Předseda Svazu měst a obcí Lukl: Obce jsou nejlepšími hospodáři, ale potřebujeme změnit Ústavu, aby na to nedoplácely

Předseda Svazu měst a obcí František Lukl. Foto: Svaz měst a obcí

Stav hospodaření obcí a GDPR a jeho zavedení obcemi a městy. Dvě aktuální témata, nad kterými jsme se  sešli s předsedou Svazu měst a obcí Františkem Luklem.

Obce a města hospodaří lépe, než se očekávalo, na konci roku by měla rezerva překročit 35 miliard korun. Čím si tento trend vysvětlujete?
Obce jsou nejlépe hospodařícími subjekty ve veřejné správě. Pokud by něco dělaly špatně, bylo by to hned vidět. Kromě racionálního pohledu starostů na investice a hospodaření jako takové podle potřeb lidí, bilanci ovlivňuje také fakt, že se daří tuzemské ekonomice. A rovněž došlo ke změnám v příjmech obcí v rámci rozpočtového určení daní, za které vládě děkujeme. Pokud nám tyto peníze nechá. Bohužel už teď se mluví o škrtech a bohužel už teď by obce měly finance navíc ze svých rozpočtů dát na vyšší platové tarify. Přitom s těmito výdaji, i když samozřejmě chtějí dobře zaplatit své pracovníky, samosprávy nepočítaly. Budou tak muset ušetřit jinde, na investicích – stavbách, opravách apod.

Obce a kraje dostávají více peněz a méně investují. Díky tomu je na jejich bankovních účtech dosud nejvíce peněz – 190,7 mld. Kč. Není na čase zahájit investice?
Obce samozřejmě investují, ale je to o složitější v případě, že jim vláda přidává úkoly bez finančního krytí. Třeba schválené nařízení, které má od listopadu zvýšit platové tarify zaměstnancům ve veřejné správě. Aby na jeho realizaci obce měly peníze, budou muset ušetřit jinde. Proto dlouhodobě říkáme, že je třeba změnit Ústavu. Tak, aby garantovala, že v případě, kdy obcím přibudou nové úkoly a povinnosti, dostaly s nimi i potřebné prostředky v plné výši. Je třeba také připomenout, že pro malé obce je investovat složitější, respektive získat na to potřebné finance. Například žádost o evropské dotace je tak složitá a časově náročná, že na venkově často neuvolněný starosta s jednou asistentkou na částečný úvazek nemá při denní správě obce jednoduše kapacitu na to žádost připravit a podat ji. Proto je důležité i na úrovni vlády podporovat meziobecní spolupráci tak, aby malé obce společně obtížnou agendu zvládly, či si na ni mohly v rámci center společných služeb najmout odborníky.

Jaké investice doporučuje svým členům SMO v této příhodné době?
V době konjunktury by samosprávy měly investovat do rozvoje obecní infrastruktury. Vše přitom závisí na konkrétní situaci obce, tedy na její velikosti, stavu a z ní vycházejících potřeb. Vliv mají také aktuálně vypsané národní a evropské dotační tituly, které ne vždy odpovídají potřebám samospráv. Ve Svazu měst a obcí děláme vše proto, aby se to změnilo. Spolupracujeme s příslušnými resorty, ať už se jedná o Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo školství, Ministerstvo dopravy atd… Není dobré, aby obce investovaly podle vypsaných dotačních programů, naopak: dotační programy mají být vypisovány podle skutečných potřeb obcí.

Téměř polovinu dluhu, který dosahuje hranice 70 miliard korun, dluží „velká čtyřka“. Snažíte se se zástupci velkých měst mluvit o jejich podílu na celkovém dluhu a případném snížení této částky?
S obcemi mluvíme o financování často, takřka každý den. I s těmi velkými. Je třeba si uvědomit, že bez cizích zdrojů, tedy půjčených peněz, by zejména velká města často vůbec nebyla schopna zajistit rozvoj obecní infrastruktury. Například Praha – bez půjčených financi by vůbec nemohla dobudovat trasu metra A z Dejvické k nemocnici Motol. A podobně jsou na tom další města, ale i obce. Pro úplnost: přes to všechno se dluhy obcí postupně snižují. V roce 2016 schodek už počtvrté klesnul a obce skončily s přebytkem 27 mld. Kč.

Jaký výhled očekáváte do konce roku a v prvním kvartále roku příštího?
Jsme optimisté. A tak očekáváme dobré výsledky hospodaření obcí a přebytkové rozpočty.

