Programové prohlášení je koktejlem akutních řešení a reformních úmyslů

Vláda Andreje Babiše včera zveřejnila programové prohlášení. V kapitole věnované zdravotnictví se střídavě prolínají dlouhodobé vize s krátkodobými opatřeními a není tudíž tak zcela jasné, kterých změn se dočkáme už v tomto a kterých až v nějakém příštím volebním období. Také řazení témat za sebou je drobně chaotické, občas překvapivé. Vysvětlení na Facebooku bezděčně obstaral sám premiér. „Dělali jsme na něm dlouho a včera všichni členové vlády celý den chatovali, abychom ho dokončili,“ napsal. Prohlášení vlády skutečně záznam z chatu připomíná. Politicky je text opatrnou nabídkou pravicovým stranám, zejména ODS, protože obsahuje některé teze z jejího volebního programu roku 2006. Neurazí ani levici, v programovém prohlášení nejsou žádné poplatky, ani spoluúčast, ani „rušení“ malých nemocnic. Pro Piráty a protikorupční aktivisty se tam zase najdou témata jako je zveřejňování dat o hospodaření nemocnic, či o rozhodování ministerských komisí. Také lze z prohlášení dovodit, že ministr Adam Vojtěch skutečně hodlá do budoucnosti pohřbít úhradovou vyhlášku.

 

Jednotlivé vládní závazky jsme zpřeházeli jinak, než jsou v původním textu programového prohlášení, a to proto, abychom je mohli sdružit do logických celků.

„Chceme kvalitní, moderní a finančně stabilní veřejnou službu pro občany. Zdravotnictví musí reagovat na hrozby dneška, kterými jsou významný nárůst výskytu chronických chorob a stárnutí populace,“ píše se v preambuli a následují závazky v podstatě třech oblastech- 1. trocha reformy, 2. rychlé akutní kroky a 3. pel-mel seznam dlouhodobých úkolů.

Reformní úmysly

Z části věnované zdravotním pojišťovnám na čtenáře dýchne odér reformních snah z doby před deseti lety. Hovoří se o jasné definici role jednotlivých aktérů ve zdravotnictví, prostoru pro větší konkurenci, ale i odpovědnosti zdravotních pojišťoven. „Změny ve zdravotnictví nelze dělat na jedno volební období, proto budeme všechny zásadní kroky ve zdravotnictví konzultovat s opozicí, ve snaze nalézt maximální možný konsenzus,“ zdůrazňuje se v programovém prohlášení.

Vláda se zavazuje, že „připraví nový zákon o zdravotních pojišťovnách, který jasně vymezí jejich kompetence, odpovědnost i odpovědnost jednotlivých orgánů, kontrolu ze strany státu a odpolitizuje Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, při zachování její veřejnoprávnosti“. Také vytvoří novou koncepci fungování zdravotních pojišťoven včetně „umožnění cenové konkurence mezi nimi, ze které budou profitovat zejména ti pacienti, kteří o své zdraví aktivně pečují“ (patrně se myslí odměna nějakými bonusy).

Na jiném místě, které se týkalo eReceptu, je pak najednou překvapivá nesouvisející věta: „Zvážíme snížení počtu zdravotních pojišťoven“. To je docela zásadní věc. Jaký však bude zvolen mechanismus? Spojí se rezortní „ státní“ pojišťovny? Vznikne duální systém – jedné státní a jedné soukromé pojišťovny?

Jiné záměry, které bychom mohli označit za reformní, či systémové,  již v textu vládního prohlášení nenajdeme, nic jako spoluúčast, připojištění, nárok pacienta, standard, restrukturalizace sítě atd.

Akutní opatření: centrální nákupy…

Reformní úmysly jsou sice ceněné v odborné veřejnosti, ale voliči je třeba předložit něco rychlého a srozumitelného. Andrej Babiš tuhle disciplínu ovládá dokonale, a proto zdůrazňuje, že je třeba zdravotnictví „konečně řídit“. Tomu lidé rozumí, i když nevědí, co si pod tím mají představit. Jenže i na to má Babiš odpověď – centrální nákupy! Adam Vojtěch, jak už jsme psali v jeho profilu Adamova mise – má promyšleno, jak je konkrétně provést.  „Zavedeme centrální nákupy léků a ostatního materiálu, založené na nejlepším poměru ceny a kvality,“ píše se v programovém prohlášení. Nepochybně tohle bude vlajková loď nového ministra, která může vyplout už na jaře. Nakupovat může speciální nová organizace, ale také je možné svěřit nákup třeba centrových léků pojišťovnám.

Vojtěch chce také zavést v přímo řízených nemocnicích jasná metodická pravidla pro takzvané zpětné bonusy. „Tyto bonusy musí být vždy podloženy smlouvami, řádně zaúčtovány a vykazovány jednotlivým zdravotním pojišťovnám,“ uvádí se ve vládním programu. Samozřejmě k tomu patří obvyklá protikorupční rétorika o otevřeném zveřejňování dat o hospodaření rezortu a transparentním rozhodování „všech komisí“ při ministerstvu zdravotnictví s kontrolou veřejnosti na internetu.

…zdravotnické prostředky a léky

Skutečně velkou výzvou pak bude zákon o regulaci úhrad zdravotnických prostředků, na který předcházející vláda rezignovala a který není možné už dále odkládat. Problematika je to odborně složitá a značně kontroverzní.

Stejně jako není vůbec snadné připravit „revizi odměňování lékárenské péče a systému stanovování cen a úhrad léků, aby byl flexibilnější a život zachraňující léky se dostaly dříve k pacientům“. Spojení obou problematik do jedné věty naznačuje, že se můžeme v této oblasti dočkat i podstatných změn.  Zájmy lékárníků, farmaceutických firem, pojišťoven a státu však nejsou zcela totožné a jak mezi nimi propluje nový ministr se svými návrhy, nelze ani náhodou poznat z programového prohlášení.  Do toho ovšem vchází ještě jeden vládní záměr a tím je zavedení systému pro vstup nových technologií a výkonů do úhrad z veřejného zdravotního pojištění, založeném na principech Health Technology Assessment (HTA). Opět záleží na provedení, HTA může taky skončit nešťastně nabobtnalou komisí, která bude vytvářet administrativní bariéry, nebo dokonce zavánět korupcí. Cílem má být „posouzení nákladové efektivity tak, aby z veřejného zdravotního pojištění bylo hrazeno jen to, co má skutečný přínos pro pacienta“. Jenže na to bude třeba mít skutečně týmy renomovaných a nezávislých odborníků. Dokáže malé Česko něco takového dát dohromady?

Malá a větší revoluce v úhradách

K malé revoluci by mohlo dojít v relativně krátkém čase v úhradách zdravotní péče. Už v lednu příštího roku se začne vyjednávat o úhradách pro rok 2019.

Celý text je přístupný předplatitelům Legislativního monitoru.

Přihlásit se Registrovat se Více informací

Tomáš Cikrt