Převozníci a loďaři bijí na poplach – Nová legislativa zlikviduje lodní dopravu v Česku

Přívoz na pražské Výtoni. Foto: www.prazske-benatky.cz

Ministerstvo dopravy plánuje velkém změny ve vnitrozemské lodní dopravě. Někteří provozovatelé lodí a přívozů tvrdí, že změny v případě schválení zlikvidují stovky podnikatelů a z České republiky zmizí přívozy. Plavidla, která přepravují více než 12 osob budou muset mít třeba záchod a dva motory. Podle předsedy Vševltavského Zdeňka Bergmanna jsou změny technicky neproveditelné a takové lodě nebudou na některých místech schopny proplout. Evropská směrnice, ze kterých mají změny plynout, navíc nic takového nenařizuje. Zákonodárci změny nekonzultovali s odborníky a zřejmě si ani neuvědomují dopady, které to bude mít.

Ministerstvo dopravy chystá velké změny v zákoně o vnitrozemské plavbě v reakci na evropskou směrnici 2016/1629. Spolu s novelou zákona ministerstvo novelizuje i vyhlášku o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách. Podle námi oslovených odborníků jsou tyto změny pro českou lodní dopravu likvidační a provoz přívozů bude v České republice historií, jelikož je technicky nemožné požadavkům kladeným ve vyhlášce vyhovět. Nová právní úprava podle informací Ekonomického deníku vznikala bez jakékoliv diskuze s odbornou veřejností a dokonce i bez účasti inspekčních organizací, které jsou určeny pro vytváření této legislativy. Legislativci si tak zřejmě ani neuvědomují, jaké dopady budou mít tyto změny. O navrhovaných změnách bude dnes jednat hospodářský výbor Sněmovny a zdá se, že na jeho jednání bude rušno.

Kamenem úrazu je, že byl na ministerstvu dopravy zrušen odbor vodní dopravy a byl sloučen s drážní dopravou. Nová právní úprava ruší termín převozní lodě a přikazuje nám, že máme i na ty nejmenší převozní lodě umístit transpondér AIS, což pro nás znamená, že tam musíme umístit displej o velikosti 270×270 mm spolu s klávesnici a myší,“ sdělil v rozhovoru pro Ekonomický deník Zdeněk Bergman, převozník pražský a předseda Vševltavského spolku. Podle něj ale i dalších odborníků se jedná o nesmysl, který navíc nová evropská směrnice vůbec nevyžaduje, protože ta nijak nespecifikuje, jaké lodě by měly být zařízením osazeny. Převozní lodě navíc často ani nemají vlastní kormidelnu, takže by nebylo ani kam takové zařízení umístit.

Umístění sledovacího zařízení AIS navíc není jediným problémem, který novela přináší. „Novelizovaná verze vyhlášky ukládá povinnosti pro převozní lodě jako osobní. Každá převozní loď, která má kapacitu nad 12 osob je brána jako osobní a musí tak při provozu a stavbě splňovat stejné podmínky, což je naprostý nesmysl a znamenalo by to pro nás okamžitý konec, protože české převozní lodě jezdí většinou do vzdálenosti maximálně pár desítek metrů a oni po nás chtějí splnění stejných požadavků jako na osobní lodě,“ uvedl Zdeněk Bergman další z řady likvidačních požadavků, které mají být na české převozníky a loďaře kladeny. V praxi by to znamenalo, že i převozní lodě, které plují pouze od jednoho břehu na druhý by musely mít dva motory, zásobu plovatelnosti, záchod a oddělenou kormidelnu. „Už nikdy bychom nemohli jezdit do Čertovky s našimi loděmi nebo na Punkvě v jeskyni by nemohly plout lodě, protože by tam nikdy neprojely,“ dodal převozník pražský s odkazem na to, že likvidace nespočívá ve výšce nákladů, které by to přineslo, ale v naprosté technické neproveditelnosti těchto nařízení, která zcela znemožní provoz tohoto typu lodní dopravy a přívozy po celé zemi se stanou minulostí.

To že jsou jako již mnohokrát v minulosti čeští legislativci aktivnější než vyžaduje EU dokládá i to, že v jiných evropských zemích jako Německo nebo Polsko při aplikaci směrnice 2016/1629 zavádějí řadu výjimek, které v těchto zemích umožní provoz převozní dopravy i poté. Zástupci českých loďařů si zároveň stěžují, že naše vláda se nestará o to, aby byli v Evropském parlamentu slyšet stejně jako třeba Rýnský spolek, za jehož zájmy pevně stojí německá vláda.

Plánované změny navíc nejsou to jediné, co lodní dopravce drtí. Už současná legislativa klade přísné podmínky na získání kapitánského osvědčení. V současnosti musí takovýto žadatel mít alespoň roční praxi, kterou je však reálně schopen získat za 3 až 4 roky, přitom původně zákony vyžadovaly pouze čtyřměsíční praxi. Toto nařízení je velmi přísné i vzhledem k tomu, že v oblasti přívozů a plaveb nedošlo na našem území za posledních 100 let k žádné smrtelné ani jinak závažné havárii.

Dnes  se plánovanými změnami bude zabývat i hospodářský výbor, na kterém si přejí vystoupit i někteří odborníci a samozřejmě budeme čtenáře Ekonomického deníku informovat o výsledku této diskuze a usnesení, které k tomu výbor přinese.

Michal Ožuch