Pociťují vaši členové zpomalené čerpání evropských dotací a vypisování vhodných programů? V jaké oblasti nejvíce?
S evropskými fondy v programovém období 2014-2020 je to složité už od začátku, příprava se zpozdila. Zpoždění dle všeho nejvíc postihne velká, tedy statutární, města. Dá se bohužel čekat, že budou mít problémy naplnit indikátory v územních projektech, ke kterým se zavázaly. Problémem je také už zmiňované cílení projektů. Evropské zdroje chybí na základní infrastrukturu – místní komunikace, drobné památky, cestovní ruch atd. Ministerstvo pro místní rozvoj se snaží situaci řešit národními tituly, v nich ale není tolik peněz.  Každopádně ve Svazu děláme vše proto, aby se situace měnila k lepšímu, zjednodušily se podmínky čerpání evropských dotací apod. Také se chystá Analýza potřeb měst a obcí ČR, která mi pomoct v dalším programovém období. Závěry by měly být zveřejněny koncem letošního roku.

Kdybyste mohl říct nějakou oblast, kde byste chtěl vypsat dotační program, co by to bylo?
Územní samosprávy mají dlouhodobě zájem o podporu revitalizace veřejných prostranství
a sídlišť, cestovního ruchu a kulturních památek. Kromě toho průběžně komunikujeme s Ministerstvem školství ohledně financí na rozšíření kapacit mateřských škol v souvislosti s dvouletými dětmi a povinností přijímat je od roku 2020. Výstavba mateřské školy je mnohamiliónová investice, kterou malá obec ze svého rozpočtu nedokáže zaplatit. Víc peněz by samosprávy uvítaly i na regeneraci brownfieldů ve vlastnictví obcí.

Zavedení GDPR si celkem vyžádá cca 600 milionů Kč ročně. Dalších cca 500 milionů až 1 miliarda Kč bude třeba pouze na start dané povinnosti.

Už jste se seznámil s materiálem Metodické doporučení k činnosti obcí k organizačně-technickému zabezpečení funkce pověřence pro ochranu osobních údajů podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů v podmínkách obcí“, který vydalo MV ČR? Co na něj říkáte?
Metodické doporučení Svaz měst a obcí připomínkoval ještě před oficiálním vydáním. Uvítali bychom spíš jakousi „kuchařku“, která danou věc obcím srozumitelně vysvětlí. Už teď je přitom zřejmé, že v kontextu s tzv. GDPR chybí dostatečně erudovaní lidé. Problémem může být také nedostatek finančních prostředků, nedostatečně upravené programy, pozdní manuály a vzory apod.

Jaké jsou ohlasy kolegů ze Svazu měst a obcí?
Obce se na nás v souvislosti s GDPR obracejí se žádostí o informace a pomoc. Například v kontextu s tzv. pověřencem. Půjde o osobu, která bude mít na starosti ochranu osobních údajů v orgánech veřejné moci. Zřídit ji bude v podstatě povinností. Budou ji muset mít nejen obce, ale i všechny mateřské, základní i střední školy, dále také například nemocnice, a to s ohledem na charakter údajů, kterými disponují, apod. Abychom obcím s novou povinností pomohli, uspořádali jsme ve spolupráci s DigiKoalicí dva semináře – v Praze a v Brně. Byl o ně obrovský zájem, každého se zúčastnilo na sto lidí. V osvětě chceme pokračovat, GDPR by mělo být hlavním tématem Právní konference, kterou plánujeme na duben příštího roku.

Co říkáte na skutečnost, že náměstek ministra vnitra Petr Mlsna, který je pod materiálem podepsaný, v květnu na vašem Sněmu říkal, že povinnosti spojené s GDPR se zdaleka nebudou týkat všech obcí, ale nyní se ukázalo, že dopad evropského nařízení je na všechny obce?
Evropské GDPR je zřejmě nejdůležitější změnou v ochraně dat za posledních dvacet let. Reaguje na bouřlivý vývoj moderních technologií, které se mění snad každý den. Nejasnosti v začátku zavádění v České republice se daly očekávat, když danou věc stále průběžně diskutují v celé Evropské unii. V této souvislosti je třeba připomenout, že nařízení si bude moci za určitých podmínek upravit konkrétní stát podle místní situace a také ho bude možné přizpůsobit konkrétnímu orgánu, který bude GDPR podléhat.

