Ředitel Káňa si koupil sportovní Audi s vyhřívaným volantem a nosičem na lyže za 1,9 milionu z peněz pojištěnců

Koláž: Zdravotnický deník

Před několika týdny, ministerstvo financí zveřejnilo nálezy z kontroly, kterou spolu s ministerstvem zdravotnictví provedlo v Revírní bratrské pokladně (RBP). Jedním z pochybení přitom byl nákup automobilu v hodnotě 1,9 milionu pro ředitele Lubomíra Káňu. Šéf RBP ale pořízení vozu i jeho nadstandardní výbavy v podobě nosiče na lyže či speciálního volantu hájí: důvodem je podle něj to, že musí z Ostravy jezdit velmi často na jednání do Prahy, takže je v rámci časové úspory potřeba lepší vůz.

Co kontrola v Revírní bratrské pokladně ukázala? „Kontroloři konstatovali i neúčelné vydávání veřejných prostředků, jako například pořízení nadstandardního vybavení automobilu pro generálního ředitele v podobě nosiče na lyže či sportovního volantu,“ napsalo na konci června v tiskové zprávě ministerstvo financí.

Samotné kontrolní závěry, které má Zdravotnický deník k dispozici, pak poukazují na neúčelné vynakládání prostředků. „V rámci zdravotně pojistného plánu RBP 2016 je uvedeno v bodě 5.3, že dojde k racionální obměně postupně odepsaného vozového parku, částka ve výši 1,9 milionu Kč. Pod tzv. racionální obměnou se skrývá nákup jednoho automobilu pro generálního ředitele značky AUDI, řady A7 Sportback za cenu 1,896 mil. Kč s DPH,“ píše se v dokumentu.

„Kontrolní skupina na základě výše uvedeného konstatuje, že RBP zcela opomněla existenci zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole a z něho vyplývající povinnost tzv. 3E – dodržení účelnosti, efektivnosti a hospodárnosti. Také odůvodnění uvedené ve zdravotně pojistném plánu o tom, že se jedná o racionální obměnu, není pravdivé, neboť byl zakoupen automobil vyšší kategorie, než byl doposud používaný. Výdaj na nadstandardní výbavu (střešní zavěšení pro lyže či snowboard) je neúčelný. Kontrolní skupina považuje za prokázané, že volba nejsilnější/nejdražší motorizace s objemem 3.0 (235 kW) není rozhodně účelná a už vůbec ne hospodárná – vyšší spotřeba,“ dodává kontrolní závěr.

Audi jako nejlepší prostředí pro práci s dokumenty

Ředitel Káňa ale v postupu problém nevidí. Pojišťovna také podle svého prohlášení podala už během kontroly námitky vůči kontrolním závěrům, ovšem „kontrolní skupina tyto námitky ve většině případů bez relevantního zdůvodnění odmítla“.

„Chápu, že jde o novinářsky zajímavé téma, kterému v českém prostředí každý rozumí a většinou je dokáže odborně posoudit. Přitom neexistuje žádný stanovený nebo alespoň doporučený standard pro volbu konkrétního vozidla pro konkrétní funkci. Požadavkem tedy prioritně je, aby nebyl porušen žádný právní předpis, což je v tomto případě beze zbytku naplněno,“ napsal nám v reakci na žádost o vysvětlení volby vozu a jeho vybavení Lubomír Káňa.

Zároveň uvádí i hlavní důvody, které ho k výběru Audi A7 Sportback vedly. „Prvním je geografická poloha ředitelství naší zdravotní pojišťovny. Vzhledem k tomu, že prakticky všechna závažná jednání se odehrávají v Praze, představuje každé z nich při čtyřech hodinách jízdy tam i zpět přibližný časový rozsah běžné pracovní směny. Snahou pak pochopitelně je tento čas co nejvíce zkrátit při zajištění co možná nejvyšší úrovně bezpečnosti a zároveň vytvořit co nejlepší podmínky zejména pro práci s dokumenty či jejich tvorbu. Snad ani nemusím zdůrazňovat, že tyto cesty je nutno absolvovat často až velmi často,“ vysvětluje ředitel Káňa.

Na okraj zmiňme, že co se týče časové úspory, bylo by pro ředitele Káňu výhodnější využít místo českých silnic vlak. Jen České dráhy jezdí z Prahy do Ostravy každou hodinu, přičemž cesta trvá tři hodiny a pro práci s dokumenty nepochybně zajišťuje vstřícnější prostředí než sezení za volantem. Za jednosměrnou jízdenku první třídou by přitom pojišťovna dala kolem 700 korun, druhá třída pak vyjde na 330 korun a méně.

Nadstandardní volant ze zdravotních důvodů

„Pokud jde o další vybavení, je toto přizpůsobeno skutečnosti, kdy, znovu podle platných právních předpisů, je svěřené vozidlo možno paralelně využívat i k soukromým účelům, samozřejmě s odpovídající úhradou za ujetou vzdálenost. Permanentně skloňovaný volant přitom nebyl pořizován jako sportovní, ačkoli má takovýto obchodní název, ale jako vyhřívaný, a to z důvodu mého zdravotního stavu,“ objasňuje dále Lubomír Káňa. „Dotčený postup je z hlediska příslušného právního předpisu hodnocen jako nepeněžní benefit, který podléhá řádnému zdanění prostřednictvím navýšení daňového základu za každý kalendářní měsíc o jedno procento z pořizovací ceny vozidla, pochopitelně včetně dalšího vybavení,“ dodává.

Ať už jsou uvedené důvody relevantní či ne, Revírní bratrská pokladna mohla s kritikou ze strany státních orgánů počítat. Není to totiž tak dávno, co českými médii proběhla kauza nákupu drahého vozu Audi, tehdy pro ředitele Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR Jaromíra Gajdáčka. Za nákup Audi A8 L v hodnotě 2,8 milionu a dalších vozů pro management pak vedení pojišťovny na začátku roku 2015 nevybíravě „griloval“ sněmovní zdravotní výbor. Poslanci tehdy zdůraznili, že pokud chce ředitel druhé největší zdravotní pojišťovny luxusní auto, má si pořídit Škodu Superb v plné výbavě za milion korun.

Nejinak se na věc dívá současné vedení ministerstva financí. „Takto se s veřejnými prostředky nakládat nesmí, jde o peníze pojištěnců. Budu požadovat co nejrychlejší a důslednou nápravu. Apeluji na zástupce ministerstva zdravotnictví, zaměstnavatelů a odborů v orgánech pojišťovny, aby zástupcům ministerstva financí s prosazením této nápravy pomohli,“ uvedl k pochybením v RBP na konci června ministr financí Ivan Pilný.

Michaela Koubková, Zdravotnický deník

O tématu jsme také psali:

Revírní bratrská zaplatila miliony právničce Šmehlíkové. Trestný čin, dovozují ministerstva financí a zdravotnictví 21.7.2017