Ředitel pošty řekl poslancům, že firmu nelze zázračně uzdravit. „Končíme jízdu na mrtvém koni.“ A představil tři fáze záchrany

Lepší služby pro zákazníky, stabilizace zaměstnanců, úspory a efektivita. Služby pro stát, pro veřejnou správu – eGovernment – a komerční služby. To jsou hlavní pilíře ozdravění a restrukturalizace České pošty, které právě představuje nový generální ředitel České pošty Roman Knap poslancům výboru pro veřejnou správu. Čisté náklady na zajištění univerzální služby činily vloni 2, 1 miliardy korun, od státu přitom pošta obdržela úhradu půl miliardy.


Od srpnového nástupu Romana Knapa na post generálního ředitele pracuje Česká pošta na strategii 2020+, která by měla zásadním způsobem ozdravit zastaralé a méně konkurenceschopné služby. Strategie by měla být do konce října předložena zakladateli pošty ministerstvu vnitra. První verzi klíčového dokumentu už schválila dozorčí rada na konci září. Na obsahu strategie se ale stále pracuje a Roman Knap na jednání výboru pro veřejnost představil její klíčové priority.

Strategie bude obsahovat jak dlouhodobou vizi rozvoje České pošty, tak nezbytná krátkodobá stabilizační opatření. Jde především o rychlou stabilizaci v letošním a příštím roce a vizi České pošty po roce 2020. „Končíme jízdu na ´mrtvém koni´, Česká pošta se dříve soustředila na ´udržení černých čísel´. „Prohlubovala se kvůli tomu mezera mezd oproti trhu, odkládaly výdaje na opravy i prodej nepotřebného majetku. Kvůli tomu byla promarněna příležitost problémy pošty řešit včas. V tomto přístupu už nemůžeme pokračovat,“ vyplývá z materiálu, který Roman Knap prezentoval poslancům.

Pošta si podle Knapa musí přiznat reálnou situaci, která není lichotivá. Několik let je už fakticky ve ztrátě, která bude bez razantních změn dále akcelerovat. „Infrastruktury a produkty jsou zastaralé, nákladné a neudržované. Mzdy jsou značně pod trhem, fluktuace roste, pošta ztrácí schopnost zajišťovat své služby,“ podotkl Knap. V současném stavu proto nelze poštu zázračně šmahem uzdravit a změny je nutné rozložit do tří fází. První by měla být stabilizace v tomto roce a na počátku roku následujícího. Příští rok je pak třeba zahájit taktická a nápravná opatření. Po stabilizaci nastoupí čas transformační strategie 2020+, tedy zásadní a koncepční změny. Jejími prioritami jsou především lepší služby pro zákazníky, to znamená, že pošta by se měla ze zkostnatělé instituce stát reálně skutečně zákaznicky orientovanou společností. Měla by se také stát férovým zaměstnavatelem, což logicky obnáší stabilizaci stavu stávajících i nových zaměstnanců. A měla by začít hledat možnosti, kde ušetřit. „A transparentně hovořit o svém hospodaření,“ vypíchl Knap. Pošta by také měla být poskytovatelem univerzální služby pro stát, k tomu bude ovšem nutné si ujasnit parametry služby a výši úhrad. Stejně tak by se měla soustředit na služby pro veřejnou správu – a to především eGovernment. Dalším podstatným segmentem pak bude poskytování komerčních služeb.

Ukáží Vánoce a problémy Pošty Partner

První velkou zatěžkávací zkouškou pro nový management pošty bude příprava na Vánoce, kvůli kterým společnost tradičně sklízí řadu výtek od klientů. Konkrétním příkladem rychlých stabilizačních opatření ,s cílem zajistit v náročném předvánočním období lepší kvalitu služeb pro zákazníky by měla být investice do největšího třídícího uzlu v pražských Malešicích. Jde o injekci ve výši 70 milionů korun, které jsou právě v Malešicích proinvestovávány. Pošta kvůli předvánočnímu shonu pracuje také na zajištění dodatečných 523 dodávek pro rozvoz zásilek. Snaží se také vyřešit potřebné množství zaměstnanců a brigádníků. Proto navýší pro předvánoční období odměny jak pro zaměstnance, tak pro brigádníky. „K poslednímu září bylo uzavřeno 2.650 nových pracovních dohod s brigádníky, kterých ovšem potřebujeme pět tisíc. Uzavřeli jsme také smlouvu na zajištění agenturních pracovníků. Budeme se snažit o rychlejší výdej zásilek na pobočkách díky službě ´výdej balíku na kód´, kterou jsme představili před dvěma dny,“ vysvětlil dále Knap.

Rozebral také problémy mladého projektu Pošta Partner, tedy zřizování poboček pošty v privátních provozovnách, vesnických večerkách, apod. „Dosavadní úspory neodpovídají předpokladům. Jsou o čtvrtinu nižší, než se čekalo,“ upozornil Knap. Podle něj není s průběhem projektu spokojena ani sama pošta, ale i někteří starostové. „Naším cílem není ´sbírání čárek´ za pobočky převedené na Pošty Partner. Od listopadu budou jednání se starosty zajišťovat obchodníci. Dříve převod poboček řešili pracovníci provozu. Podoba projektu bude navíc prodiskutována s relevantními asociacemi samospráv. Cestou rozvoje tohoto projektu není zvýšit odměny na Poštu Partner, ale hledat synergii s činností obce a zájmem občanů,“ vysvětlil také ředitel státní společnosti.

Pošta má aktuálně síť 3.200 poboček napříč Českou republikou. S tou jsou ale spojené značné náklady. Pro restrukturalizaci pošty teď bude klíčové, kolik bude mít do budoucna poboček a kdo zaplatí náklady. Za loňský rok totiž překročily čisté náklady sítě poboček 1, 4 miliardy korun a dalších 0, 7 miliardy činí čisté náklady doručovací sítě. „Celkem jsou čisté náklady za loňský rok 2, 1 miliardy korun, ale limit úhrady je ze zákona pouze 500 miliónů,“ vypočetl problém pošty Roman Knap. Uvedené náklady přitom v čase dále porostou, přitom ale klesá objem zásilek, ze kterých se služba financuje. Kalkulaci čistých nákladů univerzální služby prý předložila pošta v řádném termínu do konce srpna Českému telekomunikačnímu úřadu. Teď je na na něm, jak tuto kalkulaci vyhodnotí a případně upraví. A od toho se mohou odvíjet i další změny v tomto státním podniku.

Jan Hrbáček