Domníváte se, že funkce pověřence by mohla být ideální činností, které budou zajišťovat Centra společných služeb?
Výkon funkce pověřence je bezesporu jednou z možných činností Center společných služeb. Dá se totiž čekat, že zatímco velká města budou mít vlastního pověřence, či více takových lidí, malá ho budou sdílet nebo budou mít jednoho v rámci území obcí s rozšířenou působnosti (ORP). Pokud obec pověřence mít nebude, hrozí jí pokuta.

Připravujete se na variantu „sdílených“ pověřenců pro menší členské obce?
Ano, Svaz měst a obcí se na to připravuje a pro Centra společných služeb obcí chystá k tématu školení.

Kolik podle vašich odhadů může jeden pověřenec zvládnout obsluhovat obcí?
V tuto chvíli to nelze předjímat, k GDPR jsou potřeba konkrétní manuály a vzory. Nejen o funkci pověřence jednáme například s Asociací krajů, o vzorech potřebných dokumentů pak s Ministerstvem vnitra a Úřadem pro ochranu osobních údajů.

 

Už víte, jaké změny v obcích budou potřeba udělat, aby se činnost v oblasti ochrany osobních údajů sjednotila a ulehčila tak práci pověřencům?
Kromě zřízení funkce pověřence je například jasné, že bude třeba změnit vnitřnípředpisy organizací, kterých se GDPR týká. Do účinnosti obecného nařízení o ochraně osobních údajů aktuálně zbývá víc než devět měsíců a věříme, že samosprávy čas využijí na to, aby se na danou povinnost dostatečně připravily. A doufáme také, že jim v tom příslušné orgány pomohou. Nový evropský právní předpis má být účinný od 25. května 2018.

Jaký dopad do obecních rozpočtů odhadujete v souvislosti se zavedením zvýšené kontroly osobních údajů? Kromě výdajů na pověřence, kdy se jejich plat vzhledem k požadované kvalifikaci, bude pohybovat někde kolem 27-30 tisíc korun, jaké další největší náklady členské obce čekají?
Svaz měst a obcí konzervativně odhaduje, že zavedení GDPR si celkem vyžádá cca 600 milionů Kč ročně. Dalších cca 500 milionů až 1 miliarda Kč bude třeba pouze na start dané povinnosti. Tedy na analýzy, programové vybavení, nákup počítačů pro pověřence apod. Při vyšším počtu pověřenců, podle metodiky Ministerstva vnitra, by byly náklady zhruba dvakrát vyšší. Konkrétní náklady jednotlivých obcí se budou odvíjet od počtu pověřenců a dalších místních podmínek.

Jiří Reichl

O tématu GPDR jsme již psali:

I na fotky dětí na školním webu bude kvůli GDPR potřeba povolení rodičů 15.9.2017

Starostové o GDPR: Kvůli novému nařízení často najmou “sdíleného pověřence”13.9.2017

Vnitro v tichosti vydalo manuál pro obce k GDPR: Pověřence musí mít všechny obce! Jiří Reichl –  8.9.2017

GDPR změní praxi i v trestní a soudní oblasti Jiří Reichl – 25.8.2017

Vnitro posílá do „meziresortu“ české GDPR. Očekávají se stovky připomínek Jiří Reichl – 24.8.2017

GDPR – pověřenec pro ochranu osobních údajů bude nedostatkové zboží Petr Maličovský – 21.8.2017

Miliardový dopad GDPR na obce a města Jiří Reichl – 4.8.2017

Obce a města musejí shánět odborníky na IT a právo v jednom. Kvůli implementaci… Jiří Reichl – 24.7.2017

Vnitro připravuje manuál pro obce k GDPR, vznikající paniku mírní Jiří Reichl – 19.7.2017

Senátoři vracejí sněmovně zákon o kontrole, argumentují zájmem malých obcíJiří Reichl – 30.8.2017

Vnitro a ÚOOÚ chtějí snížit hranici pro souhlas se sběrem dat nezletilých na 13… Jiří Reichl – 24.8.2017

Advokáti se připravují na směrnici o ochraně osobních údajů, ČAK je musí zabezpečit – 10.7.2017

Unie posílí ochranu osobních údajů. Ludvík: Bude to stát strašné peníze Petr Woff – 25.5.2017

EET má další problém. Nemohou ho využívat tisíce zrakově postižených Jiří Reichl – 29.3.2017