Rodinný podnik jako značka. Ministerstvo spravedlnosti navrhuje způsoby jak zvýhodnit rodinné podnikání v Česku

Rodinný podnik jako značka. Ilustrační foto - Pexels.com

Ministerstvo spravedlnosti se s dalšími resorty zabývalo rodinným podnikáním v Česku. Na stole je závazná definice, kterou se bude zabývat vláda. V budoucnu je možné, že po vzoru okolních státu přijdou i daňové úlevy pro nově definované podniky. Brzy se možná dočkáme po vzoru značky „Klasa“ nového označení „rodinný závod“.

Ministerstvo spravedlnosti spolu s resortem průmyslu a obchodu a ministerstvem pro místní rozvoj navrhuje zvýhodnění rodinného podnikání u nás. Po vzoru jiných států EU chce získat lepší přehled o tomto druhu podnikání a díky tomu mít možnost lépe sledovat vývoj a případné problémy. „Vymezení rodinného podnikání má být primárně prostředkem pro jeho podporu, respektive má tomuto specifickému druhu podnikání ulehčit od problémů, s nimiž se potýká. Nejprve je tedy třeba identifikovat nedostatky stávajícího stavu,“ uvádí se ve zprávě, kterou ministerstvo spravedlnosti předkládá vládě k diskuzi.

Materiál si vyžádali poslanci hospodářského výboru Sněmovny loni v březnu zejména kvůli tomu, že se domnívali, že je potřeba tento typ podnikání podpořit. „Rodinné podniky jsou největším zdrojem pracovních míst v soukromém sektoru, přičemž jejich vícegenerační povaha posiluje stabilitu hospodářství, neboť mají větší schopnost přečkat složitá období recese a stagnace. Díky vyšší míře důvěry mezi členy rodiny jsou rodinné podniky velmi flexibilní a schopny rychle se přizpůsobit změnám v socioekonomickém prostředí. Vyznačují výrazně vyšším poměrem vlastního kapitálu než ostatní podniky, což zásadně podporuje hospodářskou stabilitu podniku i stabilitu celkového hospodářství. Rovněž hrají zásadní úlohu v regionálním rozvoji, kde vytvářejí trvalá pouta se zaměstnanci, zákazníky, dodavateli a místními komunitami,“ uvedli poslanci argumenty, proč chtěli po ministerstvech v čele se spravedlností seriózní analýzu. Cílem je ukotvení problematiky rodinných firem do právního řádu.

Podle definice, kterou by vláda měla přijmout, se za rodinný podnik bude považovat obchodní korporace, ve které je nadpoloviční počet neomezeně ručících společníků tvořen členy jedné rodiny a alespoň jeden člen této rodiny je jejím statutárním orgánem, případně je možné, aby za rodinu řídil podnik svěřenský fond, ve kterém ale musí být ve statutárního orgánu fundace nebo svěřenským správcem. Ministerstvo myslí v definici i na živnostníky, kde stačí, aby v živnosti působili alespoň dva členové jedné rodiny.

Spolu s definicí, která sama o sobě nebude mít žádné dopady, navrhuje ministerstvo i větší podporu tohoto druhu podnikání. „Podpora může spočívat v přímé finanční podpoře podnikání (záruky, úvěry, dotace) či v podpoře asociací podnikatelů, v propagaci rodinného podnikání ze strany příslušných ministerstev, v organizaci školení a vzdělávacích akcí pro podnikatele či v jejich podpoře. Například by mohla vzniknout značka „rodinný závod“, kterou by mohlo ministerstvo či zájmové sdružení udělovat subjektům, které splní jím stanovené podmínky. V současné době obdobně Ministerstvo zemědělství uděluje značku „KLASA“ potravinářským výrobkům,“ navrhuje ministerstvo jednu z cest, jak bude možné rodinné podniky v budoucnu podporovat.

Podle ministerstva spravedlnosti stojí za úvahu i varianta, že by se rodinný podnik dostal do samotných právních předpisů, které by mohly toto podnikání přímo zvýhodňovat. Jako možný vzor uvádí ministerstvo definici rodinného podnikání na Maltě, která v roce přijala jednu z nejkomplexnějších právních úprav týkající se této problematiky. V případě splnění přísných podmínek, které maltský zákon požaduje, mohou rodinné podniky získat třeba úvěr od státu, sníženou daň z převodu nemovitosti nebo podílu ve společnosti nebo různá bezplatná školení a poradenství. V Rakousku zase mohou mít rodinné podniky pružnější otevírací dobu, díky zákonu z roku 1991.

Přímé výhody pro velké rodinné podniky však mohou představovat i právní problémy. V Německu se zvýhodňováním rodinného podnikání narazili v roce 2014 u Federálního ústavního soudu, který zrušil značnou část výhod, jenž pro ně plynuly ze zákona schváleného již v roce 2008. Současná německá úprava však dává malým podnikům možnost až 100 % daňových úlev v případě, že fungují déle než 7 let.

Jakým způsobem se vláda k rodinnému podnikání bude ještě otázkou diskuzí, ale prozatím se dá i podle předloženého dokumentu předpokládat, že prozatím dojde pouze k definování samotného pojmu na úrovni vlády a legislativní změny, které by mohly přinést třeba daňové úlevy, budou až otázkou vzdálené budoucnosti.

Michal Ožuch