů i přehodnotit sledované chráněné veřejné zájmy, které bude potřeba znovu definovat. Výstupy dotčených orgánů už také nebudou mít povahu závazného stanoviska, ale vyjádření a stavební úřad bude s nimi v řízení nakládat jako s běžnými podklady pro rozhodnutí. Podle některých odborníků na kulturní dědictví ale právě snaha o zjednodušení ohrozí památky i památkové oblasti. „Nelze stejným způsobem přistupovat ke stavbě dálnice a k obnově národní kulturní památky,“ píší v otevřeném dopise, který zaslali premiérovi Andreji Babišovi.

Zpřehlednit a zefektivnit procesy stavebního řízení by měla i elektronizace stavební agendy. Jeho prostřednictvím se budou obstarávat stanoviska vlastníků dopravní a technické infrastruktury a dotčených orgánů mimo budoucí stavební správu.

Změny čekají i územní plánování. Územní rozvojový plán by měl fungovat jako celostátní nástroj. „Jak celostátní územní rozvojový plán, tak územní plán kraje budou vždy obsahovat závaznou část řešící vymezení ploch a koridorů a strategickou část obsahující strategické a koncepční otázky územního rozvoje; na úrovni obecního územního plánování bude ponechána dvouvrstvá struktura územního plánu obce a regulačního plánu,“ plánuje MMR.

Nově by také úřady měly zájemcům vydávat předběžnou informaci o tom zda a za jakých podmínek je možné stavbu realizovat. Některá vyjádření by po zaplacení správního poplatku mohli pro stavaře obstarat samotní úředníci. A zákon zavádí také už zmiňovanou fikci souhlasu. Odvolací úřad také nebude moct zrušit rozhodnutí stavebního úřadu prvního stupně a vrátit mu věc k dalšímu řízení, čímž by se mělo zabránit tzv. ping-pongu. S tím souvisí i závazné lhůty, ve kterých budou muset úřady rozhodnout, včetně tzv. fikce souhlasu a automaticky generovaného rozhodnutí v prvním stupni v případě, že úředníci včas svoji povinnost nesplní. V odvolacích řízeních bude urychlení průběhu řízení zajišťovat automatické vygenerování upozornění na nečinnost.

U nepovolených staveb už nebude možné dodatečně stavby povolit a rovnou úřad nařídí její odstranění. Dokonce se uvažuje o zavedení nového trestného činu černé stavby (více o černých stavbách jsme psali zde). Změnami pak projde i soudní přezkum v řízení o správních žalobách. Výsledkem by mělo být zrychlení, zefektivnění a zkvalitnění soudního přezkumu při zachování ochrany veřejných subjektivních práv.

Stavební úřady by nově také musely sdělovat konkrténí nedostatky žádosti v prípadě, že obdrží vadnou žádost. Další případné vady žádosti se budou muset týkat už jen nově dodaných podkladů.  Případné soukromoprávní námitky účastníků řízení budou posuzovat pouze z hlediska veřejnoprávních předpisů. Z tohoto důvodu nebude žadatel povinen k žádosti o povolení stavby automaticky předkládat souhlasy vlastníků dotčených nemovitostí s povolením stavby. Žadatel  bude muset doložit souhlas vlastníka dotčené nemovitosti s povolením stavby pouze v případě, že by tento vlastník v průběhu řízení a ve lhůtě pro uplatnění námitek vznesl námitku. K později uplatněným námitkám již stavební úřad nesmí přihlížet. Návrh také počítá s tím, aby stavební úřady v rámci řízení o povolení stavby rovnou posoudily i vliv stavby na životní prostředí, aniž by muselo být vydáváno závazné stanovisko EIA jako doposud.

Nový zákon by měl také bránit obstrukcím a šikanózním stížnostem – například zavedením institutu zneužití práva podat správní žalobu. Týkalo by se to především situací, kdy stěžovatel vědomě uvádí nepravdivé informace, používá obzvlášť provokativní nebo i urážlivý jazyk nebo zjevně neopodstatněnou stížnost podává opakovaně.

Vanda Kofroňová

O tématu jsme dříve psali:

MMR chce státní projekční kancelář i kauce při přezkumu povolení dopravních staveb

Informace na jednom místě a online. MMR plánuje změny ve veřejném stavebním právu