Rakousko chystá výrazné zjednodušení podmínek pro investice

Margarete Schramböcková, rakouská ministryně hospodářství, je předkladatelkou zákona, který budí kontroverze.

Cílem takzvané automatizace je podstatné zkrácení procesu posuzování vlivu staveb na životní prostředí. Pokud se úřad k projektům nevyjádří do devíti měsíců, dostanou automaticky zelenou.

Rakouský kabinet má v plánu rozhodujícím způsobem zjednodušit výstavbu zejména v oblasti dopravní a jiné infrastruktury. Navíc se připravovaná legislativa nebude týkat pouze investic veřejných, ale i soukromých. Do parlamentu poputuje zákon z dílny ministryně hospodářství Margaret Schramböckové, který úřadům a soudům stanoví maximální lhůtu, ve které se k žádosti o povolení stavby mohou vyjádřit. Ta má být devítiměsíční, a pokud ji dotčené instituce nestihnou využít, projekt automaticky dostane zelenou. O připravované normě informoval portál Týden.cz s odkazem na rakouský deník Der Standard.

Vláda chce přitom upřednostni velké infrastrukturní projekty. Ty jsou v současné době značně brzděny procesem EIA (posuzování vlivu staveb na životní prostředí), který v Rakousku trvá průměrně 18,4 měsíců, tedy více než rok a půl. Jenže rozhodování o velkých projektech trvá podstatně déle.

Konec nekonečných řízení

Například o výstavbě třetí přistávací dráhy na letišti ve Vídni se úřady „radily“ sedmnáct let. Spolkový správní soud nakonec projekt poslal k ledu, nicméně jeho verdikt byl ústavním soudem v loňském roce zrušen. Přitom devítiměsíční lhůta na posouzení vlivu stavby na životní prostředí v rakouském právním řádu existuje už nyní. Jenže úřady nejsou schopny tak rychle rozhodovat.

Takzvaný zákon na podporu místního rozvoje by měl výše uvedeným prodlevám zabránit. Na jeho základě by totiž měly být vybrány prioritní projekty, které jsou předmětem zvláštního veřejného zájmu. Typicky se to bude týkat silniční a dálniční sítě, železnic, energetických sítí, elektráren nebo výzkumných center.

Aby vybrané projekty mohly splňovat podmínku zvláštního veřejného zájmu, budou muset mít rovněž mimořádný hospodářský význam. Roli bude hrát celkový objem zamýšlené investice, dopad na trh práce nebo to, do jaké míry bude mít takový projekt regionální přesah (takzvané kritérium nadregionality).

Návrhy projektů na zařazení do kategorie zvláštního veřejného zájmu budou moci podávat zemské vlády, které poté přezkoumá odborná komise. Spolková vláda pak dvakrát ročně rozhodne o tom, které projekty nálepkou zvláštního veřejného zájmu označí.

Byznys tleská, ekologové varují

Podnikatelé a lidé z průmyslu jsou navrhovanou změnou potěšeni. „Místo neustálého zpožďování důležitých projektů bude povolovací řízení kratší a efektivnější,“ uvedl zástupce generálního sekretáře Rakouského svazu průmyslu Peter Koren. Ekologické organizace jsou naopak pobouřeny. „Tímto zákonem ohrožuje náš černomodrý kabinet základní principy právního státu,“ myslí si šéf rakouské pobočky organizace Greenpeace Alexander Egit.

Kromě ekologů navrhovaný zákon kritizuje také opozice. Předložené podobě vytýkají především to, že je „gumová“. Tedy že bude umožňovat velmi flexibilní výklad, a tak za projekt se zvláštním veřejným zájmem bude možné označit prý téměř cokoli. Z řad opozice dokonce zaznívají hlasy, že vládní záměr představuje příklon k totalitním praktikám, známým ze zemí socialistického bloku z období před rokem 1989.

Nicméně i mezi opozičními politiky se najdou ti, kteří vládní iniciativu vítají. K nim patří například zemský hejtman spolkové země Burgenland Hans Niessl (SPÖ). Podle něho by se podobný zákon schválit měl.

Připravovaná norma je součástí širších reforem, které mají Rakousko zatraktivnit pro investice a podnikání. Koaliční kabinet Sebastiana Kurze chce totiž také snížit byrokratickou zátěž podnikatelů, snížit daňové zatížení a zpružnit pracovněprávní legislativu. Právě posledně jmenované vyvolalo o víkendu masivní protesty. Rakouská vláda totiž schválila záměr prodloužit maximální pracovní dobu na dvanáct hodin denně. Do vídeňských ulic vyšlo podle Deutsche Welle kolem osmdesáti tisíc lidí.

-zm-